Kariéra z hlediska vzdělání
„Než mít v téhle době jen titul bakalář, to je lepší nemít žádný,“ uvedla personální manažerka magistra Jelínková při pohovoru s uchazečem o zaměstnání. „V dnešní době titul Bc. nic neznamená, je to jen záchytný bod před magisterským titulem,“ zmínila se při bakalářské státní zkoušce inženýrka Krejčí z ČZU.
Posloucháme-li osoby s vysokým či nejvyšším dosaženým vzděláním, vždy to své považují za nejdůležitější. Mají pravdu a na vzdělání a celoživotním procvičování mozku by se nemělo nikdy šetřit. I zde je však nějaké ale. Titul Ing., Mgr. nebo např. JUDr. jsou vážené posty a v případě nástupu do státního podniku Vás vyšvihnou v platových tabulkách. Na dobře placených místech zaměstnavatel vždy požaduje druhý stupeň vysokoškolského vzdělání, ale také i odpovídající praxi. Nemáte-li tuto kvalifikaci, nezbývá Vám, než se ucházet o nižší pozici. Pokud tato pozice nemá jasně vytyčený kariérní růst, shledáváte se ale naopak s překvapením, že zde je Váš titul naopak problém – zaměstnavatel se právem obává, že mu po získání určité praxe odejdete za lepším a neudrží si stálého pracovníka. Pokud se tedy rozhodnete o dokončení magisterského vzdělání, pak z toho všeho vyplývá jediná výhodná varianta – a to tvorba praxe při studiu.
Kariéra z hlediska praxe a času
„Dodělal jsem bakaláře a dál nepůjdu. Studoval jsem při práci, nestíhal jsem vůbec nic a do života jsem si z ní stejně nic neodnesl,“ pronesl třicetiletý policista Martin. Třiadvacetiletá manažerka Lenka uvádí: „Já jsem se rozhodla skončit bakalářem, protože jsem si udělala při škole spoustu praxe, na základě které rozjíždím svou kariéru a další studium by mi v ní bránilo. Mám teď velké ambice, na školu nemám čas a jako velká spousta lidí jsem stejně studovala obor, kterému se v praxi věnovat nebudu.“
Není mnoho lidí, kteří skončí bakalářským vzděláním, proto je velmi sporné, zda tento titul už ztrácí mezi lidmi na kráse nebo naopak teprve začne budit respekt vzhledem k jeho nedávnému vzniku. I první stupeň vysokoškolského vzdělání je známka o úrovni Vaší inteligence a schopnosti přijímat informace. Mnoha zaměstnavatelům toto vzdělání postačuje a i s ním se budou ptát hlavně na vaše praktické zkušenosti. Jednoho dne vám přijde na mysl, že jste šestnáct let pilně studovali, stále vám nezbývá čas na vaše koníčky, za chvíli přijde na řadu potomstvo a času bude ještě o to méně. Pak nezbývá, než se jedné aktivity zbavit. Dostanete-li pracovní nabídku, která se prostě neodmítá, ale nezvládali byste ji při studiu, máte právo si položit otázku, zda je pro vás studium to pravé nebo jestli dáváte přednost praxi.
Dejme si jednoduchý příklad, kdy zaměstnavatel obdrží dva životopisy – jeden pošle mladý elektroinženýr, který právě dokončil vysokoškolská studia a druhý pošle člověk s výučním listem, který má ve stejném oboru dvacet let praxe a před sebou ještě dvacet let produktivního věku. Kterého uchazeče zaměstnavatel ku prospěchu své firmy zvolí?
Jak se uplatnit
Každé rozhodnutí má své pro a proti. Nenabídnou nám práci bez znalostí a znalosti nám budou k ničemu bez praktických schopností. V obou oblastech se musí stoupat postupně. Jednomu je škola koníčkem a chce stoupat až do výšin a jinému škola způsobuje deprese, v čemž není nutné pokračovat. Rozhodnete-li se dokončit studia nebo dokonce pokračovat v doktorském, je vhodné najít si čas i na práci. Rozhodnete-li se ve studiu nepokračovat, budete cenným zaměstnancem s úspěšnou kariérou, pokud získáte adekvátní dostatek praxe. Bez určitého vzdělání se musíte ale umět o to více otáčet a umět přesvědčit zaměstnavatele o svých schopnostech nebo nemít strach vrhnout se do vlastního podnikání.
Foto by Lenka Kulíšková, StudentPoint
Zajímavé téma? Tak proč si nepřečíst články Nejdivnější obory, ve kterých můžete získat ve světě titul, nebo Výhody a nevýhody vysoké školy či novější článek na téma Vysokoškolské tituly: Jak oslovovat akademiky?