Magdalena Dobromila Rettigová (1785-1845)
Tuto dámu snad netřeba dlouze představovat. Kromě kuchařských knih je Rettigová také autorkou divadelních her, krátkých próz a básní. Známá je však především díky Domácí kuchařce, která poprvé vyšla v roce 1826. Kromě receptů a toho, jak by mělo jídlo vypadat a chutnat, zde najdete také to, jak by měly hospodyňky přistupovat k domácím pracím. Velkou část knihy tvoří recepty týkající se ovoce, zeleniny, drůbeže a ryb. Rettigová tím potvrzuje, že v její době byla jídla mnohem zdravější a také pestřejší než dnes. Běžně se tak konzumovali štiky, lososi, raci, šneci, žáby, ale i divoké kachny, zajíci či koroptve. Ze sladkého převažují nákypy, štrúdly, palačinky, omelety a lité moučníky. Převaha bezmasých jídel, na čtyřicet receptů ze zeleniny a stejně tak z ryb dělá z Domácí kuchařky knihu, která je dodnes zdrojem inspirace a mnoha výborných jídel.
Anuše Kejřová (1874-1926)
Poněkud méně známá Anuše Kejřová byla majitelkou kuchařské školy a učitelkou vaření na dívčí škole v Hradci Králové. Pro dívky také pořádala kurzy vaření, kde je kromě dobrých jídel učila i to, jak a na čem mohou ušetřit. V roce 1905 jí vyšla Úsporná kuchařka, kterou věnovala své nejdražší a jediné dceři Jiřičce, která v den, kdy byl Kejřové dodán první výtisk, zemřela na záškrt. Kniha Naše ryby obsahuje kromě receptů na ryby i snahu o verš. Ve Zlaté úsporné kuchařce, která by se dala považovat za jakési pokračování Úsporné kuchařky, nám předkládá recepty pro nemocné, dietní rady a praktické rady pro hospodyňky. „Než počneš vařit, pomysli, co vařiti budeš, abys nedělala jídel, na které je času dosti, a jídla, která se měla dříve vařiti neb péci, nenechala na dobu pozdější, byl by oběd zkažený (maso tvrdé atd.). Při dobře promyšleném a jednoduchém obědě možno chvíle dopolední věnovati zašívání, žehlení a jiné práci.“
Marie Janků-Sandtnerová (1885-1946)
Marii Janků-Sandtnerovou můžeme označit za skutečnou následovnici Magdaleny Dobromily Rettigové a bestsellerovou autorku. Její Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů, která poprvé vyšla roku 1924, se stala doslova trhákem v dějinách české kuchařské literatury a jedno vydání následovalo druhé. V předmluvě desátého vydání píše: „Chtěla jsem, aby se českému vaření dostalo knihy moderní, jež by pomohla hlavně mladým hospodyním, které se za války nemohly naučit pořádně vařit od svých matek.“ Kromě jednoduchých a jasných návodů, které zvládne i začínající hospodyňka, se „Sandtnerka“ snažila také o to, aby její čtenářky vařily zdravě, proto doporučuje hodně ovoce a zeleniny a málo těžkých pokrmů. Z dalších knih, které rozhodně stojí za povšimnutí, zmiňme například Cukrovinky a pamlsky na vánoční stromeček a stoleček, Francouzskou kuchyni nebo Moučníky a zavařeniny.
Foto: Silvie Kostovská, StudentPoint (z magazínu Vlasta Retro, 2010), wikipedia.org
