Sázení na sport u nás funguje již dlouhá léta a jeho popularita stále roste, čemuž pomáhá i stoupající počet domácích či zahraničních sázkových kanceláří. Na rozdíl od Sportky či Eurojackpotu nejsou sázky na výsledky zápasů tolik závislé na štěstí, protože tipující může využít svých znalostí daného sportu, statistik, současné formy, absencí důležitých hráčů a mnoha dalších faktorů, které mají významný vliv na konečný výsledek a OK či KO stav podaného tiketu. Logicky tak přichází na řadu otázka, jestli se sportovním sázením dá regulérně živit. Nechodit do práce, ráno v klidu vstát, dát si kafe, několik hodin analyzovat zápasy, vsadit a pak jen čekat na výsledek.
To těžko
Zní to krásně, o tom žádná. Háček je v tom, že podobný systém už zkoušely tisíce sázkařů, většinou bez valného úspěchu. Aby se totiž někdo mohl sázením uživit, musí už na začátku disponovat solidním kapitálem, se kterým následně pracuje. Těžko lze očekávat, že prvního v měsíci začnete s tisícovkou na účtu a třicátého budete v plusu padesát táců. Takhle to prostě nefunguje, pokud jste tedy jako malí nespadli do hrnce s lektvarem štěstí. I přes všechny statistické údaje a pravděpodobnosti je v jakémkoliv sportu jistá míra nevyzpytatelnosti a i ten největší favorit může prohrát s totálním outsiderem. K dlouhodobě úspěšnému sázení je navíc potřeba disciplína, trpělivost a fungující systém (money management, rozpoznání hodnoty kurzu…), ke kterému se obvykle dá propracovat až po několika letech zkušeností.
Drtivá většina normálních sázkařů je dlouhodobě v mínusu. Stačí si zajít na fórum některé z domácích sázkovek a prohlédnout tipy, které tam uživatelé sdílejí. Často jsou k vidění tikety složené z desítek zápasů, většinou papírových favoritů, na které jsou vypsané velmi nízké kurzy. Dohromady sice utvoří lákavý celek, který může při vsazené stovce vynést sázkaři desetitisíce, ale šance, že takový tiket vyjde, je hrozivě nízká. Příkladem může být probíhající mistrovství světa v hokeji. V zápasech velmocí (USA, Kanada, ČR…) s trpaslíky typu Běloruska či Slovinska jsou kurzy na výhry favoritů většinou hluboko pod hranicí 1,5 (například na výhru našich proti Francii byl kurz ve většině kanceláří kolem 1,15). Logika by tedy velela zkombinovat všechny zdánlivě jasné zápasy na jeden tiket, vždyť to přece musí vyjít. Jenže, světe div se, Američané, kteří předtím překvapili výhrami nad Finskem a Ruskem (v obou zápasech byli kurzově jasnými outsidery), prohráli o tři branky s Běloruskem, Slováci zase ztratili vedení proti Norům, Švýcaři nestačili na Lotyše. A u „jasného“ tiketu rázem svítí červený křížek.
Sociální sázení
Samostatnou kapitolou jsou stránky na Facebooku, které poskytují zájemcům placené tipy. V posledních měsících jejich počet raketově vzrostl, takže po letmém průzkumu by člověk získal pocit, že v Česku máme desítky neuvěřitelně ziskových sázkařů, kteří vyhrávají tisíce na počkání. Známé je třeba Vojtovo sázení, jež za krátkou dobu nasbíralo přes 36 tisíc příznivců, přestože existuje mnoho důvodů, proč tuto stránku považovat přinejmenším za pochybnou. Podobných komunit jsou ale na Facebooku tuny, většinou s těžce neoriginálním jménem a velmi podobným fungováním (čti: pochybným). O fanoušky ale nouzi nemají, protože vidina snadného výdělku v podobě sázení „zaručených“ tipů je pro velkou část hráčů příliš lákavá. Samozřejmě jsou na internetu k nalezení také ziskoví sázkaři, kteří uveřejňují své tipy zdarma či za malý poplatek (většinou o dost menší, než kolik požadují zmíněné FB stránky), takové je ale třeba hledat na specializovaných webech, ne ve facebookových reklamách.
I přes všechny překážky ale profesionální sázkaři existují, byť tvoří pouze mizivé procento všech sázkařů. Většinou na sebe příliš neupozorňují, protože sázkovky takovým uživatelům velmi rády nastavují limity a další omezení, které snižují možnosti zisku. Pak jsou tady amatérští sázkaři, kteří berou sázení jako zábavu, dodržují jisté strategie a jsou v mírném zisku, který pro ně představuje příjemný přivýdělek. Suverénně nejpočetnější skupinou jsou ale bohužel amatérští sázkaři, kteří jsou celkově ve značném mínusu a pro sázkové kanceláře představují hlavní zdroj obživy. Někomu z nich se občas podaří vyhrát obrovskou sumu (takové tikety samozřejmě kanceláře rychle uveřejní, aby nalákaly nové zákazníky), jde ale pouze o výjimky, na které se prostě usmálo štěstí. Pro většinu sázkařů tak není správnou otázkou, zda se sázením dá živit, ale zda se jím dá neprodělávat. O čemž není pochyb, chce to pouze dodržovat pravidla, věřit si a neustále se učit.
Foto: Tipsport.cz, iFortuna.cz, Facebook.com (Vojtovo sázení)
