Kristýna Hněvsová: Stává se, že někdo řekne, že do školy přijde až v listopadu

Studentka filmové produkce v rozhovoru o tom, jak to chodí na FAMU. Bylo těžké se tam dostat? A co všechno musí zvládnout produkční?

Jak ses dostala ke studiu na FAMU?

Byla to hrozná náhoda. Když jsem byla na gymplu, dělala jsem manažerku jedný punkový feminsitický kapely. Bylo mi asi šestnáct, takže jsem byla jen o rok starší než holky z kapely, ale chtěla jsem jim pomáhat. Když se nás pak později učitelka na češtinu ptala, kam chceme jít na vysokou školu, a já jsem vůbec netušila, poradila mi, ať zkusím studovat produkci, když s ní mám už zkušenosti. Porovnávala jsem různé studijní obory a produkce na FAMU mi vyšla jako jediná vhodná.

Takže jsi vlastně nikdy nesnila o tom, že budeš studovat filmový obor?

To ne. Na filmy sice koukám ráda, ale neměla jsem s nimi předtím absolutně žádnou zkušenost. S hudbou jsem ji měla, s divadlem taky, ale s filmem jsem to rovnou šla takhle zkusit.

Připravovala jsi se nějak speciálně na přijímačky?

Moc ne, první kolo je hodně o všeobecném kulturním přehledu a ten jsem měla, protože jsem hodně četla noviny. Když jsem se dostala do druhého kola, tak jsem měla najednou týden na to, abych se všechno naučila. Rychle jsem si půjčila knížky o filmu a snažila se nakoukat klíčová díla filmové historie jako Bergmany a podobně. Během celého týdne jsem dělala jenom tohle a u ústního pohovoru jsem je asi něčím zaujala.

Jaké počty lidí na FAMU přijímají ke studiu?

Nás brali dvanáct, ale jde o to, že každý obor to má trochu jinak. Na produkci berou nejvíc lidí, protože je zapotřebí, aby bylo dost lidí, co zajišťuje školní filmy, zatímco na režii jich vezmou třeba jen pět. Největší převis je ale u nás a pak taky na scénáristice. Lidi si to hodně idealizují – představují si, že třeba napíší nějakou povídku a hned je přijmou, tím pádem se tam hlásí třeba 150 zájemců…

Růžová to může být.

Jakou strukturu má školní rok na FAMU?

V říjnu se přijde do školy. Část lidí ještě dotáčí nějaké komerční věci, kterými se živí, takže někteří z nich ani v tom říjnu nenastoupí. Stává se, že někdo řekne, že do školy přijde až v listopadu. (smích) Musím říct, že vyučující jsou s docházkou hodně benevolentní. Chápou, že na FAMU není člověk od toho, aby přišel, odseděl si určitý počet hodin, vzal diplom a pak šel někam žádat o práci. Funguje to tam spíše organicky, člověk studuje a pracuje zároveň. Takže docházka se pohybuje někde okolo 50 %.

Co se děje poté, co se všichni dostaví do školy?

Na podzim probíhá FAMU fest a mikulášská, takže je na škole dost živo. Pak nastane zkouškový, to je klasika, a na jaře už se začínají točit filmy. Máme školní grant, kam se přihlašujeme s projekty, které chceme točit. Oni nám je buď schválí, nebo neschválí, přidělí peníze a my se pustíme do příprav, které vyvrcholí natáčením v květnu, červnu a červenci. Díky tomu je letní zkouškové trochu komplikovanější, protože natáčení filmu zabere hodně času, ale na zkoušky není kladen takový důraz jako na jiných školách.

Co tě na škole nejvíc baví?

Hodně mě baví ta tvůrčí atmosféra. Já sama nejsem moc výtvarně nadaná a nemám ani ambice vytvářet nějaký umělecký projekty. Nemám dostatečnou představivost, abych mohla nějaký film režírovat, tak mu ráda pomáhám vzniknout. Je skvělý, když jsem obklopena tolika inspirativními lidmi, a navíc mě to přivedlo do mnoha skvělejch situací a míst. Natáčeli jsme třeba dokument v Bosně. Udělat si takovou pracovní cestu pro mě byla velká radost.

Už jsi naznačila, že ambice filmové produkční nejsou primárně o kreativní stránce filmové tvorby. Co všechno má tedy produkční v popisu práce?

Pro mě produkce spočívá v tom, že musím zkoordinovat lidi, aby byli ve správný čas na správném místě, aby měl štáb správnou techniku a vše probíhalo hladce. Největší část produkce spočívá v přípravě a pak, když se během natáčení něco pokazí, což se děje velmi často, je třeba vymyslet, jak to co nejlépe napravit.

Zkus mi říct pět vlastností, které má mít dobrý produkční?

Tak to jsou ty vlastnosti, které já nemám. (smích) Určitě musí umět improvizovat, být organizovaný a měl by mít přirozený charisma, aby ho štáb respektoval. Tyhle tři věci jsou určitě nejdůležitější. Samozřejmě je pak skvělý, když má dobrou předvídavost a umí jednat s lidmi, protože musí komunikovat i s cizími lidmi mimo štáb. Vždycky je dobré, když není po konci natáčení nikdo naštvaný a všichni mají dobrý pocit.

Kristýna Hněvsová.

Takže název produkční je trochu zavádějící, ne? Produkce je synonymem pro výrobu, ale ty daný film přímo nevyrábíš, ale zajišťuješ co nejhladší průběh toho procesu.

Je důležité rozlišovat produkčního a producenta. Producent je ten člověk, který je zodpovědný za film jako celek, hlavně po finanční stránce. Finance ale nejdou úplně oddělit od tvůrčí stránky, protože když se někde žádá o peníze, je nutné ten film dokonale znát, jelikož za něj producent kompletně ručí. Ideální je, když jsou režisér a producent partneři, kteří dokážou za ten projekt lobbovat, obhájit si ho, ale stejně tak ho společně rozvíjet. Další věc je, že když je film natočený a sestříhaný, je dobré, když producent dokáže říct, pojďme to ještě trochu pozměnit. Musí mít cit pro to, co bude ve finále nejlépe fungovat.

V jakém žánru se chceš jako produkční realizovat?

V současnosti je to dokument. Teď právě pracujeme na jednom celovečerním dokumentu a myslím, že to bude fakt pecka. Jmenuje se Nebezpečný svět Rajka Dolečka a zúčastnili jsme se s ním několika různých workshopů a programů. Hrozně mě to nadchlo. Současně taky ráda dělám animované filmy ve škole, protože je s nimi celkem málo práce a ty výsledky jsou pěkné. S hranými filmy je to složitější. Ty, co vznikají na FAMU mi nepřipadají až tak skvělé, tak jsem na ně trochu zanevřela, takže nejsem člověk, co by o nich mohl objektivně mluvit.

Jak to mají studenti FAMU s možností vycestovat do zahraničí a tam se filmem zabývat?

Já osobně jsem nikam nevycestovala. Žádost na Erasmus u nás schválí skoro každému, což je super, ale často se stává, že se někomu protáhne natáčení filmu nebo se objeví jiná studijní záležitost a on pak nikam nemůže odjet. Opět platí, že to má každý obor trochu jinak. Jako produkční bych třeba nemohla odjet do Francie a tam se do nějakého projektu pustit. Neznám tamní zákony a nemám tam žádné kontakty, takže bych vůbec nevěděla, jak tam zorganizovat natáčení. Erasmy probíhají spíš na teoretické bázi, takže se tam studuje filmová věda, nová média atd.


Máte v plánu hlásit se na filmovou školu? Chtěli byste se na něco zeptat přímo Kristýny? Ozvěte se na náš Facebook a my budeme otázku tlumočit.


Foto: Archiv Kristýny Hněvsové

Podobné články

Herci malých rolí

Klasik kdysi řekl, že není malých rolí, pouze malých herců. Ony ale malé role jsou. A mají své česk...