Ve dne studentkou, v noci prostitutkou

„Líbám se jen s tím, kdo se mi líbí“ říká studentka Nikola, která tajně brigádničí jako prostitutka. Proč s prostitucí začala? Předstírá orgasmus? Kolik už měla mužů? Přinášíme pravdivou zpověď Nikoly.

Je pondělní odpoledne, sedím v kavárně a čekám na svoji společnost. Tu mi dnes dělá jednadvacetiletá Nikola, studentka druhého ročníku pedagogické fakulty. Nikola má ráda tanec, večírky, své přátele, školu a práci. Nic neobvyklého, řeknete si. Nikola je ale zvláštní, zvláštní tím, čím se živí. Jak je již z titulku jasné, Nikola pracuje jako prostitutka. Přemluvit ji k rozhovoru mi trvalo několik týdnů. Nakonec, pod příslibem zachování její anonymity, souhlasila.

A tak tu teď sedím a čekám na dívku, o které vím spoustu intimních věcí, ale nevím, jak vypadá. Kolem mého stolu se to jen hemží dívkami, o kterých bych si troufla tvrdit, dle jejich vzezření, že se živí tím nejstarším řemeslem. Po pár minutách mě mým jménem osloví dívka. Drobná brunetka, která se opět představuje jako Nikola. Usedá naproti mě a já si ji prohlížím jako exota. Džíny, kabát, normální líčení, žádné obrovské zlaté kruhy v uších, je úplně obyčejná. Všímá si mého překvapení a ptá se mě, co jsem čekala. Raději jí nechci popisovat, koho jsem čekala, a tak zapínám diktafon.

Jak tě napadlo začít s prostitucí?

Po pár měsících na vysoké. Rodiče mi přispívali na kolej, jídlo a cestovné.  Mě to ale nestačilo, a tak jsem se začala poohlížet po nějaké brigádě. Zkusila jsem jich hodně. Pracovala jsem v personální agentuře, v obchodě s oblečením, jako hosteska nebo telefonní operátorka. Díky nabitému rozvrhu jsem si ale moc nepolepšila. Pak jsem někde četla o britských studentkách, které si jako prostitutky vydělávají na školné. Řekla jsem si, že to také zkusím.

A kam vedly tvé první kroky?

Věděla jsem, že nechci dělat porno, tančit u tyče nebo pracovat u agentury. Na internetu jsem našla jeden server, kde se sdružovali amatéři jako já. Zaregistrovala jsem se a vložila svůj inzerát s fotografií ve spodním prádle a začerněným obličejem.

Co bylo v tom inzerátu?

Něco ve smyslu, že studentka nabízí erotické služby za určitou částku. Na základě toho inzerátu mi přicházejí odpovědi a já si vybírám klienty. Když nepíše jako idiot, neposílá mi fotky svého přirození a není tak nějak divný, tak se s ním sejdu. Většinou někde v soukromé sauně, na privátě nebo v hotelu.

Míváš strach?

Vždycky. Mám strach z toho, abych nenarazila na nějakého magora nebo násilníka. Nikdo neví, co dělám, nikomu se nehlásím, že jsem v pořádku, takže musím být obezřetná při výběru.

Jaká je tvá klientela?

To je různé. Zanedbávaní manželé, kterým nestačí sex s manželkou. Dlouhodobě zadaní i nezadaní, kteří chtějí zpestření. Obchoďáci, kteří přijedou do města na veletrh a večer se nudí. Jednou jsem měla čtyřiadvacetiletého zoufalého kluka, který byl panic a rozhodl se o to přijít takhle. Několikrát jsem dělala doprovod na swingers party.

Foto: sxc.hu

Jsou na tobě vyžadovány nějaké extrémní praktiky?

Když pominu, že sem tam chodí dva pánové najednou, že si mě objednala paní pro sebe a svého manžela, tak nejextrémnější mi přijde, když někteří nechtějí používat ochranu. To jsou podle mě blázni, na to bych nepřistoupila. Jinak nic neobvyklého nechtějí. V mailu je na to upozorňuji.

Předstíráš orgasmus?

Vždycky. I několikrát za sebou. Mají to jako bonus, kterému rádi věří.

Líbilo se ti to někdy s klientem?

Párkrát. Třeba na té swingers párty se mi to líbilo.

Kolik máš za den klientů?

Takhle to nemám. Mám tak tři, čtyři týdně. Někdy nemám třeba čtrnáct dní nikoho. Podle toho jak je potřeba.

Jak dlouho už se tak živíš?

Bude to rok.

Kolik si za měsíc vyděláš?

Jak kdy. V průměru to bude kolem třiceti tisíc.

A za co je utrácíš?

Něco si nechávám stranou a šetřím. Zbytek rozházím za oblečení a kosmetiku, jako každá ženská.

Říkáš si někdy, co by se stalo, kdyby se to někdo z tvých známých nebo blízkých dozvěděl?

Občas. Ale dělám všechno pro to, aby se to nikdo nedověděl. Podle fotek by mě nikdo nepoznal. A pochybuju, že na ulici by se ke mně některý z klientů hlásil.

Máš přítele?

Teď ne, ale za ten rok, co to dělám, jsem měla dva. Jen takové několikaměsíční záležitosti.

Věděli to?

Ne.

A přiznala bys to?

Nikdy. Předpokládám, že by to žádný chlap nepřekousl.

Kolik jsi měla mužů?

Je to dvoumístná cifra. Ale je to jen tak tak.

Nikola si vydělává peníze jinak než většina studentek.Foto: sxc.hu

Jak se díváš na ty, kteří využívají tvé služby?

Já jsem asi ten poslední člověk, který může někoho soudit, nemyslíš?

Chce si někdo taky jen tak povídat?

Ani ne. Ale někteří, když přijdou poprvé, vykládají, proč vůbec přišli, obhajují svoji nevěru, líčí mi, co nesnášejí na své manželce, takže jim musím naslouchat, ale včas zakročit, abych v nich nevyvolala výčitky svědomí. Za povídání mě neplatí.

Jaké to pro tebe bylo poprvé?

Měla jsem strach, styděla jsem se, tak jsem se trochu přiopila. Po akci, když jsme se rozloučili, jsem brečela a na koleji se pak pozvracela. A nebylo to jen poprvé, stalo se mi to několikrát.

Vyvedl tě někdy někdo z míry?

Vzpomínám si, že jednou jsem měla klienta, který mě tahal za vlasy. Zatáhl tak silně, že mi vytrhl pramen mých clip-in vlasů. Hrozně ho to vyděsilo, začal hysterčit, křičet a omlouval se. Tuhle dámskou vychytávku neznal a myslel si, že jsem nemocná. Na závěr mi pak dal víc peněz.

Jak je to s tím líbáním? Jako v Pretty Woman?

(smích) Líbám se jen s tím, kdo se mi líbí. Když se mi nelíbí, tak řeknu, že to nedělám.

A jak celou tu svoji práci bereš?

No, není to něco, čím bych se chlubila. Dělám to jen pro peníze. Snadno vydělané peníze. Propadla bych se hanbou, kdyby se to provalilo. Na začátku jsem měla výčitky, musela jsem na to pořád myslet. Postupně jsem se ale naučila vytěsnit ty zážitky z hlavy.

Co po vysoké?

To je ještě dlouhá doba. Rozhodně to nechci dělat věčně. Teď mám stálé klienty, tak přestávat nebudu. Ještě chvilku, pak se uvidí.

Změnila tě nějak tvá práce?

Rozhodně. Stal se ze mě realista, až pesimista. Rozpadly se mi ideály o světě. Jednu dobu jsem kolem sebe viděla jen šmíru, sex a lhaní. Stala se ze mě lhářka a podvodnice. Myslím, že jsem drsnější. Změnil se můj pohled na lidi. Někdy, když mám slabou hodinku, si říkám, jestli to mám zapotřebí, jenže ty peníze…

 

Hodina povídání s Nikolou utekla jako nic. Odchází a já zde zůstávám sedět plna dalších otázek. Ptám se sama sebe.  Dokázala bych…?

Zaujalo vás vyprávění Nikoly? Chcete se podělit o svůj názor na to, jak si dnes některé studentky přivydělávají?  Diskutujte s námi na facebooku!

 

Autor: Anna Cajthamlová

Foto: sxc.hu

Podobné články