Homérova Odysseia

Klasické dílo literatury dostává s překladem V. Šrámka punc aktuálnosti.

Nakladatelství Academia nám přináší klasiku ze všech nejklasičtější. Jde o epos Odysseia, který je připisován, stejně jako Ílias, řeckému básníkovi HoméroviMnohovrstevný epos v moderním překladu Vladimíra Šrámka se otevírá širšímu čtenářskému publiku a stává se tak aktuálnějším.

Přebal knihy.Výklad Vladimíra Šrámka byl poprvé vydán již roku 1940, poté následovala další dvě vydání, a sice v letech 1945 a 1987. Šrámek vypustil klasický hexametr (nerýmovaný verš, typický pro antickou poezii, zejména epickou) a použil verš volný, s moderním básnickým jazykem. Klasičtí filologové měli k tomuto přístupu jisté výhrady, ovšem museli ocenit básnickou krásu Šrámkova překladu. To dokládá také poznámka jednoho z nich, Ferdinanda Stiebitze, který pochválil modernost textu: „Vl. Šrámek přebásňuje Odysseii tak, jak ji jako moderní umělec vidí a cítí: Odysseii prostou starobylé velebnosti a vznešenosti, skvělý dobrodružný román, plný ustavičného radostného pohybu a ruchu vnějšího i vnitřního, osnovaný kolem hrdiny, jenž je mu jedním z věčných typů živého člověka … – typ věčného mužství, statečného, ale i zchytralého, zbabělého, zvídavého, neukojeného a neukojitelného v každém lidském zážitku.“

Anotace děje

Rozsáhlé epické dílo, veršované a členěné do 24 zpěvů. Odysseia líčí dramatický, deset let trvající návrat jednoho z účastníků dobývání Tróje, ithackého krále Odyssea, domů, na rodný ostrov. Po letech bloudění a řadě dobrodružství Odysseus přistane u břehů Ithaky, vypořádá se s nápadníky své ženy Penelopy, která přes zprávy o Odysseově smrti na návrat svého muže věrně čekala, a teprve pak se dá Penelopě poznat.

Jestliže je epos sám o sobě založený na bohaté dějovosti a vyprávění příběhu významných osobností, Odysseia je toho zářným příkladem. Homér bryskně rozvijí putování Odyssea po řeckých pláních a ostrovech již od samého začátku. Využívá při tom klasické prostředky eposů, tedy epitet (A již se blížil Peiraios, vrhač oštěpu známý) a výrazných frází. I v případě Šrámkova textu jsou tyto znaky zřejmé a přidávají tak na kráse celého překladu. Epos je protkán spoustou přímé řeči, která se tak stává nedílnou součástí díla a i když je Šrámkův překlad neúplný, v tomto ohledu zůstal konzervativní. Přímá řeč se objevuje v přeházeném slovosledu (Vyslyš mne, Nepřemožitelná, Dcero Dia, jenž otřásá mračným štítem!). V díle se také objevují poetická vyjádření (Dýchají ještě v slunečním svitu či zemřeli již a těkají neklidně v Hádu?) i nadsázky. Jako celek tedy drží překlad skvěle. Šrámek se dokázal držet zmiňovaných prostředků, ovšem musel si být vědom, že s vlastním  překladem tak obsáhlého díla se pouští na tenký led. Bývalý ředitel Krajského oblastního divadla (dnes Klicperovo divadlo) již dříve přeložil několik divadelních her a možná i tento fakt posloužil pro “dobro” překladu. 

Epos obsahuje mnoho postav, které se v podstatě po dočtení stávají archetypy, tedy symboly představující vzor člověka. Mají v eposu výsadní postavení a v textu jsou takto jednoznačně chápány – ať už jde o vlastnosti fyzické či psychické, jde o vyobrazení přímé a důkladné (Zeus mi buď svědkem, velký a mocný). Postav skýtá rozsáhlý opus více než dost a je dobré znát dějinné souvislosti. V mém případě byl jistý problém vyznat se ve všech postavách, ale to je, více než cokoliv jiného, především můj problém. Pro názornost představuji některé z hlavních hrdinů eposu i s jejich vlastnostmi:

Odysseus – Ithacký král; hrdina; silný, krásný, chytrý, zodpovědný
Télemachos – Odysseův syn; neztratil nic z otcova naturelu; mladý, nebojácný
Penelope – Odysseova manželka; věrná, oddaná, čekající na svého manžela
Pallas Athéna – překrásná bohyně; litující Odysseova osudu, vystupující ve prospěch Odyssea
Poseidón – bůh moře a vodního živlu; mocný vládce; vystupující proti Odysseovi

Poslání eposu

Hlavním tématem zůstává dlouhé putování hlavního hrdiny, který vinou božského hněvu bloudí po světě a nenalézá klidu. Hrdina sice zažívá marný boj proti antickému božstvu, ale text nás chytře nabádá k tomu, abychom vytrvali ve svém snažení, ať už je pohnutka jakákoliv. Díky chronologické struktuře děje se hned na začátku rozvinul další příběh, a sice příběh o synovi hledající svého otce. Télemachos je ztělesněním oddanosti, vůle a věrnosti v ryzí podobě. Zatímco se rozhodne vyhledat svého otce, v pozadí se nám rozjíždí hlavní linie příběhu, kdy Odysseus svádí “donquijotský” boj, nad kterým můžeme jen s lítostí povzdechnout. To v textu funguje i v obráceném gardu. Jak jsem již zmínil, postavy jsou sami sobě archetypy. Odysseus je muž milující a je chápán jako vzor pro obyvatelstvo. V neposlední řadě je epos silně religiózní. Nabádá nás k víře v bohy a upozorňuje, že s bohy je neradno si zahrávat.

Doslov

Zevrubný doslov je dílem české básnířky, prozaičky a klasické filoložky Sylvy Šrámkové. Bezmála padesáti stránková studie se zabývá především hlavním hrdinou Odysseem, mnohovrstevnou poetikou obou básní i problematikou jejich zasazení do předcházející tradice a jejich další vliv na evropskou a světovou literaturu. Studie má široký záběr od Homéra k Joyceovi a v české literatuře určené ne pouze úzkému okruhu odborníků se poprvé vzdaluje vzdaluje od antikvárního pojetí Homéra, konkrétně Odysseie.

Ilias a Odysseia dovršily předešlou staletou tradici ústní poezie a představují literární díla s neobyčejně důmyslnou kompozicí a úžasnou básnickou silou, z nichž čerpají silné zážitky a inspiraci stále nové a nové generace čtenářů a umělců.

Nejasný původ autora?

Dodnes se vedou spory komu připsat rozsáhlý epos Odysseia. Někteří historikové tvrdí, že dílo mohlo být napsáno někým z „Homérovy“ školy, nebo snad je dílem více autorů. Tomu by mohlo napovídat i členění eposu na tři části. Ve Šrámkově převyprávění jsou to Télemachos, Odysseus a Ženiši. Toto tvrzení se nikdy úplně neprokázalo jako pravdivé a nejspíš se už ani neobjasní. Jasné je to, že vzniklo v 7. – 8. století v antickém Řecku. Děj je oproti Iliadě moderněji strukturován a později chápán jako předchůdce moderního románu.

Recyklovaný Odysseus

Slovo recyklovaný není myšleno hanlivě. Z opusu čerpali, čerpají a zajisté bude čerpat mnoho spisovatelů, filmařů a jiných umělců. Jen namátkou můžeme zmínit Danteho Božskou komedii, román Odysseus Jamese Joyce nebo americký film Joela Coena Bratříčku, kde jsi? Ve výčtu bychom mohli pokračovat směle dál. Bezpochyby jde o dílo, které se nesmazatelně zapsalo do historie kulturního světa a nemělo by chybět v knihovně klasických děl.

 

Četli jste epos Odysseia? Bavil vás? Na vaše komentáře se budeme těšit na našem Facebooku.

 

Homér – Odysseia. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 488 s. ISBN 978-80-2002-187-8.

 

Foto: Academia.cz, sxc.hu
Zdroj: Academia.cz, Kosmas.cz

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...