Říká se, že málo věcí irituje ženu tolik jako muž, který hraje počítačovou hru. To však platí jen v případě, že je jeho hraní nezdravě časté. Je totiž velký rozdíl mezi příležitostným hraním a závislostí. Občasné hraní nám nevadí, dokonce se čas od času přidáme. Se závislostí je to už horší.
Muž, který sedí u počítače v podstatě 24/7, není žádný „boyfriend material“. Tyto typy pak často upřednostňují hru před časem stráveným s přítelkyní. Nemůžeme však všechny muže házet do jednoho pytle. Takových chlapů je naštěstí jen hrstka. A jak je ale vůbec možné, že počítačové hry hrají více muži než ženy? Před pár lety provedli lékaři sérii pokusů, které vedly ke zjištění, že v mozku mužů jsou během hraní teritoriálních her více aktivovány části spojené s pocitem odměny. Do her se silně vžívají a touha získat nová území ve virtuálním světě je zcela pohltí. Navíc si ve hrách často plní své sny a touhy – od létání po bojování ve druhé světové válce.
Co na to naši čtenáři?
Několika našim čtenářům jsme položili otázky ohledně hraní počítačových her. Žen jsme se ptali, jak se na hraní u svého protějšku dívají, zda jim tato kratochvíle vadí, nebo se třeba do hraní rády zapojí. U mužů jsme naopak vyzvídali, jestli někdy dávají přednost hraní her před svou přítelkyní a zda si pro tento účel vymýšlejí nějaké výmluvy.
Anna D.: „Nevadí mi, když přítel hraje hry, pokud to není jediná aktivita, které se věnuje ve volném čase. Kdyby kvůli hrám nějak často odpískával naše společné aktivity, asi by mi to vadilo. Ale pokud to není často, přežiju to. A čas od času si s ním ráda zahraju. Takový souboj v CS je někdy lepší způsob jak vypustit páru než se hádat.“
Daniela V.: „Můj bratr hraje. Nevadí mi to, ale neměl by to být jeho jediný koníček.“
Filip J.: „Pokud se na hraní přítelkyně zeptá, tak nic zapírat nebudu. Když chce někam jít nebo jsou prostě jiný důležitý věci, tak nemám problém s tím třeba týden nic nehrát. Ale přiznám se, že jsou i dny, kdy mám strašnou chuť si něco zahrát.“
Alena F.: „U kluka by mi to rozhodně nevadilo, pokud by to nebylo 24/7. Je to lepší, než kdyby chodil za ženskýma.“
Kristýna M.: „S přítelem, který dřív u PC a her seděl opravdu hodně, jsem čas od času taky hrála – především Call of Duty. Přišlo mi to jako fajn zábava a takové „vypnutí“. Po čase, když studoval v Brně, jsem ale zjistila, že školu zanedbává a raději paří s kámošem přes net nějakou onlinovku. Skončilo to tak, že školu nezvládal a musel odejít, protože jednoduše věnoval čas pouze a jen hrám. Od té doby jsem konečně pochopila, že je to fakt zabiják času, a přestože se snažím být dost tolerantní, vadí mi, že se stále nechá občas strhnout a je schopen u toho sedět celý den. Takže jsem zásadně proti hraní. Je to ztráta času.“
Daniel A.: „Já své holce o tomhle nelžu, když hraju, tak hraju. Je fakt, že to nějak nepřeháním, takže když to zapnu párkrát za čas, tak jí to ani nevadí. Dokonce když je u mě a já chci udělat něco, co je na delší dobu, tak jí zapnu Team Fortress 2 a ona je schopná u toho sedět 2 hodiny a ani se nepohnout z místa. Nicméně je fakt, že někdy napíšu „dobrou noc“ a pak ještě chvíli střílím, abych pořád nemusel přepínat okna.“
Hraní jako neškodný koníček?
Jak ukazuje náš zběžný průzkum, muž, který spíše upřednostní hru před svou přítelkyní, je pravděpodobně mýtus. Můžeme být tedy klidné. Když vidíme našeho miláčka čas od času sedět u počítače, nepeskujme ho hned za to. Každý potřebuje občas vypnout. On si zabije pár monster, my si třeba zase koupíme nové boty.
Jaký názor máte na hraní počítačových her vy? Hrajete někdy s přítelem? Podělte se s námi o vaše názory a zkušenosti v diskuzi po článkem nebo na našem Facebooku!
Foto: deviantart.com
