Apl: Karel Kryl – Bratříčku, zavírej vrátka, část II.

„Bratříčku nevzlykej, to nejsou bubáci. Vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci... Přijeli v hranatých železných maringotkách.“

Verše, a když přidáme akustickou kytaru, tak i písně Karla Kryla jsou aktuální i 70 let od jeho narození. Přestože už není mezi námi, skrze nahrávky k nám promlouvá stále. A kde jinde si máme ukázat nadčasovost jeho textů, než na Karlově první dlouhohrající desce vůbec.

Důchodce

Při poslechu této skladby na vás přímo dýchne bídná atmosféra života důchodce, jak ji v oné době vykreslil Kryl. Jak už víme, um vymyslet prostou, ale o to více silnou melodii, mu nescházel a jak hudebního materiálu přibývalo, byl v tom lepší a lepší. V hlase je cítit i znatelná stopa sarkasmu, která nejspíš souvisí se závěrem, v němž se autor strachuje i jen při představě, že by z něj mohl být na sklonku života lidský vrak podobný tomu, o kterém zpívá. Zajímavý je také kontrast této velice konkrétní tristní vize každodenního života zasloužilého člověka a naprosto opačný snový obraz písně následující.

Anděl

Hlavní myšlenkou je zde válka a zas musíme brát v potaz kontext nahrávky. „Rozmlácený kostel“ se dá vyložit jako dobové přirovnání ke komunistickému teroru, násilí a ničení, ale má také obecnější ráz v možném smyslu ignorace a agresivity vůči něčí víře či jeho kultuře a tradici. Znovu bych měl tendenci přejít do detailního rozboru každého verše, ale znovu se do toho veřejně nepouštím. Někdy je lepší, když si každý utvoří svůj vlastní výklad.

Morituri te salutant

Jdoucí na smrt tě zdraví! Toť název inspirující se latinskou hláškou, pronášenou zápasníky jdoucí prolít krev v aréně, aby se César a zbytek publika pobavil. Kryl v této skladbě líčí konkrétně onu útrpnou cestu válečného tažení, nikoli válku samotnou. Zhruba v polovině se dozvídáme, že písek je bílý jako paže jisté Daniely. Kryl se později nechal slyšet, že Daniela je zde dívka, kterou v době skládání písně platonicky miloval.

Pieta

Tuto skladbu složil Kryl přímo během vojny, je v ní proto hodně detailní pohled na scénu, kde středem je pieta, symbolizující ztrátu syna a pod ní jsou shromážděni vojáci. Motivem je zde návrat z války domů a s ní související deficit lásky, který si jsou vojáci nuceni vynahrazovat stykem s jednou a tou samo dívkou. Nejsilněji působí symbol oné piety v náznaku, že někteří vojáci se domů z války už nevrátí.

 

Jaký máte názor na toto album nám můžete psát na náš Facebook.

 

Foto: oficiální web

Video: YouTube.com

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...