Svou zemi přivedli k četným vítězstvím. Měli pod svým velením celé armády, zástupy příznivců a podporovatelů, kteří je poslouchali na slovo, vzhlíželi k nim a byli připraveni za ně položit i svůj život. Byli to tvrdí chlapi, kteří neváhali při cestě za tím, za co bojovali, prolévat krev nepřátelských bojovníků, zastánců odlišných názorů nebo prostě těch, kteří se jim nějakým způsobem nehodili. Tím spíš je možná překvapující, že i tito pánové měli slabost pro stejné pohlaví. A kteří to tedy třeba byli nebo jsou? (Berte to jen jako průřez historií. Kdybych měla jmenovat všechny, seznam by byl samozřejmě ještě mnohem delší.)
Alexandr Veliký (356 př. n. l. – 323 př. n. l.)
Král Makedonie, patrně nejúspěšnější vojevůdce všech dob, který v žádném ze střetů neutrpěl porážku. Alexandrovy úspěchy daly základ helénismu a také šíření křesťanství. V Alexandrově době bylo běžné, že měl muž manželku, ale také milence stejného pohlaví. Alexandr ale manželku při nástupu na trůn neměl a o ženy valný zájem ani nejevil. Miloval svého přítele z dětství Hephaestiona. Později se jeho milencem stal i muž z Persie, což vyvolalo skandál – ne proto, že šlo o muže, ale proto, že šlo o PERSKÉHO muže! Mnozí Řekové totiž Peršany považovali za barbary.
Jelikož Alexandr a Hephaestion chtěli, aby jejich děti byli bratranci/sestřenice, vzal si Hephaestion sestru Alexandrovy nové manželky, která byla dcerou poraženého perského vládce Daria III. (jednalo se pouze o strategický politický krok, žádná velká láska).
Potom, co Hephaestion zemřel na tyfus, byl Alexandrův zármutek přímo devastující. Nejedl, nepil, ostříhal si vlasy a i všem svým armádním koním nechal zkrátit hřívu.
Po osmi měsících zemřel i on, zřejmě v důsledku otráveného pití.
Hadrian (76 n. l. – 138 n. l.)
Hadrian ztratil otce, když mu bylo 10 let. Ujal se ho právě otcův bratranec Trajan. Ten se stal císařem Říma v 98 letech, kdy bylo Hadrianovi 22 let (později se stal jeho nástupcem). O Trajanovi bylo všeobecně známo, že je homosexuálně orientovaný a má slabost pro mladé muže. Jak Trajan, tak Hadrian měli harémy mladých kluků, kteří byli často příčinami roztržek mezi oběma muži. Oba dva byli výlučně homosexuální, ale pro formální účely se oženili.
Napoleon Bonaparte (1769–1821)
Francouzský vojevůdce, státník a později i císař, který měl ve čtyřiadvaceti letech jako generál pod svým velením během Velké francouzské revoluce celé vojsko – to vám ale už říkali na základce v rámci dějepisu. Pochybuju ale, že dětem ve školních lavicích někdo vypráví, že Napoleon (někdy srovnávaný i s Adolfem Hitlerem) měl k mužům blíž, než bylo na generála a muže, který ovládal téměř celou západní Evropu, zvykem. Mnozí historičtí autoři tvrdí, že Napoleon, ač ženat, měl bližší vztah s několika svými vojáky a že bylo velmi dobře známo, že mnozí jeho pobočníci v armádě byli zženštilí. Jedním z jeho milenců měl být třeba generál Duroc.
Za zmínku stojí i dopis, který Napoleon poslal ze sv. Heleny, kde žil ve vyhnanství až do své smrti. Psal, že pokaždé, když potká jednoho pohledného muže, svůj obdiv cítí „nejprve ve slabinách a potom v místě, které nechám nejmenované“.
Alexandr I. Pavlovič (1777–1825)
Ruský car a polský král, současník Napoleona. Nejdříve ho obdivoval, vzhlížel k němu, později ale svůj postoj přehodnotil a označil ho za sobeckého tyrana. Na bitevním poli se setkali hned několikrát (i když Alexandr do bojů zasahoval spíš zpovzdálí) a o nějaké francouzsko-ruské náklonnosti nemohla být řeč. Ač Alexandr neměl o Napoleonovi valné mínění, francouzský generál se na jeho adresu prý vyjádřil slovy, že je ten nejprohnanější a zároveň nejpohlednější homosexuál.
Zvěsti o Alexandrově homosexualitě se začaly šířit hned po jeho korunovaci. Jeho společníkem a pobočníkem byl princ Peter Volkonsky. Alexandr byl do něj údajně tak zamilovaný, že jednou se slzami v očích navrhl, že se spolu usadí ve vile u Černého moře. Za zmínku stojí i to, že se Volkonsky podílel na odstranění Alexandrova otce – cara Pavla I. – z trůnu.
Přesto byl Alexandr ženatý. Navzájem se ale podváděli, a Alexandr měl dokonce devět nemanželských dětí.
Mustafa Kemal Atatürk (1881–1939)
Turecký vojevůdce a státník, zakladatel a první prezident Turecké republiky. Změnil jméno Konstantinopole na Istanbul a hlavním městem se stala Ankara. Mezi lidmi byl velmi oblíbený, byl zvolen celkem patnáctkrát v řadě a jediným důvodem, proč už šestnáctý pokus nevyšel, bylo jeho úmrtí.
Byl bojovníkem za práva žen. Prohlásil, že žena není majetkem muže a má stejná práva jako muž, který mohl mít od té doby jen jednu manželku. Byl také zrušen příkaz nosit šátek a ženy získaly i volební právo.
Podle mnohých byl Atatürk bisexuál. Jeden z autorů uvádí, že ženy pro něj byly prostředkem pro uspokojení mužských potřeb. Příležitostně flirtoval s mladými muži, ač byl ženatý se ženou (pravda, manželství moc dlouho nevydrželo, rozvedli se po roce). Po rozvodu se prý uchýlil k alkoholu a noci trávil jak se ženami, tak s muži. Některé zdroje také uvádí, že Atatürk využíval své sexuální zdatnosti k zastrašování, byl to muž posedlý dobýváním. Jeho vliv se ostatně projevuje dodneška – Turecko je jedinou muslimskou zemí, kde není homosexualita protiprávní.
Adolf Hitler (1889–1945)
Sexuální orientace nacistické zrůdy byla dlouhou dobu (a dá se říci, že stále je) debatou na poli historickém i vědeckém. Existují důkazy o tom, že měl během svého života několik žen, stejně jako je prokázán jeho výrazně negativní postoj k homosexualitě. Žádné usvědčující informace o tom, že by byl gay.
Německý historik Lothar Machtan ale tvrdí opak. I když přesvědčivé důkazy také nemá, mnohé poznatky nasvědčují tomu, že měl se svými kumpány vztahy mnohem bližší. Dokonce uvádí, že Hitler udržoval více kontaktů s muži než se ženami, u kterých moc úspěšný nebyl. Prostřednictvím Geli Raubalové a Evy Braunové prý jen klamal své okolí.
Významný je rok 1934, kdy nechal Hitler zlikvidovat Ernsta Röhma. Ten se svou náklonností ke stejnému pohlaví nikdy netajil a jako jeden z mála věděl o Hitlerově skutečné orientaci. Hitler potom začal se systematickým pronásledováním homosexuálů – dostihla ho snad vlastní minulost a údajné intimní vztahy s Rudolfem Hessem nebo Albertem Speerem a dostal strach z prozrazení?
Barack Obama
I o orientaci tohoto muže se sem tam objeví nějaká spekulace. Homosexuální komunita v Chicagu po prezidentských volbách dokonce vyrukovala s tím, že není žádným tajemstvím, že Obama navštěvoval během svého senátorského období gay bary a sauny a že teď se to snažil skrývat právě proto, aby ho lidé zvolili.
Václav Klaus
Na našeho bývalého pana prezidenta popisek v prvním odstavci, pravda, moc nesedí. Přesto jsem si nemohla odpustit ho sem nezařadit. O tom, jaká je Klausova skutečná sexuální orientace, se vedou spory už několik let, vyšlo o tom bezpočet článků, úvah, komentářů a proběhlo několik hádek a debat. Klaus si za to může sám – svými homofobními postoji a výroky dosáhl leda toho, že se o něm (minimálně) LGBT komunita začala domnívat, že je jedním z nich. Olej do ohně před několika lety přilila herečka Eva Holubová, která v jednom rozhovoru uvedla, že o Klausově homosexualitě mluví celá Praha a že má mezi gayi přezdívku Kikina. A tu už mu asi nikdo neodpáře.
Zaujal vás článek? Dejte nám to vědět na Facebook!
Foto: Flick.com (Miguel Soll,Taifighta, ww2gallery)
