Ginsberg se narodil roku 1926 do židovské rodiny. Jeho otec Louis byl básník a středoškolský učitel. Matka Naomi byla členka komunistické strany a mladého Ginsberga brala na její schůze. Mimo to trpěla paranoidními představami, což ji k jejímu synovi těsně připoutalo. Jednou si pokusila vzít život pořezáním si zápěstí a vzápětí byla hospitalizována v psychiatrické léčebně. V léčebnách strávila většinu Ginsbergova dětství, což ho hluboce zasáhlo.
Na střední škole přichází k četbě Walta Whitmana, který ovlivnil jeho pozdější tvorbu: oba dva psali volným veršem a také mluvili o příslibech (a zradách) americké demokracie, důležitosti sexuální zkušenosti a spirituálním úkolu být pravdivý ve svojí každodenní existenci. Posléze ve 40. letech se na Columbia Collage Ginsberg stal součástí komunity mladých spisovatelů a básníků, mezi které se řadil Jack Kerouac a William S. Burroughs. Spojili se, protože v sobě viděli spřízněné duše stojící proti konformismu 50. let a slepému sledování „amerického snu“.
Oficiální zrod beat generation
V roce 1955 se několik básníků příslušících k této vlně (později nazývané „beat generation“) ze západního a východního pobřeží USA sešlo pod Ginsbergovou taktovkou při veřejném čtení svých děl v San Franciscu. Ginsberg tu poprvé veřejně četl své Kvílení, které mu přineslo celosvětovou slávu. V této básni, silně ovlivněn osudem své matky, nejen otevřeně popisuje svůj život a život své generace hledají spásu v drogách, sexu a východních naukách, ale též poukazuje na lidskou marnost a touhu po nekonečnosti.
I když tato báseň sklidila velký úspěch, vydavatel Kvílení byl souzen kvůli syrovosti jazyka a obscénním motivům. Ginsberg byl gay a společnost 50. let rozhodně nebyla připravená tolerovat otevřené prezentování sexuálních zkušeností, natož těch homosexuálních. Vydavatel spor nakonec vyhrál, a tím se tato soudní pře nesmazatelně zapsala do historie USA. (Od této epizody v Ginsbergově životě se též odpichuje autobiografický film o jeho životě Kvílení, který jistě stojí za zhlédnutí.)
Ginsberg poté se svým partnerem Peterem Orlovskym procestoval mnohé země včetně Maroka, Indie, Kuby a v roce 1965 též navštívil Československo, kde byl studenty zvolen Králem majálesu. Do dějin se nesmazatelně zapsal i jako politický aktivista. I když jeho názory byly levicové, vyhraňoval se proti všem druhům despotismu: „Musím říct, že nevidím velký rozdíl mezi ozbrojenými a násilnými armádami, které jsem kdy viděl – ať už kapitalistickými, nebo komunistickými,“ řekl.
Byl aktivní až do své smrti v roce 1997. Pár dní před ní dokonce napsal báseň „Co už neudělám“, ve které se melancholicky ohlíží za svým životem a předvídá blížící se smrt. I když ve svých básních zobrazoval realitu 20. století, svou upřímností a vhledem do charakteru člověka a společnosti k nám může hovořit i dnes.
Znáte Allena Ginsberga? Pokud ano, jak vás oslovuje jeho tvorba? O tom se můžete s námi podělit na našem Facebooku.
Foto: Wikimedia Commons (Herbert Rusche, CC BY-SA 3.0; Michiel Hendryckx, CC BY-SA 3.0)
