Nestudujete zrovna žurnalistiku, ale rádi byste věděli jak napsat komentář nebo kritiku? Poradíme vám, jak na to.
Publicistické žánry se na rozdíl od těch zpravodajských nesnaží příjemce sdělení pouze informovat. Jejich cílem je působit na postoje čtenáře, vzdělávat ho či pobavit. Autor článku zaujímá jasný názor, který si na základě věcné či nevěcné argumentace obhajuje. Témata jsou řazena do širších souvislostí. Nyní se podíváme, co bychom měli vědět, než se pustíme do psaní některých ze žánrů.
Kritika
Cílem kritiky je analyzovat a hodnotit umělecké dílo. Nestačí však dané dílo nekompromisně ztrhat či naopak vynést do nebes. Její důležitou součástí je, aby autor přišel s myšlenkou, jak by se dalo kritizované dílo zlepšit. Čtenářům může kritika rovněž nabídnout cestu k pochopení výkladu a významu díla.
Kritika je na rozdíl od recenzí věnována spíše intelektuálnímu publiku. U autora se předpokládají odborné znalosti, díky kterým je způsobilý k hodnocení díla. I tak je ale vhodné dávat si pozor na srozumitelnost kritiky a brát ohledy na běžné čtenáře.
Jelikož je kritika limitována rozsahem, nestačíme v ní podat komplexní analýzu všech složek uměleckého díla. Můžeme se však zaměřit jen na některé aspekty díla, v případě filmu například na režijní pojetí, kameru a výkony herců.
Publicistický rozhovor
Rozhovor bývá obvykle považován za jednodušší z žánrů. I on ale potřebuje pečlivou přípravu. Dobrý novinář by si měl před rozhovorem s danou osobností prostudovat dříve vydaná interview, která osobnost udělila. Vyhnout by se tak měl stokrát omílaným otázkám, na které už zpovídaného nebaví odpovídat a čtenáře nudí číst. Vymýšlet stále nové a neotřelé otázky zabere víc času, než je na první pohled znát. Někdy se to zdá dokonce nemožné.
Při rozhovoru pokládáme zejména otevřené otázky, abychom se vyvarovali toho, že nám tázající odpoví jen ano nebo ne. I když máme připravené otázky, zpovídanému naslouchejme a všímejme si možností, jak navazovat na jeho odpovědi.
Při převedení do psané podoby nezapomínejme napsat k rozhovoru úvod. V něm by měl být interviewovaný představen. Do úvodu doporučujeme vybrat také některý zajímavý názor či myšlenku osobnosti.
Komentář
Komentář je sdělení, které reaguje na události ze zpravodajství. Do jeho úvodu proto patří krátká informativní část. Na úvod navazujeme statí, která je zároveň nejdůležitější částí komentáře. V ní zaujímáme k dané události názor, o jehož správnosti se snažíme čtenáře přesvědčit. Někdy se autoři ve snaze obhájit své názory uchylují také k manipulaci. V závěru komentáře shrnujeme předchozí text, uzavíráme problém. I to však není podmínkou.
K získání čtenářů na svou stranu pomáhá především důkladná práce s jazykem. Radíme tedy využívání neotřelých a vtipných slovních spojení.
Foto:freedigitalphotos.net,sxc.hu
