Viktoriánský strach z masturbace

19. století nebylo přívětivé pro muže. Spát s muži bylo trestné, s manželkou to šlo jen dvanáctkrát ročně. A masturbace vedla k epilepsii a šílenství.

Otec medicíny Galén považoval masturbaci za zdravou. Ovšem pozdější křesťanští lékaři měli opačný názor. Na sklonku 18. století jistý švýcarský lékař jménem Samuel Tissot prohlásil masturbaci za příčinu nespočtu fyzických i duševních chorob. A zahájil snahu o její léčení. Lidé mu to věřili až do půlky dvacátého století.

Jeden z názorů raného 20. století

„Onanií zmalátní i ochabne člověk dospělý, úplně už vyvinutý. Tím spíše uškodí neřestí tělu mladistvému, jež dosud nedosáhlo svého rozvoje. Prostopášnému dítěti ani nelze dospěti v muže. Špatně roste, svaly nesílí nebo, jestli byly již silnější, ztrácejí se, hlas pozbývá zvučnosti a později nedostává se ani síly ke vzrůstu vousů. Oči bývají hluboko zapadlé, pod nimi objevují se temné kruhy, pleť obličeje bývá bledá, ruce vlhké a studené, paměť ochabuje, každá větší námaha tělo jeho velice vysílí, tělo se hrbí, chůze stává se plouživou, nic takového mladíka netěší, stává se nevrlým, popudlivým, ba i za dne velice ospalým, vyhýbá se lidem, a mluví-li s někým, upírá zrak k zemi, jako by se obával, aby mu z očí nevyčetl jeho nectnost. Kdo nebyl již od narození příliš bystrého rozumu, stává se politováníhodným blbcem, ten, kdo nadán byl vlohami, těžko pak chápe a nedbá učení. Onanista bývá velmi choulostivým, snadno se nachladí a hned dostane rýmu. Kromě toho trpívá tlučením srdce, které se zvláště v noční době dostavuje. Vyšetřující lékař shledá skoro vždy u onanistů rozšířené srdce. Nezřídka onanista trpí též obtížemi žaludečními, špatným trávením a někdy silnými průjmy.“ (Batista, autor bohaté osvětové literatury z počátku století) 

Snahy o léčení masturbace chlapců

Vyskytlo se několik teorií, různě účinných, různě příjemných. Někteří říkali, že stačí mládež prostě vyčerpat (předpokládám, že zvláště majitelé továren s prostorem pro dětskou práci), jiní zas mysleli, že nejlepší je masturbaci znemožnit. A to buď stálým dozorem, nebo pásem cudnosti. (Navzdory obecně rozšířenému názoru nejspíš nejsou pásy cudnosti původně středověkým doplňkem dámského šatníku. Důkazy o tom se momentálně často zpochybňují a předpokládá se, že jejich první použití sloužilo k zajištění „lepšího chování“ chlapců z viktoriánské éry.)

Drastičtější metody si zakládaly na tom chlapce přesvědčit, že masturbovat nechce. Jak? No, v té době byly tělesné tresty ještě celkem běžné. A chlapec, kterého bolí penis, většinou masturbovat nechce.  

Situace se samozřejmě lišila rodina od rodiny. Není pravda, že všichni chlapci té doby nosili celou pubertu pás cudnosti, který jim byl sundáván, jen když chtěly chůvy vyzkoušet účinnější metody, které by soupeřily s technikami moderních domin. Záleží na tom, jak moc rodina byla věřící, jak moc ji zprávy o škodlivosti masturbace vyděsily a jak moc času chtěly věnovat léčení chlapce. 

Některé z hrůzných důsledků strachu z masturbace přečkaly až do dneška.

Vzrůst zájmu o mužskou obřízku

Původně to byla pouze barbarská zábava židů a muslimů. Jenže křesťani této éry přišli na to, že obřezanému chlapci se hůře masturbuje. A navíc, pokud lékař „zapomene“ použít anestetika, má to prý výchovný účinek. 

Ovesné vločky

Strach z masturbace vedl k vzniku této pochutiny. Jak to fungovalo? Nabízí se říci, že dítě bylo tak zdeptané z toho, že to musí jíst, že nemělo náladu ani masturbovat. Pravda je taková, že to prostě nefungovalo.

Teorie, kterou vymyslel zastánce celibátu John Harvey Kellogg, předpokládala, že strava z kukuřice a ovoce bere chlapci sílu a krev pak nebude proudit tam, kam nemá.

Ačkoliv se ukázala nefunkčnost této metody, pochutina se stala celkem oblíbenou a přečkala až do dneška. 

Každodenní sprcha

Nabízí se říci, že pravidelné sprchy mají přesně opačný účinek. Jenže tehdy to tak nebylo, mj. proto, že teplota sprchy nebyla příliš vysoká. Z finančních důvodů mytí nemělo být příjemné, proto se taky volilo sprchování, nikoliv koupel, která by se chlapci mohla líbit. (Pro zajímavost  ačkoliv dnes máme teplou sprchu, z výzkumu vyplývá, že se Češi sprchují neradi.)

V té době se lidé myli jednou za pár měsíců, takže nebylo problém v koupeli chlapce uhlídat. Proč tedy přešli náhle k pravidelnému mytí? Neboť budou-li pohlavní orgány čisté, ztratí o ně chlapec zájem.

Pokud nechápete, jaká je v tom souvislost, a čekáte, že vám to vysvětlím, tak vás zklamu. Neznám původ této víry a zdroje, ze kterých jsem čerpal, mlčí. Možná jen někteří lidé chtěli mít čistou mládež a tohle byla záminka, jak zařídit, aby rodiče začali své děti nutit se mýt.

 

Jaký je váš pohled na problematiku? Je to čisté magoření, nebo věříte i v negativní účinky masturbace? Podělte se o něj na našem Facebooku!


Foto: Flickr.cz (Daniella Segura)

Zdroj: huffingtonpost.com

Podobné články