Na jeden záběr
Jeden takový film se pokusil natočit sám velký Hitchcock. Drama Provaz vznikl v roce 1948 a trvá necelou hodinu a půl. Vzhledem k době, ve které byl film natočen – tedy v době, kdy se stále ještě točilo na filmové pásy – jsou ve filmu dva střihy, ovšem pouze proto, že došel filmový pás a musel se do kamery vložit nový. Při filmu to téměř nepoznáte, Hitchcockův rekvizitář si při filmu dokonce zlomil ruku, když chytal padající skleničku ze stolu, kvůli které by se musel přerušit celý film.
Dvě verze příběhu
Film Srdcová sedma z roku 1998 nám nejprve nabízí jednoduchý příběh dívky, která se vzbudí a spěchá na metro. Ovšem co se stane v příběhu, kde metro stihne, a co se stane v příběhu, kde metro nestihne? Film dokonale ukazuje, jak jeden jediný zlomek vteřiny může váš život poslat naprosto jiným směrem.
Diváci vybírají pokračování příběhu
Tento český hororový počin nemá sice veliký úspěch, ale je to první český film, kde děj ovlivňují diváci. Je jen na vás, jestli hlavní hrdiny filmu Zahradník zachráníte hned na začátku, nebo je necháte umřít.
Jedna událost z pohledu více lidí
Ve filmu Zkurvená noc (v originále 11:14) se díváme z několika úhlů na to, jak se hlavním hrdinům v 11:14 v noci změnil celý život. Nejprve na celou tragickou situaci pohlížíme z pohledu opilého mladíka, který srazí svým autem ženu. Jakmile na místo přijede policie, z jejich vozu utečou dva zadržení zločinci. Co se v 11:14 stalo jim?
Film, který se dá těžko pochopit na poprvé
David Lynch je opravdu mistr svého řemesla a jeho film Lost Highway z roku 1997 je toho důkazem. Manželský pár Fred a René jednoho večera najdou před svým domem videokazetu, na které je nahraný zločin spáchaný v jejich domě. Po chvíli koukání zjistí, že umučená oběť je Fredova žena René a vrah René vypadá naprosto přesně jako on. Nastává tak spletenec několika situací, které vám opravdu zavaří mozek.
Bez jediného slova
Hluchoněmý teenager Sergey a zakázaná láska. Film, kde není žádná doprovodná hudba a ani jedno jediné slovo. Přesto film Kmen sklízí ohromný úspěch. Režisér Miroslav Slaboshpitsky svým filmem získal několik cen na festivalu v Cannes. „Byl to můj dávný sen, složit poctu němému filmu. Natočit film, který by byl srozumitelný bez jediného vyřčeného slova. Nemyslel jsem takové to evropské existenciální dílo, ve kterém protagonisté půlku děje promlčí. Tento film vznikl na základě mých školních vzpomínek a vyprávění konzultantů z komunity hluchoněmých.“
Pozpátku
Jedním takovým Československým počinem je film Happy end od Oldřicha Lipského. V hlavních rolích je zde Vladimír Menšík a Jaroslava Obermaierová. Odvážná experimentální komedie vypráví celý děj pozpátku. Dokonce zde i lidé chodí pozpátku, koně skáčou překážku pozpátku a smrt se stává zrozením.
Na blogu i v jiných sekcích najdete spoustu dalších zajímavých informací, stačí se mrknout na studentský život, lifestyle nebo popkuluturu či recenze.
Foto: imdb.com, pixabay.com
