Věřím, že sprostá slova a vulgarismy jsou staré jako lidstvo samo. Samozřejmě se nadávky vyvíjí, kombinují a také komolí. Někdy člověk neví, jestli mu protějšek nadává, nebo si z něj vyloženě dělá legraci!
Jak se nadávalo dřív?
Himlsakra, ty čaráku, kretenisme, nezbedo, pěrune, kurník šopa, kundivál, to je rozhoďnožka, ty přizdisráči, kristovanoho, žabožroute, hnojokyde, ty zlá kožo, nedělej lotroviny, ty padúchu, zvyjebkaný, ty plesnivé povidlo, chodíš jak vagabund, jen mě balamutíš, ty čavo, jantare, jelito, kakraholte, kisňo, mameluku, šušniflinto, krucinál fagot, himl hergot donr vetr, ale houbeles, ty beďare, bréco jedna, čurapajzlíku apod.
Cizí sprosťárny
Cacare – kálet (latinsky)
Peditus – pšouk (latinsky)
Dupa wolowa – blbec na entou (polsky)
Ja pierdole! – do prdele (polsky)
Skuje ci pysk – dostaneš po hubě (polsky)
Nad čím zůstává rozum stát
Dylina – použití u blbé holky
Hovňous – od čeho je to asi odvozeno
Kuřbuřt – dle činnosti, co dělá
Prdeloid – ano, i tohle je k slyšení
Pičička – to snad ne!
Ťuťulum – opravdu silná nadávka
Mindža – kdo ví, jak to vzniklo
Spermohlt – čím dál lepší
Vy pokémoni – ehm (smích)
Kapitola sama o sobě je také sexuální tematika. Názvy sexuálního aktu, pohlavního orgánu mužů i žen. A další spousta nadávek, které určitě každý z nás už někdy slyšel, popřípadě dokonce použil!
Kdo z vás nikdy neřekl sprosté slovo?
Foto: deviantart.com/alicja94,jinnyx,iuliana13,sopbubblan
