10 nejspolehlivějších knih k maturitní četbě!

Jaké knihy preferují studenti na maturitní četbu? Většina studentů pomalu ani neví, co je to kniha. Maturita z češtiny se poté stává hororem.

Poněvadž jsem minulý rok maturovala, tak ze zkušenosti mých vrstevníků vím, o jakou knižní literaturu byl největší zájem. Nejdříve bych však chtěla podotknout, že asi tři čtvrtiny mé třídy se do četby nezapojily vůbec a obsahy děl si jednoduše postahovaly z internetu. Ačkoliv je to nejrychlejší cesta, chtěla bych vás, kteří se dále hlásíte na nějakou vysokou školu upozornit, že u přijímacího pohovoru většiny škol chtějí předložit vlastní čtenářský deník. Například na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nám jedna z vyučujících při příležitosti dni otevřených dveří řekla asi tolik: „U ústního pohovoru předložíte svou četbu (čtenářský deník), učitelé si z toho vyberou jakoukoliv knihu, ze které vás velmi důkladně prozkouší a prověří tak vaše znalosti. Na druhou stranu také zjistí, zda jste to četli, nebo ne. Proto si tam dejte knihy, které jste opravdu četli.“ K tomuto bych chtěla ještě zdůraznit, že když předložíte malé množství knih, nijak zvlášť nezaujmete svého zkoušejícího, tak jako student před vámi, který měl ve svém deníku knih padesát. Převážně si pak studenti volí knihy podle počtu stránek. Ovšem kde je psáno, že čím kratší, tím lepší?

Antoine de Saint-Exupéry – Malý princ

Někomu může připadat příliš dětská, ovšem málokdo z nás se nad knihou zamýšlí. A to je velká škoda. Pod rouškou dětské nevinnosti se skrývá příběh s aktuálními tématy lidských duší. Každopádně má 93 stran a čte se velmi rychle, jelikož má velké písmo.

Charles Dickens – Oliver Twist

Tady bohužel zklamu příznivce krátkých svazků. Kniha má 459 stran, ovšem děj je zcela neodolatelný. Stojí za to si knihu přečíst a troufám si říct, že bychom ji měli mít i ve vlastní knihovně.

„Knihy jsou mrtvým materiálem, dokud v nás neožijí.“ (Jiří Mahen)

Michael Viewegh – Báječná léta pod psa

Vieweghův velmi oblíbený, částečně autobiografický román. Děj je vystaven do období normalizace, čímž si také připomeneme důležitou část naší historie. Má 238 stran a patří k nejprodávanějším dílům tohoto autora.

Božena Němcová – Babička

K této knize vám mohu upřímně říci, že ji vlastně ani nemusíte číst. Tedy ne ten, kdo ji už nespočetněkrát viděl v televizi a četl ji na základní škole. O tomto díle by měl alespoň stručně vědět každý jedinec v této zemi. Kdo neví, ať se stydí a rozhodně si ji do svého deníku nezapisuje. Kniha má 203 stran.

Shakespeare – Romeo a Julie

Taktéž klasika, kterou by měl každý znát. Kdo nečetl, nechť se s tímto okouzlujícím příběhem dvou mladých lidí co nejrychleji seznámí. Doporučuji i nečtenářům, jelikož divadelní hra je velmi čtivá. V celku má 150 stran.

Karel Jaromír Erben – Kytice

Pro nepříznivce poezie – prosím snažte se předstírat, že o této knize něco víte. Díla jako jsou Kytice či zvýše zmiňovaná Babička, jsou perly české literatury a klade se na ně velký důraz. Nechceme se přece ztrapnit tím, že neznáme českou klasiku.

Karel Čapek 

Kapitola sama o sobě. Myslím, že každý maturant bude mít od Čapka alespoň jedno dílo v maturitní četbě. Nejznámějšími jsou Krakatit, R.U.R. a Válka s mloky. Ovšem každá škola může nabídnout studentům jiný rozsah. Proto můžeme narazit ve výběru na cokoliv. Každopádně jsou to díla čtivá a s velkou tradicí.

John Steinbeck – O myších a lidech

Pro nepříznivce dlouhých knih velmi krátké a pro vášnivé čtenáře zajímavé dílo. Proč zajímavé? Některým studentům se nemusí zamlouvat tragický konec díla. Jiní zase knihu, zabývající se problémy amerického Jihu, kvitují. V konečném součtu je to dílo plné touhy, citu a vlastně i vzájemné pomoci. Kniha má 109 stran.

Émile Zola – Zabiják

Kniha je velmi různorodá. Popisuje dlouhou kapitolu života lidí, kteří jsou takřka závislí na alkoholu. Děj se stále zaměňuje a někomu může připadat dokonce nudný či zdlouhavý. Ovšem o opaku se může přesvědčit jen ten, komu nebude připadat 536 stran jako nepřekonatelná překážka.

Karel Poláček – Bylo nás pět

Napínavé historky pěti kamarádů nás rozveselí a vtáhnou do vesnického prostředí. Kniha samotná, je opravdu milým doplňkem do maturitní četby a já ji vřele doporučuji. Divadelní nadšenci mají možnost shlédnout insenaci Bylo nás pět shlédnout v Klicperově divadle v Hradci Králové. Režii se ujal Jan Frič. Proslavené je dnes i filmové zpracování.

Samozřejmě doporučuji všechny uvedené knihy. Důležitý je dobrý výběr. Než se rozhodneme, jaké knihy budeme číst a na jaké se podíváme prostřednictvím filmu, rozmysleme si, co je pro nás důležitější. Znát tuto knihu a dále ji doporučit jako zkušený čtenář u nějaké další zkoušky v životě?  Či zaujmout konverzací o literárních dílech nad sklenkou vína s kamarády? Nebo prostě jen tak letmo bloumat, přečíst si děj, něco o autorovi a dostat u maturitní zkoušky chalitebnou známku? Jak jsem upozorňovala, nedoporučuji se vydat především na Univerzitu Karlovu s tím, že jsem viděl pouze film. Ostatně filmy jsou zkrácené a například u Olivera Twista je děj dosti odlišný, než v knize. Také bych ráda podotkla, že počet uvedených stran je pouze orientační. Každé nakladatelství má samozřejmě jiný rozsah. Doufám však, že u vás nehraje toto předurčení roli.

Co dodat? Hurá do čtení! A pokud jste si vybrali (v což sama věřím) některou z uvedených nejvíce preferovaných knih, tak vás tento výběr jistě šlechtí. Jsou to opravdu nádherné kousky!

Foto: deviantart.com


Čtení prostě k maturitě patří, občas to můžeme nahradit dobrým filmem, ale není nad knihu. Podrobnější informace o Dorianu Grayovi máme tady. A pokud nemáte na tolik knih místo, zkusili jste to vyřešit čtečkou? Kde najít knihy do čtečky jsme také zjistili.

Co dál po maturitě, to určitě víte, ale kdybyste chtěli vědět víc o tom jak se vypořádat se změnami spojenými s přestupem na vysokou školu, tak to jsme taky řešili.

Podobné články

Herci malých rolí

Klasik kdysi řekl, že není malých rolí, pouze malých herců. Ony ale malé role jsou. A mají své česk...