Atmosféra, která by se dala krájet, mrazení až do morku kostí, pohnuté lidské osudy, často boj o život a také střet reality se snem. U mysteriózních filmů není nutné použít hektolitry krve nebo nechat diváka trpět pohledem na odřezané končetiny. Tento typ vás donutí přemýšlet nad dějem ještě dlouhé dny a zamýšlet se nad otázkou, co všechno může být pravda. Často nám totiž strach nahání zdánlivě obyčejné věci.
Upozorňujeme, že článek obsahuje spoilery. Pokud jste filmy ještě neviděli, vraťte se k němu později.
Tip
Sledovat, nebo stáhnout filmy si můžete na různých místech. Ta oblíbená tu ve zkratce uvádíme: Online sledovat můžete zdarma třeba na sledujserialy, kukaj.to nebo lookmovie, ale jestli si je chcete v klidu pouštět i na místech s omezeným přístupem k netu, nebo doma nemáte tak dobré připojení, můžete zkusit třeba webshare.cz nebo fastshare.
Jasně a ideální je k tomu mít doma TV Voyo, Netflix, Skylink nebo Telly. Pak už vás nic nemůže zaskočit.
Sedm (1995)
Vraždy podle sedmi smrtelných hříchů a herecký koncert k tomu. Co víc si přát? Chytrá zápletka a naprosto geniální pointa, která vás přitluče do křesla. O technické stránce nemá cenu mluvit – nic jí nechybí. Herecké výkony jsou naprosto fantastické – Morgan Freeman předvádí strhující výkon, ovšem na to jsme u něho vcelku zvyklí, ale i Brad Pitt dokazuje, že není jenom plakátový hezoun, ale že pod taktovkou zkušeného režiséra je i dobrý herec; fantastický je i Kevin Spacey, kterému uvěříte každé jeho gesto, slovo i pohyb. Síla tohoto snímku ale tkví i v silném a propracovaném scénáři, který se téměř vyvaroval logických chyb, které se velmi často objevují ve filmech obdobného žánru a také ve výborné režii Davida Finchera, který dokáže udržet vaší pozornost po celý více než dvouhodinový film na stejné úrovni.
Zajímavostí k filmu je například to, že v úvodních titulcích filmu nejsou použitý žádné digitální triky. Produkční designér John Sabel strávil týdny tím, že popisoval desítky stran papírů nesmysly. Vše také natáčel a záběry z toho, jak pracuje, jsou právě v úvodních titulcích.
Šestý smysl (1999)
Psycholog Malcolm Crowe ztvárněný Brucem Willisem si prošel nepěkným zážitkem. Jeho pacient, který trpěl halucinacemi, byl mylně považován za schizofrenika a jeho trápení vyústilo v den, kdy se vloupal svému psychologovi do domu, postřelil ho a obrátil zbraň proti sobě. Zničený Malcom po roce přijímá případ chlapce Cola Seara, který vidí mrtvé lidi a dokonce s nimi i komunikuje, i když netuší z jakého důvodu. Bohužel, i přes nesporná fakta, která se snaží vysvětlit svému okolí, mu nikdo nevěří. Zkouší to na učitele, na pohřbu malé holčičky však objeví videokazetu, která dokazuje, že holčičku otrávila nevlastní matka. Matku nakonec přesvědčí až poté, co jí vypráví o babičce a jeho setkání s ní, i když zemřela dávno před jeho narozením. Mezitím se Malcolmovi odcizuje jeho manželka, protože tráví čas jen svými případy. Cole poradí psychologovi, ať přijde domů a mluví se svou manželkou. A právě tady přichází ten nečekaný a zneklidňující plot-twist, který vám nedá spát ještě pěkných pár nocí.
K tomuto snímku nelze nic dodávat, bylo by to zbytečné. Haley Joel Osmet je snad nejznámější dětský herec své doby a svou roli ztvárnil bravurně, i přes nízký věk. O Willisovi se nemusíme ani bavit, obsadili bychom ho klidně i do pohádky o červené Karkulce a výsledek by byl pořád geniální. Nejpropracovanější duchařský thriller v historii kinematografie, který se musí vidět minimálně dvakrát. Opravdu nesmrtelné veledílo, které ani dnes neztrácí na své genialitě a každý by ho měl vidět.
Osvícení (1980)
Geniální adaptace knihy Stephena Kinga. Spisovatel Jack Torrance se svoji manželkou a synem přijíždí do horského hotelu, o který se má přes zimu starat, ale po pár týdnech začíná přicházet o rozum a snaží se zabít svoji rodinu podle historky, kterou mu odvyprávěl ředitel hotelu. Jack Nicholson je přímo démonický a předvádí mistrovský výkon. Bohužel Nicholson už jako blázen vypadá od pohledu, takže není úplně vidět jeho psychická proměna. Shelley Duvall a malý Danny Lloyd zahráli své role výborně, i když je pravda, že Duvall místy přehrávala. Stanley Kubrick natočil horor s neuvěřitelně hutnou atmosférou, (což je pro něj vlastně typické) která se dala místy krájet. Své na tom má podíl i hudba, která atmosféru ještě vylepší. Opravdu mimořádné filmařské dílo s několika nezapomenutelnými scénami (např. závěr v bludišti), které si své čestné místo v kinematografii našlo už dávno. Ta atmosféra je neuvěřitelná. Klaustrofobická kamera plná (i na dnešní dobu) neuvěřitelných výjevů v kombinaci s dokonalou výstavbou scén, mrazivým napětím, sebejistou prací zvuku či precizní kombinací barev… je zkrátka špičková. Některé hlášky už zlidověly, kulhavý Jack Nicholson pronásleduje se sekerou v ruce svou k smrti vyděšenou manželku, hudba zní, jako když smečka duchů pořádá bál, kamera si udržuje znepokojený odstup a v okamžiku, kdy Nicholson mazlivým hlasem pronese repliku: ,,Kůzlátka, otevřete vrátka“ vám po zádech přejede mráz spolu se studeným potem a zježí se vám chlupy na celém těle. Jde o jednu z nejlepších adaptací Kingových románů. To bezpochyby.
Prokletý ostrov (2010)
Skvělá atmosféra, výborní herci a to nejen ti hlavní představitelé, v čele samozřejmě vede DiCaprio – ten zraje jako víno a hraje tu dost komplexní postavu, dále nás nadchlo velmi lahodné prostředí psychiatrického léčebného ústavu na odlehlém ostrově a to vše navíc diriguje taktovka jednoho z nejlepších režisérů minulosti, současnosti a snad i budoucnosti, pana Scorseseho. První, co vás jistě zaujme je kupodivu Teddyho kravata, ta je opravdu strašná a nejeden módní návrhář by se obracel v hrobě. Říkáte si, proč proboha takovou výstřednost, kterou byste čekali spíše na někom jako je Joker z Batmana, vůbec má na sobě. Samozřejmě to má svůj důvod, ale ten se dozvíte až mnohem později. Jak už jsme zvyklí, příběh se zdá být zprvu zdánlivě banální a pátrání po pohřešované pacientce jako jednoduchá rutina, ale vyšetřování se (ne)očekávaně začne komplikovat. Obdivovali jsme precizní kameru, vizuální zpracování a krásy nehostinného prostředí ostrova. Teddyho halucinace, sny a válečné flashbacky jsou také nadmíru zdařilé a hned po hereckých výkonech, jsou asi tím nejlepším, co může film nabídnout. Vizuální stránka je navíc doprovázena patřičným ambientním hudebním doprovodem, takže souhra obrazu se zvukem je místy skoro dokonalá. K zakončení celého díla máme přece jenom malé výhrady. Kdyby se Teddy třeba probudil na operačním sále, stačila by už jen jedna věta na vysvětlenou a bylo by vymalováno. Prokletý ostrov možná nesedne každému, podle nás určitě ale stojí za zhlédnutí. I kdyby jen kvůli tomu Leovi.
Jméno růže (1986)
Podle adaptace spisovatele Umberta Eca vznikl dnes už klasický snímek se Seanem Connerym v hlavní roli. Jaký může být film, který vznikl až na základě sedmnácté verze scénáře? Odpověd je jednoznačná. Režisér hodně stál o to, aby to za něco stálo, a ono to opravdu za to stojí. A ne nadarmo přípravy trvaly 5 let. Annaudovi se podařilo ve skromných evropských filmových podmínkách natočit opravdový velkofilm, ba co více, film s perfektní atmosférou dané doby, a také zásadní myšlenkou o nesmyslnosti fanatického náboženství ve jménu kterého se vraždilo, trestalo, popravovalo a pravda zůstávala hluboko skryta. Sean Connery je zde naprosto vynikající, vůbec celé obsazení je geniální. Už jen tváře herců vypovídají o jejich charakterech naprosto přesně. Muzika Jamese Hornera je přesně taková jaká má být ve filmu, nenápadná, přesto výborně dokresluje danou atmosféru. ntelektuálně nekonformní mnich vyšetřuje několik záhadných úmrtí v izolovaném světě opatství. Středověká detektivka poukazuje na syrový realismus temného středověku, který doslova předčí očekávání. Až neuvěřitelně naplňuje atmosférický pocit umocněný gotickým prostředím skutečného života, ve kterém se příběh odehrává. Díky hmatatelné temné atmosféře a odborně vytvořenému napětí se tento jedinečný thriller stal zaslouženě klasikou filmové historie. Vyšetřování zločinu ve stínu svaté inkvizice v celé své struktuře děsivosti v rámci dvouhodinového diváckého vzrušení a filmové zábavy, s velice povzbudivý výkonem Seana Conneryho a mladičkého Christiana Slatera, pohltí už na samém počátku. Stejně jako v románu je i zde kladen důraz na vyjednávání různých jevů moci a klamu, které jsou v této filmové realizaci dovedně a srozumitelně pro pochopení předloženy. Kdo se v tom chce zamotat více, nelze jinak, než doporučit přímo onen román. Na intelektuální úrovni je film zajímavý a vyvážený přístupem k morálce a ctnosti. Jméno růže představuje temný věk v té nejtemnější podobě, jehož jádro problému ve své podstatě rezonuje i v dnešních dnech a zřejmě to bude vždycky téma, které bude filmaře a obecně umělce hodně zajímat.
Ďáblův advokát
Začínající floridský právník Kevin Lomax – jako vždy famózní Keanu Reeves, má úspěch. Jeho předchozí praxe přísedícího prokurátora byla bez jediné prohry; i jako čerstvý obhájce trestních případů dokáže přesvědčit porotu, dokáže jim podstrčit svou vlastní logiku, upoutat svým charismatem, třebaže obžalovaný je jasně vinen. Kevin u soudu nikdy neprohrál.
Dobře fungující manželství s krásnou Mary Ann – Charlize Theron nenarušuje nic a nikdo. Poté, co se Kevinovi podaří vyrazit z poroty osvobozující rozsudek pedofilního učitele, dostává nabídku, kterou nemůže odmítnout: práci u prestižní právní firmy v New Yorku.
Matka stačí ještě synáčka varovat, že N.Y. je světovým centrem hříchu, ale Kevin i Mary Ann omámeni nabídnutým bohatstvím, báječným luxusním bydlením, závratným platem a neuvěřitelnou životní příležitostí vůbec.
A Kevin Lomax se seznamuje Johnem Miltonem ztvárněný Alem Pacinoem, který se do této role naprosto hodí, už jen díky svému démonickému vzhledu. Je to muž, jenž jej do města povolal. Je dokonale fascinován bohatstvím svého nového prostředí a plnou silou se pustí do práce. Cosi se však změnilo. Vítězství není jenom cílem, stává se posedlostí. Brzy přebírá případ bohatého stavitele obviněného z brutálních vražd; Kevin je nadšen příležitostí jej obhajovat a naprosto jej neděsí vědomí, že jeho klient se možná dopustil daleko rozsáhlejších zločinů.John Milton navíc, jak se zdá, nalezl v Kevinově zvláštní zalíbení, a jeho štědrost vůči novému advokátu nezná mezí. Chce s ním trávit svůj volný čas, který Kevin naopak vůbec nenachází pro svou vlastní manželku. Když se mu Mary Ann svěří, že manželky ostatních advokátů nejsou tím, čím se jeví, že jejich život není tak báječný, jak se zdá, že zažívá momenty hrůzy, které neumí vysvětlit, Kevin ji jen povrchně utěší a nadále ignoruje.Pak ale Eddie Barzoon zemře náhlou, děsivou smrtí. Hrůzné dojmy dohánějí Mary Ann k šílenství. Další právnický partner, krásná Christabella svůdně dráždí Lomaxe až k nepříčetnosti. Jeho matka přijíždí na návštěvu a prchá po setkání s Miltonem. A tady už u Kevina propuká první pocit obav…
Třebaže podle výše zmíněného uvedení do děje je Kevin Lomax jeho centrem, Ďáblův advokát stojí a padá se svým nejdůležitějším představitelem, Johnem Miltonem. Herecký výkon Al Pacina je prostě fascinující. Pacino je tak přesvědčivý, tak charismatický, tak vyzývavý, že jej doporučujeme k vidění i těm divákům, které slova akční a horor příšerně odpuzují. Film Devil’s Advocate je z naprosté většiny životním dramatem; nečekejte žádné kýble krve a rohaté obludy. Nejde totiž o tělo, nýbrž o duši.
Faunův labyrint (2006)
Faunův labyrint dokázal nadchnout nespočet diváků snad v každé minutě. Překvapivý film, kde nejde jenom o nadšení z čehosi vymykajícího se z běžné hollywoodské šedi. Labyrint není jenom jiný, on je i skvělý. Žádný film totiž nikdy tak nezkombinoval fantasy pohádku se syrovým válečným dramatem (odehrává se v roce 1944 kdesi v severním Španělsku). Guillermo del Toro dokázal, že oplývá opulentní imaginací, a dokáže s ní zacházet mnohem obratněji než takový Tim Burton. Nadreálné výjevy jsou nám servírovány v menších dávkách a nikdy nepůsobí samoúčelně. Do poslední minuty není a ani nemá být jasné, který ze dvou světů je pro příběh důležitější. Návštěva říše divů je pojata s podstatně větší mírou invence než kdy dřív, pointu lze chápat přinejmenším dvěma způsoby a teprve při zpětném pohledu plně doceníte všechny vrstvy tvořící ve finále příběh, jenž dokáže zasáhnout na těch nejcitlivějších místech. Zpočátku vám asi mnoho věcí nebude dávat smysl, ale nechtějte logická vysvětlení a rozhodně je nechtějte hned. Nechte se postupně vtáhnout do fascinujícího světa na pomezí snu a reality, dobře sledujte a pečlivě naslouchejte.
Ale proč vám to vlastně říkáme, tento labyrint nepotřebuje žádnou mapku nebo návod k použití. Prostě naberte odvahu a vstupte do něj, stejně jako hlavní hrdinka Ofélie. Princezna, která se měla narodit a zachránit svůj domov, svou pohádkovou říši. Je těžké vyjít z tohoto nepoznamenán.
Havran (2012)
Vůbec bychom nečekali, že se dají klasické povídky v podání mistra ve svém oboru Poea zfilmovat tak akčním a svižným způsobem, který upoutal už v prvních minutách. Zasazení do 19. století bylo výborně ztvárněné, ponurá atmosféra tomu přidávala na napínavosti. E. A. Poe, to je především vytříbený jazyk a slovní obraty génia, který ovlivnil i prokleté básníky Francie. Co naplat, že se údajně upil a ufetoval ve svých 40, protože se topil ve svých depresích. Herecké obsazení bylo dobře vybrané, John Cusack v hlavní roli mile překvapil, sedlo mu to skvěle. Chvályhodný je český překlad, neboť hlášky postav a samotné povídky byly výborně přeložené. Dobová hudba zážitek z filmové adaptace jen umocnila, závěr byl překvapivý a viktoriánské prostředí se příjemně zarylo až do morku kostí. Takhle by to mělo vypadat a určitě by s tím souhlasil i sám mistr této děsuplné básně, k jejímuž odkazu se vrací i dnešní literární fanatici.
,,A ten havran černošedý stále sedí, stále sedí, Ve svých drápech stále svírá Palladiny bílé líce; Jeho pohled nitro plení, je to démon, propad’ snění, Jeho stíny v divném chvění plovou, na zem padajíce; A má duše z těchto stínů, jež se chvějí, padajíce, Nevystoupí – nikdy více!“
12 opic (1995)
A zase ten Bruce Willis! Píše se rok 2025 a zbytek lidstva, které přežilo virovou nákazu z konce století, se skrývá v podzemí. Jedním z těchto přeživších je i vězeň James Cole, který dostane za úkol cestovat časem do roku 1996 a posbírat vzorky nebezpečného viru, pro který by vědci mohli najít protilátku. Jenže mise se napoprvé ne uplně podaří, James se dostane do roku 1990 a skončí dezorientovaný v blázinci. Podruhé se situace opakuje, tentokrát však James cestuje až do zákopů 1. světové války. Podaří se na třetí pokus a lidstvo bude zachráněno? A jak přítomnost člověka z budoucnosti ovlivní životy lidí v minulosti?
Zde by se hodila věta z písně Bohemian Rhapsody: ,,Is this the real life, is this just fantasy?“ Krásně komplikovaný a složitý film, který nejspíš nechápe nikdo – ani jeho tvůrce. Hrátky s časem, různé náznaky, skryté významy – dokonalé. Velmi uměřený a dobrý Bruce a výborný Brad Pitt, který možná malinko přehrává. Tenhle film musíte vidět minimálně dvakrát a pekelně se soustředit, abyste ho pobrali. Precizní závěr, po němž divák jen v údivu zírá. Doporučujeme všemi dvanácti.
Dotek medúzy (1978)
Příběh o spisovateli, který byl nalezen zdánlivě mrtvý, ale z nějakého důvodu jeho mozek stále vysílá podivné vlny, jako by si nesměl dovolit ani zemřít. Detektiv vyšetřující tuto mystérii se postupně dozvídá detaily o fascinujícím životě slavného autora a jeho telekinetických schopnostech.
Absolutně neuvěřitelné dílo. Tímto filmem Richard Burton v hlavní roli podal opět důkaz, že je Pan Herec. Člověk, který dokáže zahrát opravdu cokoliv (bohémský Petruccio, zamilovaný Antonio, trojitý agent major Jonathan Smith a pak samozřejmě démonický John Morlar a mnoho jiných). Ano, to je to nejlepší přízvisko k tomuto filmu – démonický. Tím je vlastně shrnuto vše. Představte si tu nejdémoničtější věc na světě a pak k tomu přidejte neuvěřitelný hlas a zjev hlavního hrdiny a hutnou atmosféru. A pak se vás dotkne medúza. Podle nás by se film měl spíše jmenovat Oči medúzy, protože pohled Johna Morlara vás zrentgenuje až na atomy. Obdivuhodná práce s kamerou, časté flashbacky, které ale nepůsobí rušivě, originální zápletka a napětí, které graduje každou minutou.
Na konci ve vás zůstane jen jediná otázka: ,,A co když je to pravda?“
Mně osobně film doporučila kamarádka, zřejmě instinktivně vytušila, že si libuji ve zvláštně ponurých snímcích z minulého století a rozhodně se trefila do černého.
