Mýtus č. 1: Poláci nenávidí Čechy
Za celou dobu jsem negativní názor na Čechy slyšela jenom jednou, a to od osoby, která zároveň nesnášela Němce, Turky, Rusy a vlastně i všechny ostatní národy, proto tomu nepřikládám větší váhu. Ostatní lidé, se kterými jsem přišla do kontaktu, se chovali mile. Nejčastější otázkou na téma česko-polské vztahy bylo, proč právě my, Češi, Poláky tak nenávidíme, když oni nás mají docela rádi.
Pokud si chcete u Poláků udělat „očko“, naučte se alespoň několik slovíček v polštině a používejte je, kdykoliv to bude možné (samozřejmě v patřičném kontextu). Nejen, že ocení vaši snahu porozumět jejich řeči a aktivně jí používat, ale také jim budete připadat velice roztomilí, a z toho mohou vyplynout další pozitiva. Vás přece také potěší, když se s vámi nějaký cizinec snaží mluvit česky.
Mýtus č. 2: Poláci jedí samé blafy
Možná si to také myslíte. A není divu. Každou chvíli se ze sdělovacích prostředků dovídáme, co všechno nejedlého se našlo v potravinách dovezených z Polska. Mě v této souvislosti spíše napadá otázka, jak je možné, že dovolíme, aby se takové zboží vůbec dostalo do obchodů (ne-li do nákupních košíků), a teprve potom se začala řešit jeho kvalita; ale to už je zase trochu jiné téma. Vzpomínám si však na hysterickou maminku kdesi v českém supermarketu, která na celý obchod křičela, že tady mají všechno polské a ona není blázen, aby něco takového kupovala. Ani jí nenapadlo podívat se na složení výrobku, aby třeba zjistila, že polské nemusí vždy znamenat špatné.
Jestliže jdete v Polsku do nějakého většího obchodu, je to podobné jako u nás. Mnoho potravin dovezených ze všech koutů světa nevalné kvality – ale i takové zboží, na kterém si pochutnáte. A když se dostanete k místním potravinám (některé jsou samozřejmě dostupné i ve větších marketech) zjistíte, že Poláci rozhodně nestrádají. Vajíčka, maso, mléko, zelenina atd. stokrát převyšují naše mínění o tom, jaká kvalita se v Polsku konzumuje. Pokud se někdy do Polska dostanete, doporučuji navštívit alespoň jeden místní trh.
Mýtus č. 3: V Polsku je všechno strašně levné
Spousta Čechů trpí utkvělou představou, že v Polsku se dá všechno sehnat doslova za babku. S tím nemůžu souhlasit, alespoň ne na sto procent. Jestliže vyjedete kousek za hranice někam na trh je pravda, že zde nakoupíte docela slušně – od potravin přes nádobí po oblečení. I některé markety nabízejí levnější potraviny.
Pokud ale pojedete do většího města, vaše iluze o levném Polsku se pravděpodobně rozplynou. Zvlášť když navštívíte nějaké obchodní centrum. Oblečení, obuv, ale i potraviny jsou zde cenově zhruba na stejné úrovni jako v České republice. A některé obchody – jako například drogerie – jsou plné paradoxů. Občas budete kroutit hlavou nad tím, jak je daná věc levná, pak se ale přesunete o uličku dál, a spadne vám čelist nad tím, kolik stojí něco jiného.
Mýtus č. 4: Všichni Poláci jsou alkoholici
Nevím proč je v nás zakořeněná představa, že typický Polák vypije lahev vodky denně (a víc). Vodka je sice v Polsku velmi oblíbená, ale to neznamená, že místní ji používají i místo ústní vody. Po delší době strávené v Polsku zjistíte, že s některými Poláky udrží krok i průměrný český pivař. A opravdu existují i Poláci, kteří si dají dva panáky vodky, a vypadají, jako kdyby vypili celou cisternu.
A další – možná překvapivý – fakt. V Polsku je zakázána konzumace alkoholu na veřejnosti, narozdíl od České republiky. Tak, a kdo teď vypadá jako větší pijan?
Mýtus č. 6: Polsko není turisticky atraktivní
Polsko je zajímavé už jenom třeba tím, že zde najdeme moře, které v České republice postrádáme. V Polsku je také mnoho velkých i menších krásných měst jako je třeba Kraków, Warszawa nebo Czestochowa.
Velmi populární destinace je i Zakopané nabízející zimní vyžití, ale i strávení letní dovolené. Polskem také prostupuje hluboká historie. Jako příklad jmenujme Stezku Orlích hnízd, kterou tvoří několik hradů (či jejich zřícenin) podél cesty z Czestochowe do Krakowa.
Mýtus č. 5: Všichni Poláci jsou pánbíčkáři
I když je pravda, že o víkendu nemáte prakticky šanci dostat se na prohlídku kostela, protože jsou plné kvůli probíhajícím mším, nemyslete si, že všichni Poláci jsou fanatičtí uctívači boha. Nejvíce věřících je nyní mezi lidmi ve věku našich prarodičů a rodičů.
Jedna z dalších otázek, která mě provází po celý můj zdejší pobyt je, k jakému náboženství se my, Češi, hlásíme. Následuje moje opatrné vysvětlování, že u nás bůh není tak populární jako tady – a takhle se dozvídám, že mezi mladšími generacemi v Polsku to s tím věřením také není tak horké. Mnoho Poláků kolem dvaceti nejen náboženství ignoruje, ale i odmítá a vyjadřuje se proti němu, potažmo církvi jako instituci.
Polsko a její obyvatelé jsou zatracování a opomíjeni neprávem. Bohužel, často máme tendence posuzovat celý názor podle několika individualit, ať už podle lidí nebo třeba již zmíněného dováženého zboží. Polsko rozhodně stojí za návštěvu – třeba proto, že je na jednu stranu velice podobné České republice a na druhou stranu se od ní v mnoha věcech liší.
A co vy? Setkali jste se někdy s podělit se s námi o vaše názory a pocity v komentářích nebo na Facebooku!
Foto: Zuzka Jenčíková, StudentPoint, wikipedia.org, sxc.hu
