Na přednášku jsem přišla bez předsudků, vyzbrojena svými znalostmi o sportovní výživě z trenérského kurzu, a neměla jsem ponětí, co mě čeká. Ani ve snu by mě nenapadlo, že zůstanu na přednášce, kde se bude rozebírat hladovění jako pozitivní věc a já tam zůstanu. Zůstala jsem. Ačkoli to bylo zcela proti mému přesvědčení, vyposlechla jsem si přednášku až do konce. Proč? To vám hned povím!
Adam Česlík
Magistr Česlík je zakladatelem a jediným vlastníkem značek a projektů Performance Training. Není pouhým podnikatelem, ale je také koučem a psychologem. Na první pohled sympatický mladý muž (jak by řekla moje babička) a každopádně v kondici. Na první pohled si získá vaši důvěru a vy jste přesvědčení, že tenhle týpek o tom prostě něco ví. A on o tom skutečně něco ví. Co? Nehodlám tu přepisovat celou přednášku – na tu si hezky zajděte sami. Pokusím se vám ale ukázat, v čem Performance Lifestyle spočívá. Přejdu rovnou k jádru pudla, protože při přednášce jsem na něj musela čekat přes dvě hodiny.
Přerušované hladovění
Ano, čtete dobře. Slovo pro mnoho lidí stejně hrůzostrašné jako mor. Ovšem z pohledu pana Česlíka je to přesně to, co naše tělo potřebuje. Než přestanete číst, dejte mu ještě, prosím, šanci na vysvětlení, jako jsem to udělala já. Jde totiž o to, že když jíme neustále – tedy každé 2–3 hodiny – naše hladina inzulínu v krvi je stále zvýšená, přitom pro naše tělo jsou naopak mnohem lepší výkyvy inzulínu. Proto je lepší nejíst pořád a nechat tělo lehce vyhladovět. S tím se neztotožňuji, ale z vlastní zkušenosti vím, že většina hladu má psychický původ. Velice mě zaujala myšlenka, že druhý mozek ( v případě mužů třetí mozek) je kolem žaludku – éterický mozek. Ten nám říká „Žer, žer žer!“ a loudí pomocí kručení v břiše, které představuje gong volající k jídlu. Jakmile ale pomocí přerušovaného/systematického hladovění zastavím vylučování inzulínu, přijde euforie! Věřte nebo ne, v tu chvíli se začne vylučovat růstový hormon a spalují se hluboce uložené tuky. Stejně tak se začne vylučovat adrenalin, mozek se rozjede na plné obrátky a naše kreativita nezná mezí. No a tyhle mega plusy už stojí za zvážení, no ne? Pokud vám to nestačí a nevěříte, že to může fungovat, tak já ty výsledky viděla na vlastní oči. Na přednášce byla spousta kluků, kteří tímto programem žijí, a tak vysekané nabušence jsem dlouho neviděla! Měli luxusní těla, byli spokojení a nemohli si tento systém vynachválit.
Závisláci na sacharidech!
Drtivá většina z nás je klasicky vychovávaná na rohlících s máslem ke snídani, na bábovkách a koláčích. Což znamená sacharidy, sacharidy a zase ty sacharidy. Máme naučeno, že pečivo je dobré a tuky jsou špatné. Jeden příklad za všechny – v Americe se rozhodli bojovat proti nadváze právě tím, že omezí tuky a stravu založí na sacharidech. Jak to dopadlo? Obezita jen vzrostla. Faktem je, že špekáček se z vás nestane kvůli tukům, ale sacharidům. Jenže co s tím? Tělo je prostě na sacharidech závislé. Jedná se o čistou závislost v pravém slova smyslu, takže si budete muset projít absťákem, když z toho budete chtít ven. To je velice důležité si uvědomit, abyste se při první změně nálady nebo zakručení žaludku nerozeběhli k lednici a vše nevyjedli.
Nakonec bych se s vámi podělila o důležité poznatky ohledně makroživin, které pro vás možná budou novinkou. Anebo si jen potvrdíte to, co již víte.
Proteiny
Přemíra bílkovin zatěžuje náš organismus, protože buňky mají jen omezenou možnost vstřebatelnosti těchto makroživin. Navíc se tím zatěžuje tlusté střevo a ledviny, zvyšuje se toxicita a v tom nejprostším vyjádření, prdíme ostošest. S tím nemohu než souhlasit. Přesné dávkování už si najde každý sám. Jak napravit trávení? Probiotika! Česnek, cibule, vláknina, jablka, ananas, kefír i acidofilní mléka.
Sacharidy
To, že jsme na nich téměř všichni závislí, jsme si už řekli, ale existují i sacharidy, které jsou pro nás více než užitečné. Nazýváme je superpotravinami. Ze zeleniny je to červená řepa, kysané zelí, cibule, česnek, pórek a brokolice. Z ovoce je to hroznové víno, grepy, papája, ananas, jablko a hruška. K tomu připočtěme ostružiny, maliny, kustovnici čínskou neboli goji, chlorelu, řasy a zázvor.
Tuky
Nebojte se tuků! Jsou to naši přátelé, jen musíme vědět, jak s nimi zacházet. Je obecně známé, že ořechy jsou dobrým zdrojem tuků, ale nejsou ořechy jako ořechy. Většina z nich obsahují více omega 6 mastných kyselin, které jsou prozánětlivé a celkově pro náš organismus špatné. Naopak ořechy, jako jsou kešu, makadamiové, lískové a para ořechy (ty jsou kvalitní hlavně kvůli vysokému obsahu selenu), jsou bohaté na omega 3 mastné kyseliny, které jsou protizánětlivé.
Co se tuků na vaření a smažení týče, určitě bychom měli sáhnout hlavně po olivovém oleji – ideálně zastudena lisovaném, nikoli však panenském, ten se totiž nehodí k tepelné úpravě. Dále mezi vhodné oleje patří například ten kokosový či lněný.
Tak, to bychom měli. Rozhodně doporučuji navštívit stránky Performance Training a vše podrobněji nastudovat, protože si v tom každý něco najde. Třeba se rozhodnete jít do toho! Na každého funguje něco jiného, takže co je pro jednoho noční můra, může být pro druhého spásou. Já bych bez snídaně neopustila byt, ale dokážu ve spoustě věcí souhlasit s člověkem, který se nestydí říct: „Kdybych dokázal nejíst, tak nejím“. Pro mě to rozhodně není uzavřená kapitola, chci zjistit víc a pomocí těchto informací zdokonalit svou cestu. Na závěr jedno upozornění – nikdy ničí pravdu neberte jako 100%. Mějte svou hlavu, ale buďte otevření novým věcem a teoriím, o kterých si zjistěte co nejvíc, než je zavrhnete, nebo naopak přijmete za své.
A co vy? Znáte Performance Training? Jedete podle přesně definovaného systému, nebo jídlo řešíte jen ve chvíli, kdy máte hlad? Jsme zvědavi na všechny vaše názory, proto je neváhejte psát na náš Facebook nebo do komentářů pod článkem!
Foto: performancetraining.cz
