Jak ses dostal k umění? Respektive kdy tě to začalo tímhle směrem nejvíce táhnout?
K umění jsem se „nedostal“, obklopovalo mě od začátku mého poznávání života, neboť jsem se narodil do rodiny prorostlé uměním. Všude kolem mě byly knihy, časopisy o umění, práce rodičů atd., takže to, že kreslím a modeluji, jsem vnímal jako normální věc.
Ale fakt je ten, že „tíhnout k tomu“ jsem začal až na střední škole (technické lyceum), kde jsem si uvědomil, že to nejsem já a k žití potřebuju modelování a úplně jiné prostředí než to technické. Dva roky mi trvalo, než mi došlo, že patřím jinam, tak jsem přestoupil do Prahy na „Hollarku“.
Co nebo kdo tě nejvíce inspiruje? Proč?
Nemohu se ubránit tomu, že jsem inspirován vlastně úplně vším, ze všeho si asi beru něco a pak se s tím peru v hlavě. Jde-li o to, jestli k někomu vzhlížím, tak na to jsem si ještě nikdy nedokázal odpovědět. Při zkoumání prací starých mistrů jsem ohromen a fascinují mě, takže práce, jež mě nejvíce ovlivňují, jsou momentálně zřejmě staré klasiky. Dnes je na place plno autorů, kteří tvoří to pro mě pravé ořechové, ale to je vlastně závora a upozornění, že tato cesta již není pro mě.
Máš nějaký motiv, ke kterému se ti zdá, že nejvíce tíhneš?
Motiv společný pro všechny mé práce bude v určitém pohybu a deformaci. V abstrakci mě to neúprosně táhne k práci s geometrií. Ve volné neabstraktní plastice je pro mě táhlem tělo. Je jedno jestli tělo zvířete/člověka, ženy/muže, prostě tělo, určité jeho možnosti, hranice. I když, nejvíce pracuji s mužským tělem – to snáší cílenou deformaci lépe než to ženské „krásné“. (smích)
Máš v současné době rozpracované nějaké projekty? Proběhly nějaké významné v poslední době?
Popravdě jsem své síly v poslední době napnul směrem k dokončení studia na Hollarce a přípravu na přijímačky na Akademii Výtvarného Umění. Jinak velmi příjemné zkušenosti a vzpomínky mám na práci v Benešově, která nakonec vyústila v sochu ve veřejném prostoru odhalenou před půl rokem.
Co plánuješ do budoucna?
Delší dobou budoucností zahalené plány nechám nevyřčeny. Ale mám neskutečnou chuť udělat si větší figurální sochu. Teď mám konečně energii a čas na volnou sochu a tak se na to těším. Je to takový malý „letní“ plán.
Foto: Heartsculptor.com
