Karel Hynek Mácha byl jak chorobný žárlivec, tak i muž marně hledající ideální lásku

Také v historii můžeme najít řadu zajímavých vztahů, které dodnes přinášejí inspiraci nebo poučení. Ostatně většinu žáků baví při výuce dějepisu spíše osudy královských milenek, císařoven, manželek prezidentů a družek spisovatelů než bitvy a politické události. A přes vztahy slavných osobností lze konec konců poznat i širší historické zázemí.

Karel Hynek Mácha a Lori Šomková představují jeden z nejznámějších, i když zároveň nejrozporuplnějších párů české literatury. Básník dokázal napsat citlivou poezii o lásce i povídky, v nichž si vysnil jako ideální partnerku inteligentní, oduševnělou ženu. Zároveň trápil svoji družku Lori žárlivými scénami, pokoušel se omezovat její osobní svobodu a ve svém díle jí věnoval pouze popisné pasáže se sexuální tematikou.

Seznámení s Lori
V době studií na vysoké škole začal Mácha psát svá první díla a připojil se též k českým vlasteneckým hercům. Působil jako ochotník ve Stavovském a Kajetánském divadle, kde se mimo jiné seznámil s Josefem Kajetánem Tylem, o deset let starším spisovatelem a dramatikem. Ačkoliv zpočátku vystupovali jako přátelé, dostali se brzy do rozporů kvůli názorům na to, jak má vypadat a fungovat česká literatura. Tyl totiž zastával názor, že literatura má vychovávat, a to nejlépe formou sentimentální vlastenecké povídky.
Divadlo přineslo Máchovi ještě jeden vztah – na jevišti se potkal s dívkou, která ho prý okouzlila tím, že neuměla hrát, což si vykládal jako projev její upřímnosti a neschopnosti cokoliv předstírat. Tato neúspěšná herečka se jmenovala Eleonora Šomková, Mácha ji ovšem oslovoval Lori. Lori byla o sedm let mladší než on. Jejich vztah trval téměř tři roky, tedy až do Máchovy smrti. Přesto by se asi jen stěží dala najít dvojice méně sourodá.

Rozpory mezi milenci
Vztah Máchy a Lori poznamenal už od začátku fakt, že zatímco Mácha se považoval za českého vlastence, Lori prý mluvila raději německy. Nerozuměli si pravděpodobně, ani pokud jde o literaturu. Mácha kromě slavné básně Máj napsal i řadu méně známých děl, v jednom z nich, v Marince, si pak „vysnil“ ideální čtenářku. Hlavní postava Marinka žije ve velmi chudých podmínkách a umírá na tuberkulózu, přesto v ní autor najde bytost, která bezvýhradně obdivuje jeho básně a dokáže je na rozdíl od soudobých kritiků pochopit. Marinka má i stejný literární vkus, zpívá například lidové písně, které autor obdivuje. Zcela jinak vyzněly texty, kde psal Mácha o své reálné přítelkyni. Ty lze najít v jeho šifrovaném deníku a s uměleckou literaturou nemají mnoho společného, jedná se v podstatě o pouhý popis situací, kdy došlo k sexuálnímu styku s Lori.
Po Máchově smrti napsal Tyl povídku Rozervanec, v níž kritizoval svého přítele jako spisovatele i člověka. Lori v ní charakterizoval coby nepříliš inteligentní dívku, kterou Mácha terorizoval svými žárlivými scénami, která si po jeho smrti úlevně vydechla a nakonec našla štěstí vedle obyčejného, průměrného člověka. Jak prozrazují Máchovy dopisy, často opravdu vystupoval v roli chorobného žárlivce. Když Lori porodila jeho nemanželské dítě, vyhrožoval jí například: „Rozkazuji ti, přísně ti rozkazuji, abys nikdy z našeho domu nevycházela, nikam, za žádnou, vůbec žádnou záminkou; na mši, ke zpovědi, na katechismus, nikam ; nebo – … ti přísahám, že mě nikdy neuvidíš. Jestli se opovážíš a půjdeš z domu ke svému otci, nebo dokonce na faru nebo někam, tak, jak je Bůh nade mnou – opustím tě u oltáře.“
Zůstává otázkou, proč spolu vlastně ti dva lidé tak dlouho zůstávali. Měli zřejmě odlišné názory na život, literaturu i lásku a vzhledem k rozdílné inteligenci i zájmům nejspíš neexistovalo mnoho témat, o nichž se mohli bavit.
Na okraj by bylo ještě zajímavé poznamenat, že ačkoliv Tyl kritizoval Máchův osobní život, sám jako příklad dobré morálky sloužit nemohl. Oženil se sice se starší herečkou Magdalénou Forchheimovou, ale děti měl s její o řadu let mladší sestrou Annou, která s ním a manželkou žila ve společné domácnosti.

Máchova smrt
Lori s Máchou nakonec otěhotněla, čemuž se vzhledem k zápisům v tajném deníku nelze příliš divit. Mácha se však do uzavření sňatku nehrnul, ačkoliv narození dítěte mimo manželství představovalo v té době velkou společenskou ostudu. Datum svatby bylo stanovené až po narození syna Ludvíka. V té době Mácha působil v Litoměřicích. Jednoho říjnového dne vypukl ve městě požár a on ho obětavě pomáhal hasit. Tehdy se prý napil infekční vody, a přestože mu nebylo dobře, i nadále docházel do práce. Nemoc se však zhoršovala a Mácha za několik dní zemřel na choleru, jako jedna z posledních obětí této nemoci v Čechách.
Máchův pohřeb se nakonec konal v den, kdy měl mít svatbu s Lori. Působí to téměř symbolicky, jako otázka, zda si Mácha skutečně přál prožít celý svůj život právě po jejím boku. Přestože zemřel v pouhých 26 letech, knihou Máj si zajistil nesmrtelnost. Tato báseň, ačkoliv je považována za cosi jako symbol lásky, vypráví naopak o lásce, kterou naplnit nelze, a o životě, který zůstává bez naděje.
Máchův syn Ludvík se nedožil ani prvních narozenin. Lori přežila svého milence o padesát let a později se provdala se za policejního úředníka. Zůstala bezdětná. Máchův hrob v Litoměřicích prý nikdy nenavštívila.

Zdroj foto: wikipedia

Podobné články