Stalo se hezkou tradicí, že každé jaro vyrážím na prodloužený víkend kdesi po Evropě. Letos padla volba na Toskánsko. Severoitalský region s množstvím malých vesniček i známou Florencií patří mezi nejbohatší oblasti Itálie. Je to takový luxusní kousek země, kde by každý, kdo něco znamená, chtěl mít své venkovské sídlo. Je-li více než polovina světového kulturního dědictví v Itálii, tvrdí Toskánci, že polovina z té poloviny leží právě v Toskánsku. Bohatá historie sahající až k Etruskům vtiskla regionu neopakovatelné kouzlo, které můžeme obdivovat dodnes. Mnoho městeček je obklopeno hradbami a háje cypřišů halí toskánskou krajinu do typického středomořského šatu. Milovníci vína pookřejí při pohledu na táhnoucí se vinice, oko obdivovatele umění se rozzáří při prohlídce Florencie – srdce celého Toskánska a takový gurmán? I ten si zde přijde na své!
Vivat olio d’oliva!
Itálie a olivový olej k sobě patří stejně neodmyslitelně jako palec a ukazováček. Bez obou to zkrátka nefunguje! Toskánci tvrdí (ale to asi všichni), že nejlepší olivový olej vzniká právě pod jejich rukama. Ze sta kila oliv se vylisuje na 18 l kvalitního oleje, není potom divu, že se mnoho olejů pančuje. Samotný olivovník patří mezi nejstarší kulturní rostliny vůbec. Je ceněný jak pro své plody, tak pro pevné dřevo. Jeho prospěšnost pro naše tělo je bez diskuze a každý o ní už jistě slyšel. Že olivový olej ještě nepoužíváte? Chyba! Při koupi ovšem pozorně zkoumejte etiketu. Jedině panenský, za studena lisovaný a žádná směs oliv z EU a kdoví odkud ještě!
Je libo spařené dršťky?
Olivový olej zná a používá kde kdo, ale slyšeli jste již o toskánských dršťkách? My máme „nechutné“ Olomoucké syrečky, které mnozí milují, Toskánci milují „nechutnou“ Trippu. Hovězí žaludky připravované v páře se pěchují do pečiva jako by to byl hamburger a můžete je zakoupit u stánku skutečně jako párek v rohlíku! Zvedá se vám váš žaludek nebo se olizujete? Vězte, že já upřednostním Bruschettu, opečený chléb s rajčaty, bazalkou, olivovým olejem, pepřem a solí. Tento pokrm vznikl pravděpodobně již v 15. století a dodnes patří mezi nejoblíbenější Italské předkrmy. V Toskánsku se nazývá Fettunta.
Masité Toskánsko
Itálii máme všichni spojeni s pizzou, těstovinami a lehkými pokrmy, které jsou připravované z čerstvých surovin. Toskánci si ale potrpí i na pořádné masíčko! Pomlaskávají si na florentském steaku. Téměř syrový steak připravovaný výlučně ze speciálního skotu Chianina, který se pase v okolí toskánské metropole, je jen lehce ožehnutý na dřevěném uhlí. Prosciutto, sušenou nasolenou šunku, již mnozí z vás jistě ochutnali. Speciální salámy z divočáka, který je v Toskánsku velice oblíbený, na vás číhají v každém krámku s delikatesami. Mnohdy narazíte i na celou kýtu ještě se štětinami! Pečené selátko se nazývá Porchetta. Dostanete-li chuť na polévku, vyzkoušejte Ribollitu. Jakousi míchanici z kapusty, fazolí, případně další zeleniny a starého chlebu. Na polévku obsahuje velice málo vody, ale zato dobře zasytí. Však je také venkovského původu a tam šlo především o zasycení!
(Ne)vinné Toskánsko
Přiznávám narovinu, nejsem žádný vinař, ve vínech se moc nevyznám, na druhou stranu je to můj nejoblíbenější alkoholický nápoj (a víno vlastně ani za alkohol nepovažuji). Italská vína mě při nákupu většinou míjela. To se ale po návštěvě Toskánska zřejmě změní. Severoitalský region je proslulý především tím, že jejich vína mají vždy bezvadně doplňovat pokrmy. Nejuniverzálnější je v tomto ohledu Chianti – suché červené víno rubínové barvy, které nyní na mém stole čeká na svoji příležitost. Oblast je největším producentem červených vín v Itálii a vinice samotného Toskánska jsou třikrát větší než u nás. Dalšími známými víny je například Vernaccia di San Gimignano, Carmignano a obzvlášť ceněné Brunello di Montalcino.
…a na závěr něco dobrého na zub!
A mohli bychom pokračovat! Zmíním však už jen italskou zmrzlinu. Italové obecně zmrzlinu milují. Pochutnávají si na ní každé roční období a jejich Gelaterie nabízejí nepřeberné množství druhů! Pravá italská zmrzlina není vyrobená z vody a umělých tuků, ale pouze ze smetany a čerstvého ovoce. Je osvěžující, ale ne vodová, neteče vám po rukách a i v teple dobře drží svůj tvar. Žádné kopečkování jako u nás neexistuje, nabírá se jakousi stěrkou a její rozměry jsou úctyhodné i v případě, že zvolíte nejmenší velikost. Ochutnala jsem asi pět druhů a na plné čáře vyhrála mangová, jejíž dokonalou chuť jsem měla na patře ještě hodně dlouho! Proto, ocitnete-li se v Toskánsku, nebo kdekoliv v Itálii, dopřejte si tu slast! Ochutnat italskou zmrzlinu je zkrátka povinnost!
Ačkoliv jsem chtěla psát o Toskánsku z více úhlů, vznikl z toho tak říkajíc jídelní lístek. Nevadí! Příště se podíváme do Florencie a dalších měst, která jsem na svém výletu po Toskánsku navštívila.
Je vám Toskánská kuchyně sympatická? A ochutnali byste spařené dršťky? Podělte se s námi o vaše názory na Facebooku!
Foto: Martina Bičišťová, StudentPoint, wikipedia.cz
