Od kdy je jitrnice zdravější než cereální sušenka?

Slyšeli jste to už? Na ministerstvu si řekli, že středoškolákům zakáží sušenky a nechají je jíst jenom jitrnicové prejty. Bez nadsázky, bohužel.

Pokud se jen trochu zajímáte o současné dění, pravděpodobně jste již slyšeli o chystané vyhlášce zakazující prodej sladkostí a dalších nezdravých potravin na českých školách. A je možné, že jste slyšeli i o otevřeném dopise, který hodlá Česká středoškolská unie směrovat k rukám ministryně školství.

Na jedné straně stojí fakt, že už z principu není ideální, aby stát ve školách a školských zařízeních nechával podporovat nezdravé potraviny, na straně druhé jako středoškolák lobbuju za svý pondělní kafe, bez kterýho nedám ani ránu. Tak co s tím?

V první řadě mi uniká význam striktního seznamu zakázaných potravin, do nějž mimo jiné spadají ještě relativně v pohodě věci jako sušenky, croissanty, Pribináčky, ochucené Mattonky, cornflaky, žvýkačky bez cukru či kefíry.

Kefír zakázán, jitrnice v pořádku

K čemu to je, jestli mám pak přijít do školní jídelny a dát si „jitrnicový prejt, lepenici, sterilovanou zeleninu“, „smažený hermelín, brambory, tatarskou omáčku“ či „vepře, okurky, párek“, což jsou reálná jídla, která jsem přebral z aktuálních jídelníčků několika náhodně vybraných škol po celém Česku. Jakou hodnotu má pak takový seznam?

Vybráno z Facebooku.

K čemu mi je, že si ze školního automatu nedám neslazené kafe, jestli si pak ke školnímu obědu musím dát přeslazený sirup, protože – a to je bohužel taky častá praxe – prachobyčejná voda v nabídce není.

Jsem pro, ať ve školách nastolujeme zdravé prostředí, jíme zeleninu výhradně z nedaleké biofarmy a já nevimco ještě, ale musíme to řešit nějak komplexněji. Striktní zákazy a vyhlášky jen hasí požáry a neřeší, co se děje za oponou. Koše a tabulky jídelen jsou dostatečně přísné, ale nezdá se, že by byly nějak moc účinné.

Změna? Určitě!

Jasně, jídelny to mají těžké a taky neříkám, že by se musely vařit jen samé pasty s pesty a buřtguláš musel být nutně tabu. Ale jestliže to v jídelnách vypadá tak – čest světlým výjimkám –, jak to v nich vypadá, pak je otázkou, k čemu ty revoluční, na vyhlášení jednoduché normy a vyhlášky byly.

Řešením není vzdát snahu nastolit zdravější stravovací návyky, ale jednat komplexně a od podlahy. Narvat mi do pusy jabko a vodu, aby mi za dalších deset minut mohli do té samé pusy narvat smažené karbanátky a hranolky je přinejmenším tragikomické.

Co takhle v bufetech zakázat ta největší svinstva (koly nebo energy drinky), nechat mi kafe, Mattonku, sušenky a kefír a zvýhodnit či jinak podporovat mrkve a ovocné saláty? Nedává to větší smysl než papír se zakázanými věcmi, který vůbec nic neřeší?

 

Co myslíte? Napište nám na náš Facebook!


Foto: timesunion, Česká škola

Podobné články