Bankovní pojmy – vyznáte se v nich?

Bankovní účet jistě máte. Ale víte také, co s ním, nebo většinu položek na měsíčních výpisech prostě ignorujete?

Možná patříte mezi ty bankovní uživatele, kterým stačí čas od času vybrat peníze z bankomatu (tzv. hotovostní operace), a na výpisu z účtu, tzn. dokumentu, který potvrzuje veškeré pohyby na účtu klienta, který vám měsíčně chodí do schránky, vpravo dole najít zůstatek účtu. Tedy částku, která je v určitém okamžiku evidována na účtu klienta. Může jít o zůstatek kreditní či debetní, tedy částku, která je klientovi skutečně k dispozici, či částku, kterou naopak klient bance v daném okamžiku dluží.

Takto fungovat můžete spoustu let, finanční a speciálně ta bankovní gramotnost není tak palčivým tématem jako například počítačová. Nicméně dle mého názoru není k zahození několik základních i ne tak notoricky známých bankovních pojmů si vysvětlit. Pro jistotu.

Bankovní účet může mít mnoho podob. Běžný účet, na který klient ukládá své peníze, jež může kdykoli vybírat nebo vložit další s ohledem na podmínky stanovené bankou, je tím nejobvyklejším typem. Dále se můžete setkat s účtem vkladovým, neboli termínovaným, který slouží k jednorázovému ukládání peněz klienta na určitou dobu nebo pravidelnému spoření, a to s předem dohodnutou úrokovou sazbou, která je ve většině případů pevná. Úrokovou sazbou rozumíme cenu, v tomto případě uložených, dále také půjčených peněz, kterou vyjadřujeme v procentech za rok, zkratkou p.a. (per annum). Kromě již zmíněné pevné úrokové sazby, se můžete setkat s úrokovou sazbou pohyblivou, která se mění v závislosti na vývoji na trhu.

Pohyby na těchto účtech označuje jako aktivní a pasivní. Za aktivní označujeme transakce, k nimž došlo z podnětu klienty, tedy jím odeslané příkazy k úhradě či výběry z bankomatu. Pasivními jsou pak ty transakce, které se na účtu projevily, ale k nimž došlo z podnětu jiného, než klientova, tedy příchozí platby, či provedená inkasa.

Inkasní způsob placení je často využíván pro pravidelné úhrady, které jsou mezi plátcem (klientem banky) a příjemcem předem dohodnuty. Klient udělí své bance souhlas s inkasováním svého účtu, tzv. svolení k inkasu. Tím v podstatě zmocňuje svou banku k tomu, aby uskutečnila inkasa, k nimž dá příkaz osoba výslovně uvedená v písemném souhlasu. Dojde tak k automatickému převodu peněz z vašeho účtu na účet příjemce, což může být nastaveno tzv. trvale, kdy dochází k transakcím opakovaně v předem určeném intervalu. Tento způsob placení se proto využívá pro platby, jako je elektřina, plyn nebo telefonní paušál, osobou, která zadává k platbě příkaz tak může být např. RWE nebo T-Mobile, a to na základě pravidelných vyúčtování. V tomto případě se jedná o transakce bezhotovostní, jejichž nejčastější formou je právě prostý bankovní převod.

Lepší v bance, než v šuplíku?

Již zmíněné pohyby na vašem účtu se tak dějí buď tzv. ve prospěch, tedy jakékoli platby, které na váš účet dorazí, ve výpisech označované zkratkou CR, nebo tzv. na vrub, tedy cokoli, co z vašeho účtu odejde, označované DR. Je tedy důležité, abyste toto nezaměňovali s výše uvedenými aktivními a pasivními platbami.

K prakticky každému bankovnímu účtu získáte tzv. platební kartu, s jejíž pomocí lze platit za zboží a služby u většiny prodejců a vybírat hotovost v bankomatech. Tzv. embosovaná platební karta je kromě klasického elektromagnetického proužku nebo čipu vázaného na elektronický terminál u obchodníka nebo v bankomatu, vybavena tzv. embossingem, tedy reliéfním písmem, jež umožnuje platbu pomocí mechanické čtečky (imprinter). Toto se dá využít především v případě, že z nějakého důvodu selže elektronický terminál.

I tato karta může mít různé vlastnosti, které také závisí na typu účtu.

  • Debetní karta je spojena se zůstatkem na běžném účtu. V praxi to znamená, že s ní můžete provádět finanční operace pouze, pokud k nim máte na účtu dostatek prostředků.

Pokud se jedná o kontokorentní účet, můžete tedy i tzv. jít do minusu – pochopitelně do výše předem dohodnutého kontokorentu. V tomto případě se tedy karta do jisté míry chová jako

  • karta kreditní, s níž je spojena možnost čerpání úvěru, tedy půjčky, kterou bance vrátíte. Úvěrový limit je nezávislý na běžném účtu klienta a banka od vás kromě faktické hodnoty úvěru vezme nazpět i poplatek za jeho poskytnutí ve formě úrokové sazby.

A na závěr několik zkratek, se kterými se také v bankovním prostoru můžete setkat.

  • APRC (Annual Percentage Rate of Charge) představuje úhrn všech poplatků a jiných nákladů, které musí dlužník/klient při řádném plnění svých povinností z úvěrové smlouvy nutně zaplatit věřiteli/bance vedle jistiny v souvislosti s poskytnutým úvěrem na bydlení za celou dobu trvání svého závazku, vyjádřený procentním podílem z dlužné částky za období jednoho roku.
  • BIC (Bank Identifier Code) se užívá při mezinárodním platebním styku.
  • IBAN (International Bank Account Number) je číslo účtu v mezinárodním formátu, který byl odsouhlasen v rámci EHP (Evropský hospodářský prostor, tj. země EU + Lichtenštejnsko, Norsko a Island). Číslo účtu v tomto formátu uvádí banka klientovi, tedy majiteli účtu, a to ve výpisu z účtu. V tomto formátu je třeba číslo použít v případě platby na účet v rámci EHP.
  • RPSN (Roční procentní sazba nákladů) představuje úhrn všech poplatků a jiných nákladů, které musí dlužník/klient při řádném plnění svých povinností z úvěrové smlouvy nutně zaplatit věřiteli/bance vedle jistiny v souvislosti s poskytnutým úvěrem za celou dobu trvání svého závazku, vyjádřený procentním podílem z dlužné částky za období jednoho roku. Povinnost uvádět RPSN u spotřebitelského úvěru je stanovena zákonem.

 

Už máte v bankovních pojmech jasno?

 

Zdroj: https://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor/slovniky-bankovnich-pojmu/spotrebitelsky-slovnicek

Foto: Photl.com

Podobné články