Němčina versus angličtina

Provází vás od základní školy dva jazyky? Jaký k nim máte vztah?

Přes všeobecnou euforii po roce 1989 ze všeho anglicky znějícího jsem si na základní škole jako první cizí jazyk zvolila němčinu. Vlastně to za mě rozhodli spíš rodiče, mně bylo devět let. Přiznávám, že jsem tajně záviděla spolužákům, kteří šli na angličtinu. Měli krásné učebnice se spoustou obrázků a zajímavé pracovní sešity. Dokonce jim paní učitelka někdy pouštěla videokurz angličtiny pro děti s postavičkou Muzzyho, takové zelené chlupaté potvory. Možná si na to vzpomínáte taky. My němčináři jsme se učili z klasických učebnic, kde byl text, slovíčka a gramatická cvičení. Prostě nuda. Spolužáci z „anglické půlky“ na sebe byli jaksepatří pyšní a s dětskou škodolibostí se nám posmívali: „German is stupid!“. Zřejmě to bylo nové slovíčko, které se právě na hodině naučili…

V průběhu let základní a střední školy se ukázalo, že rodiče zvolili správně. Na druhém stupni jsem přidala angličtinu, která je o poznání snazší a učí se rychleji, takže úroveň znalosti obou jazyků se do konce střední školy vyrovnala. Jako pubertální dítko jsem téměř neodlepila ucho od rádia, sháněla texty anglických písniček a snažila jsem se je naučit. Tím jsem si zlepšila schopnost porozumět „mluvenému slovu“ a pochytila spoustu užitečných frází. U němčiny bohužel podobný postup nefunguje. Alespoň ne u mě. Je to nejspíš hudebním vkusem, protože jedna kamarádka, která preferuje tvrdší muziku, přesně totéž dělala s písničkami Rammstein.

Mluvit německy, nebo anglicky? Užitečné je obojí!

Ze zkušeností některých spolužáků jsem vypozorovala, že ten, kdo začal angličtinou, si k němčině alespoň trochu pozitivní vztah už nikdy nenašel. Naopak, byla mu spíš protivná. „Proč se učit německy, když přece každý vzdělaný Němec (Rakušan, Švýcar) mluví anglicky?“ Na ročním pomaturitním kurzu jsem si ověřila, že alespoň uspokojivá znalost němčiny mezi středoškoláky zdaleka není samozřejmostí. Je to nejspíš i proto, že němčina se člověku v běžném životě sama nenabízí, tudíž na ni naše ucho i naše podvědomí není tak navyklé jako na angličtinu, kterou nevědomky vstřebáváme na každém kroku. Stačí pustit rádio nebo zapnout počítač. Přesto se vyplatí němčinu hledat. Jako nejsnazší a nejzábavnější formu sebevzdělávání doporučuji pouštět si filmy z německy mluvících zemí, zpočátku s titulky, potom i bez nich. Budete překvapeni, kolik jste porozuměli a budete na sebe pyšní!

Dáváte přednost němčině, nebo angličtině? Nebo máte rádi obojí?

Foto: photl.com, freedigitalphotos.com

Podobné články