Filmy na téma: V cizím těle

Už se vám někdy stalo, že jste se probudili a připadalo vám, že jste někdo jiný? Třeba jenom na moment. Ve filmech se to taky občas stává!

O víkendu jsem přečetla nový bestseller Den co den od Davida Levithana. Nechci tu hodnotit jeho literární kvality, rozhodně je ale nad čím se zamyslet. Vypraveč příběhu se probouzí každý den v jiném těle napříč svou věkovou kategorií (16). Říkáte si asi, že to musí legrace být každý den někým jiným, ale představte si, že nemáte vlastní tělo, domov, rodinu a s každým se vlastně vidíte jenom jednou za život, pokud náhoda nedovolí jinak. Nikomu se nemůžete svěřit, protože lidé by to považovali v lepším případě za sci-fi a v horším, bohužel pravděpodobnějším, za dílo ďáblovo.

Vzpomněla jsem si, na všechna ta okna, co člověk v životě má, a nejsem si úplně jistá, jestli je to tím, že vaše osobnost se na chvíli vypne, nebo ji zaskočí nějaká jiná, kterou si následně nepamatujeme.

Co si o tom myslíte vy? Jste vůbec sami rádi tím, kým jste? Kdo nikdy nezatoužil být mladším, hezčím, chytřejším? Kdyby to šlo, chtěli byste raději tělo a život někoho jiného? Neříkejte dvakrát. Jednoduše se přece může stát to, co ve většině hollywoodských filmů tohoto tématu, anglicky se tomu říká body swap. Vypadá to, že se zde opakují stále ty stejné motivy. Když si člověk neváží toho, co má, vyšší síly ho obvykle potrestají a pošlou duši do těla jejich úhlavních nepřátel nebo případně někoho, kdo je na tom mnohem hůře než on sám původně.

Občas to může být dokonce přímo přáním, získat nové tělo se vším všudy. Pokud se filmové postavy zázrakem přemístí do těla někoho jiného, obvykle to skončí tak, že se stejně nakonec chtějí vrátit zpět ke svému “rodnému” tělu, kde se cítí pohodlně a bezpečně, což ale ale možné pouze, pokud vám je odpuštěno. Někdo se cizí tělo snaží cíleně využít ve svůj prospěch, lstivě, jako jsme viděli například už v Harry Potterovi, když si Harry s Ronem vypůjčili podobu svých nepřátel, Crabbea a Goyla. Snadné, pokud jste čaroděj.

Co když jste ale člověk, který se narodí do těla, kde cítí, že zkrátka není jeho? Vlastní tělo se stává cizím. Transvestity i transsexuální filmy do této kategorie samozřejmě také patří, nesnaží se ale paradoxně navodit tak moralistický dojem jako americké komedie. Omyly se dějí přirozeně, mohou zasáhnout každého. 

Než přejdeme k filmům, nalaďte se k tématu:

“Don’t chicken out, it’s all good
You’re allowed to be what you could.”

 

 

Vytvořila jsem si vlastní pseudo podkategorie, mnoho z filmů se však dá zařadit i do více z nich. 

Zůstane to v rodině

Freaky Friday (1976): Film není tak známý jako jeho nejnovější remake, rozhodně v něm ale figuruje mladičká, později oscarová Jodie Foster, její matku ztvárnila Barbara Harris. Oba filmy jsou adaptací úspěšného literárního počinu americké spisovatelky (tvůrkyně muzikálů i scenáristky) Mary Rodgers.

Like father like son (1987): Že by mužská verze Freaky Friday? Syn se snaží splnit očekávání svého otce, dokud se neocitne přímo v jeho těle.

Splněné přání (1988)Záměna duše/těla otce a syna podruhé.

Sladkých osmnáct (1988): Na co nejvíc letí holky? Tělo vašeho 81letého dědečka to asi nebude.

Svatý bič (1999): Bude výměna těl rodičů účinnější než manželská poradna?

Freaky Friday (1995): První, ale nepříliš vychvalovaný remake. Zde si matka s dcerou dokonce přejí být v těle té druhé. Nedokážu si představit.

Mezi námi děvčaty (2003): Neporozumění a následné rozpory s rodiči bývají běžnou součástí života teenagera. Jak to ale vyřešit? Dceře Lindsay Lohan a matce Jamie Lee Curtis otevře oči radikální změna, kouzlo z čínské restaurace. Dávejte pozor, až budete příště rozlamovat koláček štěstí.

Násilím se nic nezpraví, ale to musí matka s dcerou Mezi námi děvčaty teprve zjistit.

Cizí tělo jako trest

Sbohem, Charlie (1964): Ganster v těle něžné ženy tentokrát nezpůsobuje jenom problémy, ale už i nedorozumnění vyvolaná vlastním rozporem vnitřku s vnějškem.

Proměna (1991): Posmrtná náprava notorického sukničkáře probíhá v těle přitažlivé blondýnky. Čas pocítit oplzlé pohledy mužů na vlastní kůži!

Já jsem ty a ty jsi já (2006): Jak se říká, nenávist je jen krůček k lásce. Tím, že milujeme, často taky nenávidíme, jedno bez druhého si jen těžko představit. Hlavní hrdinové tohoto filmu jsou sousedé, nemají ale zrovna nejlepší vztahy. Jednostranně prvoplánové postavy populárního fotbalisty a na druhé straně inteligentní šedé myšky se nemůžou vystát… Dokud už jim nic jiného nezbývá. Jak jinak se smířit s tím, že vám něco přebývá/chybí…?

Lalola (2007): 248. nejhorší seriál, hlásí Česko-slovenská filmová databáze o argentinské sérii. Podobně jako v Proměně se jedná o sukničkáře Laloa v těle blonďaté Loly. Pomsta zhrzené milenky.

Jemná kráska, nebo hrubý gangster?

Cizí tělo jako druhá šance

Záhadný pan Jordan (1941): Asi nejstarší film k tématu. Dochází kde ke klasické situaci, kdy po smrti boxera dojde k nedorozumění v nebi, když se zjistí, že ještě umřít neměl. Jediná možnost jak se vrátit na Zem, je přijmout cizí tělo.

Nebe může počkat (1978): Oscarový snímek zachycuje nešťastný osud úspěšného sportovce (Warren Beatty), který po smrti dostává druhou šanci v těle zavraděného milionáře.

Sólo pro dva (1984): Bohatá ale umírající žena se chce nechat přeoperovat do těla mladší ženy, zákrok se ale nepovede. Tělo musí sdílet s duší svého nenáviděného právníka (Steve Martin). Dvě duše v jednom těle, to tu ještě nebylo. Může to vůbec fungovat?

Zpátky na zem (2001): Ani přání ani trest, zkrátka náhoda. Hlavní hrdina, neúspěšný černošský komik náhodně zahyne. Vzápětí dostává druhou možnost, vrátit se na zem, bohužel ale v těle staršího boháče a začíná být konečně úspěšným. Zemřít pro úspěch, nemalá daň.

To jsem já (2008): Tentokrát musí své tělo sdílet účetní se zavražděným zpěvákem. Francouzská hudební komedie je založená na společném chaosu rozdílných duší.

V těle boubelky (2009): V cizím těle se ocitá i úspěšná Deb. V seriálu si musí zvykat na nové tělo pro ni neobvyklých rozměrů.

Dnes vypadám jinak! Říká si nejspíš Steve Martin.

Nevyřízené účty

Tváří v tvář (1997): Agent FBI vs. Terorista. Nevyřízené účty vedou až k riskantní záměně tváře Johna Travolty a Nicolase Cage, která se samozřejmě zvrtne tím nejhorším způsobem. A hrozba v podobě bomby je stále ukryta kdesi v neznámu…

V těle vraha (2000): Kanadské sci-fi, kde se pracuje jak s výměnou těl, tak s klonováním. Čeho je moc, toho je příliš.

Maturita duchů (2012): Ve Španělsku to vzali trochu plošněji. Parta mrtvých uhořelých studentů se vrací do školy, aby se převtělila do studentů současných a srovnala účty ze života před smrtí… Protože co potřebujete v hrobě víc než mít maturitu…?

Obličej za obličej. Agent, nebo terorista.

Chci tvoje tělo!

La Machine (1994): V rukách šíleného psychologa vznikne takový speciální přístroj pohrarávající si s lidskými mozky a těly. Gerard Depardieu učiní nešťastné rozhodnutí, když jako první vybere k experimentu mozek masového vraha. V tomto spojení nelze říct “děj se vůle boží”, spíše zamávat ďáblovi.

V cizí kůži (2011): Přátelé od dětství mají celoživotní přání – být v kůži toho druhého. Co když k tomu ale doopravdy dojde? Je to takový med, jako v jejich představách?

Co takhle ulevit si do stejné kašny?

Co to mám v kalhotech?

Pomoc, já jsem kluk! (2002): K záměně pohlaví dochází i v pohádkách. V německém fantasy filmu těla prohodí kamarád s kouzelnickou hůlkou.

Žába k zulíbání (2002): Komik Rob Schneider jakožto nechutný bezdomovec přijde náhodou k tělu populární skrz na skrz růžové středoškolské roztleskávačky v podání Rachel McAdams. Co však na to ona, v jeho neudržovaném mužském těle?

Rob Schneider nejkrásnější roztleskávačkou.

Něco tu chybí/přebývá

Mučivá láska (1988): Přímo scénárista filmu (podle broadwayské hry) Harvey Fierstein zde ztvárnil zamilovaného transvestitu. Mučivě zamilovaného, jak jinak.

Vše o mé matce (1999): I mezi kultovními režiséry se najde stoupenec travesty tématu. Pedro Almódovar posílá matku čerstvě zesnulého syna, aby zpravila jeho otce jménem Lola o tom, že vůbec nějakého syna měl… a Almódovar má rázem Oscara.

Transamerika (2005): Když člověk nemá rodiče, není to zrovna lehké. Rebelantský Toby předstírá, že mu to nevadí, když se ale dostane jako narkoman do vězení, potřebuje někoho, aby ho odtud vysvobodil. Toby sice neví, že ho přišel vyzvednout jeho otec, považuje ho za bláznivou misionářku. Přichází totiž transexuál Bree, otec a matka v jednom. Zkouška dosud neexistujícího vztahu může začít.

Laurence Anyways (2012): Mladičký a tradičně queerový Kanaďan Xavier Dolan pokračuje po Imaginárních láskách podobně vizuálně výjimečným filmem o osobní revoluci muže, který se cítí být ženou.

Klub poslední naděje (2013): Více zde.

52 Tuesdays (2013): Dokážete si představit, že vídáte svou matku každé úterý, abyste sledovali, jak se postupně stává mužem? Australská novinka z letošního Berlinale.

Dcera s matkou na tradičním úterním small talku.

Výjimečné případy

V kůži Johna Malkoviche (1999): Připadá vám, že už jste na dovolené byli snad všude? Co takhle na výlet přímo do nitra člověka? John Malkovich vám to umožní ve filmu nesoucím jeho vlastní jméno. Natočil ho čerstvý letošní vítěz Oscara za originální scénář, Spike Jonze, nicméně pod scénářem je zde ještě podepsaný neméně úspěšný Charlie Kaufman.

Seznamte se, Joe Black (1998): Kdo by kdy řekl, že se smrt může převtělit i do nestárnoucího Brada Pitta (zde je mu teprve 35). Jako “černá duše” uzavře dohodu s mediálním magnátem (Anthony Hopkins), který má krásnou dceru. Ve zkratce – i smrt může mít city (tak ji/ho moc neštvěte).

Netypické milostné pouto. Joe Black má sice temný původ, nic ale není jen černobílé.


Zapomněla jsem na váš oblíbený film k tomuto tématu? Napište nám do diskuze pod článkem nebo na náš Facebook

 

Foto: Propaganda Films, Walt Disney Pictures, Twentieth Century Fox Film Corporation, Kings Road Entertainment, Universal Pictures, Touchstone PicturesParamount Pictures, Buena Vista Pictures, Closer Productions

Video: YouTube.com

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...