Daniel Čech: “Tak určitě” vzniklo na horách

Také do vašeho života již nedílně patří hláška "Tak určitě"? Tak určitě čtěte tento exkluzivní rozhovor s Danem Čechem a dozvíte se nejen to, jak vznikla!

Jak ses dostal ke standupům, jaký byl ten první impuls?

První impuls byl ten, že mi kamarád řekl, jestli se na to nechci přijít podívat. To bylo tenkrát ještě v Lucerně. Tak jsme tam šli a já jsem viděl jednoho účinkujícího, kterej byl příšerně nudnej, hrozitánsky zdlouhavej. Já seděl v první řadě, úplně jsem se potil a doufal jsem, že už odejde a přijde někdo jinej a říkal jsem si, že já bych to zvládnul udělat minimálně stejně špatně. Takže to byla ta prvotní motivace začít. A pak, když jsem se dostal na DAMU na alternativní herectví, tak jsem tam viděl někde na nástěnce inzerát: Přijďte zkusit konkurs do pořadu Na Stojáka, tak to byla taková druhotná motivace, tak jsem začal. Ten inzerát jsem si ofotil a mám ho dodnes schovanej.

Proslavila Tě scénka “Tak určitě”. Tuto hlášku díky tomu začalo používat hodně lidí. S tou variantou hokejisty na Spartě jsi přišel Ty, nebo Česká televize?

Já mám pro standup radši slovo výstup než scénka. Původně jsem to dělal už v Na Stojáka, ale s tímhle konkrétním skečem, který máš na mysli, přišel Robert Záruba, že by to chtěl natočit do pořadu Čtyřka. Točilo se to přímo na zápase Sparta – Slávie. Když se na ten výstup podíváš pozorně, tak hráči Sparty vycházejí ze šatny a nevědí, co se děje. Oni jim jenom řekli, že se tam bude točit nějakej rozhovor a oni že mají normálně nastoupit na led. Když je pozoruješ, tak je to fakt zábava, jak se tváří zmateně. Hrozně jsem si to natáčení užil. Původní celý Tak určitě vzniklo na horách, když jsme jeli Tour pro Milku. Srandovali jsme s klukama promotérama a já jsem tu akci moderoval. Mě napadlo, že udělám jako rozhovor s někym z těch kluků, jako že tam máme hvězdu z reprezentace. Na horách se to strašně rozlíhá a je to hodně slyšet a lidi vlastně nevědí, odkud to přichází. Kluci na moje otázky jeli takový ty klasický „hokejový“ odpovědi, „tak určitě“, „jak řikám“ a ty lidi, jak to jenom slyšeli a neviděli, tak vlastně nevěděli, jestli tam nějaká ta hvězda je, nebo ne. A potom jsem z toho udělal výstup do pořadu Na Stojáka.

Lidi si to začali hodně vykládat jako parodii na Jardu Jágra? Proč sis vybral zrovna jeho?

Původně jsem na žádného konkrétního hokejistu nemyslel, navíc Jarda tak vůbec nemluví. To spíš Martin Havlát a jiný. Ale pak za mnou všichni začali chodit s tím, že ten Jágr je super. Já jsem jim vždycky říkal, že to není Jágr, že Jágra jsem tím nemyslel, ale už se to nedalo zastavit, tak jsem přidal zlomenej malíček a už z toho Jágr byl. Ale Jágr zrovna takovou intonaci nemá.

Všiml jsem si, že máš hodně výstupů zaměřených na sport. Jaký je Tvůj vztah ke sportu?

Sportuju od malička, dlouho jsem hrál závodně hokejbal, dokonce jsme to v juniorech dotáhli na mistra republiky. Vždycky jsem hrál rekreačně fotbal a basket, proto mi přijde přirozený věnovat se tý sportovní tématice. Mám ke sportu blízko.

Odkud bereš inspiraci, když děláš výstupy na jiné téma, než je sport?

Tak to je druhá nejčastější otázka, kterou dostáváme, ještě před ní je otázka: Píšete si to sami? Já na to vždycka odpovídám, že v hlavě. Dojdu si do hlavy a vezmu si tam nějakej nápad. Nápad není problém, problém je udělat z nápadu něco vtipnýho. Nápadů je hodně, ale jen z minima se dá udělat dobrej standup. Jinak svýma standupama reaguju na to, co čtu v novinách, vidím v televizi nebo o čem si povídáme se známýma. Prostě život.

Zkoušel jsi někdy standup bez přípravy, z hlavy?

To nejde, pak to není standup ale improvizace. Vždycky musíš mít tu věc nějak připravenou, jinak zahoříš. Já mám rád improvizaci, takže jsem to jednou zkusil, z hecu. Řekl jsem lidem, že udělám improvizaci, ať zadají téma a oni mi vybrali něco ohledně Jardy Jágra a tak určitě, takže mě vlastně podrželi a dopadlo to dobře. Vysvětlil jsem jim, jak ta scénka vznikla a vzali to.

Jak dlouho trvá příprava jednoho výstupu?

Já, narozdíl od Karla Hynka, kterej si připravuje výstupy pečlivě a systematicky, pracuju rád pod tlakem. Až když vím, že zítra vystupuju a musim udělat novou věc, tak se do toho pustim a udělám to. A napíšu ji třeba za hodinu, za dvě, za další hodinu se ji naučim. Už se mi dokonce stalo, že jsem výstup dopisoval těsně před vystoupením.

Máš problémy s trémou?

Tak určitě. (smích) Né, trému jsem měl kdysi, ale tím, že to dělám už dlouho, tak teď už ji nemám a naopak si to užívám.

Daniel Čech.

Pořad Na Stojáka objíždí nyní už téměř celou republiku. Máš nějaký oblíbený klub nebo místo, kde rád vystupuješ?

Tak těch oblíbenejch míst je určitě víc. Rád hraju v Retru v Praze, jsme tam doma a je to první místo v Praze, kde jsem se standupem začal. Nejúspěšnější představení jsme zažili asi v Nové Pace a na festivalu Rock for People v Hradci Králové.

Jak se vypořádáváš s popularitou? Poznávají Tě lidi na ulici?

Beru to jako součást práce. Nikdy neodmítnu fotku, nikdy se neodmítnu podepsat. Nestává se, že by někdo přišel a byl na mě vyloženě zlej. Já to nemám tak extrémní jako třeba Lukáš Pavlásek, kterýho mi je upřímně strašně líto, protože on neudělá ani dva kroky, aniž by ho někdo neprosil o podpis nebo o fotku. To už je vysoká daň za slávu.

Ty máš výstup, který se jmenuje Hip Hoper a teď máš i na sobě tričko “Ty Nikdy Label”. Jaký máš vztah k hip hopu?

Cenim, že znáš “Ty Nikdy”. To vzniklo úplně náhodou. Můj kámoš Ondra Rančák mi ukázal spoustu současný hudby a mezi tím bylo i „Ty nikdy“, který jsem dřív neznal. Měl jsem hroznou chuť se jim ozvat a udělat s nima nějaký kolabo. Přesně v tý době se mi ozval Idea (jeden z hlavních představitelů “Ty nikdy Labelu” – pozn. autora) s tím, že by chtěl se mnou něco udělat, což bylo úžasný. Tak jsem se seznámil se všema klukama, s Restem, Fattem, Pauliem Garandem. Bylo to takový přirozený spojení. Nahrál jsem jim pozvánku na jejich tour, která byla ve stylu Tak určitě a od tý doby je podporuju.

Když už jsme se k tomu dostali, tak jakou hudbu vlastně posloucháš?

Já poslouchám hip hop. Dřív byl problém, že lidí, který hip hop dělali dobře, bylo v Čechách strašně málo. Teď jich je víc a českej hip hop jde v posledních letech hrozně nahoru.

Standup má původně kořeny v USA. Sledoval jsi někdy jejich výstupy? Měl jsi mezi nimi nějaký vzor?

Snažím se na to vůbec nekoukat, protože to člověka úplně demotivuje, když vidíš, jak jsou geniální, jak to maj slovo od slova vymakaný. Bál bych se toho i proto, že to pak svádí ke kopírování. Mám rád starou komediální školu, jako je Bill Murray, Chevy Chase nebo Steve Martin. Gene Wilder byl výbornej. Spousta výbornejch herců začínala taky jako standup komici, třeba  Robin Williams nebo Eddie Murphy. Ale opravdu americkej standup moc nesleduju.

Děkuji Ti za rozhovor a co bys na závěr rád vzkázal svým fanouškům nebo čtenářům StudentPointu?

Taky děkuju a vzkazuju – Choďte Na Stojáka a nebojte se dobře pobavit!

 

Sledujete i vy Na Stojáka? Máte v oblibě hlášku “Tak určitě”? Sdělte nám své názory na Facebooku.

 

Foto: archiv Daniela Čecha

Video: YouTube.com

spolupracovala: Aneta Váňová

Podobné články