Ve škole nás učili, proč se Amerika, která leží daleko a málokdo se tam kdy podíval, jmenuje Amerika. Aby se ale někdo zmínil o tom, proč se světadílu, na kterém jsme se narodili, na kterém žijeme a pravděpodobně i zemřeme, říká Evropa, o tom se už učitelé zmínit zapomněli. A jelikož já si nemyslím, že je pro nás Amerika důležitější než Evropa nebo ostatní světadíly, přináším vám odpověď na otázky položené v úvodu.
Evropa – Večerní Soumrak
Její jméno je staré čtyři tisíce let. Sahá až k počátkům samotné civilizace, kdy na území Mezopotámie, mezi řekami Eufrat a Tygris, vzkvétala Akkadská říše. Společně zde žili Sumeřané a Akkaďané. Akkadština, která časem v běžné konverzaci úplně nahradila sumerštinu, znala mnoho krásných slov jako třeba „ereb,“ někdy též „irib“. Lidé tak říkali večernímu soumraku. A proto podle těchto slov země, nad kterými se každý večer rozlévala zlatá záře usínajícího slunce, nazvali Evropou.
Ani shoda jména s krásnou Európou, dcerou asyrského krále z řeckých bájí, není náhodou. Jméno spojené se zapadajícím sluncem se Řekům prostě zalíbilo.
Asie – Svítání
I v tomhle názvu můžeme slyšet zvuk vyspělé mezopotámské civilizace. Na počátku bylo jedno asyrské slovo. To slovo znělo “asu” a znamenalo jasný, světlý. Sémité jím zároveň označovali svítání, a tak podle něj nazvali zemi, nad kterou viděli slunce vycházet. Ačkoli za Homérových a Hérodotových časů tenhle název označoval jen část Malé Asie, postupně se rozšířil na celý světadíl.
Asie se objevila i jako jméno další mytologické postavy. Ta byla dcerou titána Ókeana.
Afrika – Člověk z druhé strany
Kdysi se tu na území Kartága (dnešní Tunisko) rozkládala řecká kolonie, která roku 146 př.n.l. dostala název Africa. Pojmenovali ji podle kmene Afrigii, někdy také známého jako Afridi, který zde žil. A jejich jméno doslova znamenalo “Člověk z druhé strany”.
Amerika – Amerigo Vespucci
To je ta pohádka, kterou známe všichni. Zemi sice objevil Kryštof Kolumbus v roce 1492, ale nikdy nepřišel na to, že břehy, u kterých zakotvil, vlastně nepatří Indii. Tohoto drobného omylu si všiml až italský mořeplavec Amerigo Vespucci, který jí roku 1504 dal jméno Mundus Novus; Nový svět. Amerikou ji nazval až roku 1507 německý kosmograf M. Waldseemüller, který vycházel z Vespucciho křestního jména a připony -ica, kterou znal už z názvu Africa. Nejprve tak lidé říkali jen Jižní Americe, od roku 1538 se však toto označení používá i pro Severní Ameriku. Poprvé se objevilo na Mercatorově mapě.
Austrálie – Jižní
Existuje legenda, která vypráví o Terra Australis Inkognita; Neznámé zemi na jihu. Už od dob Aristotela lidé věřili, že tam někde nějaká taková země je, a přesto dodnes nebyla objevena.
Ideu o ní rozpracoval Ptolemaios. V renesanci pak lidé obdivovali antiku a kartografové při tvorbě map vycházeli mimo jiné i z Ptolemaia. Podle jeho popisu pak od patnáctého do osmnáctého století Neznánou zemi na jihu zakreslovali do map. S mořskými objevy se ale zmenšovala a někdy za ni byly mylně považovány části Afriky, Nového Zélandu nebo dnešní Austrálie.
Právě tyhle omyly daly Austrálii název. Slovo Australia nebo přídavná jména od něj vytvořená se čas od času používala už v 17. století, ale název se mezi lidi rozšířil, až když anglický mořeplavec Matthew Flinders v roce 1814 vydal spis Voyage to the Terra Australia. Terra se postupně kamsi vytratila a zbyla jen Australia, tedy Jižní. Oficiálně své jméno Austrálie získala až v roce 1824. A ačkoli lidé nakonec došli k názoru, že Austrálie není onou legendární Terra Australis Incognita, jméno už jí nikdo nevzal.
Arktida – Medvěd
Ŕecký název pro medvěda je arktos a Arktida leží pod hodně Velkým medvědem, a právě podle tohohle souhvězdí dostala svůj název.
Antarktida – Proti Medvědovi
I o Antarktidě se lidé jeden čas domnívali, že je onou bájnou Terra Australis Incognitou. Později ale usoudili, že na to je v oněch oblastech moc velká zima, a tak museli vymyslet jiný název. Předložka anti znamená proti. A jelikož je Antarktida přesně na opačné straně Země než Arktida, spojit dohromady ona slova anti a Arktida se vyloženě nabízelo
Zaujal vás náš článek, nebo jste tahle fakta už znali? Napište nám o tom na náš Facebook!
Foto: Photl.com
