Můžete se našim čtenářům na úvod trochu představit?
Roman: Dobře, takže já jsem Roman Lalík aka Papa Django, bydlím teď v Brně, mám 27 let, studoval jsem na Masarykově univerzitě kartografii a geoinformatiku, no a teď hraji a organizuji spolu s Jakubem electro-swingové párty po České a Slovenské republice.
Jakub: Takže já jsem Jakub, Jakub Kmošena, mám 27, vystudoval jsem v Praze na Karlovce mediální studia a mezinárodní vztahy, no a jak Roman říkal, momentálně se věnujeme hlavně hudbě a organizování akcí.
Na jakých projektech děláte? Kde všude vás můžeme pravidelně vidět a slyšet?
R: Máme náš společný projekt, který se jmenuje Electro Swing Bohemia, je to vlastně taková bookingová agentura, která taky organizuje párty v Praze, Brně, Bratislavě, Olomouci a Ostravě. Jsou to electro-swingové párty pod názvem Electro Swing Fever, na kterých spolu hráváme pod jmény Swing Thing a Papa Django a zveme si tam další hosty. Jakub mě doplní.
J: Já si myslím, že už jsi řekl víceméně všechno. Možná ještě k těm městům bych doplnil, že to není jen o Čechách a o Slovensku, ale ještě například máme akce v Polsku, které tam děláme pravidelně pod touto značkou, a kromě značky Electro Swing Fever to je ještě jedna taková naše malá, ale o to více oblíbená akce v Brně, která se jmenuje Swing It!.
Kdy a jak vás napadlo dát se na dráhu DJs? Jak jste přišli na jména Papa Django a Swing Thing?
J: Myslím, že už je to nějakých sedm let, kdy jsme začali hrát na prvních akcích, ještě v našem rodném městě (Púchov, pozn. red.), a od té doby se to s námi táhne s tím, že tehdy to bylo jen o zábavě a o tom, že jsme chtěli udělat sobě a svým kámošům párty, kdežto teď už to je naše plnohodnotná práce.
No a co se týká jmen, tak nevím, v jakém momentě to bylo, kdy jsme si vytvářeli swingová alter ega, ale tak to nějak přirozeně vyplynulo. Do té doby jsme vystupovali společně jenom pod společným názvem MALALATA, a byly akce, na kterých jsme prostě museli vystupovat každý zvlášť, to znamená, že se tam vytvořila tato jednotlivá alter ega speciálně na swing.
Proč jste si pro svoje hraní vybrali zrovna electro swing? Pamatujete si, kdy a kde jste se s ním setkali poprvé a co vás na něm dostalo?
R: Myslím, že úplně prvním impulsem byla electro-swingová výběrovka, která se nám dostala do rukou asi tři roky zpátky, kterou jsme postupně začali mít strašně rádi a začali jsme ji pouštět ve velmi malých množstvích i na našich párty. Tehdy o swingu nikdo pořádně nic nevěděl a nikoho to nezajímalo, nebylo to takové moderní a oblíbené… Tam to všechno začalo, díky této výběrovce, díky tomu, že jsme poprvé slyšeli Parova Stelara. Bylo to něco nového.
J: Určitě platí to, co říká Roman, že v podstatě z nějakého undergroundu před těmi třemi lety, kdy to znalo jen pár lidí, se to dostalo do té současné podoby, kdy se z toho dělají velkoformátové párty nejen u nás, ale kdekoliv po Evropě. Takže to byl ten první moment, ta výběrovka a jeden z prvních koncertů Parova Stelara, který byl v Čechách nebo na Slovensku, to už nevím.
R: Ta hudba se nám velmi zalíbila, protože je to velmi pozitivní hudba, jsou tam dechy, které máme rádi.
J: Je tam kombinace tradiční hudby s tou novou, to znamená, že to dokáže oslovit různorodé publikum.
R: Dá se na to skvěle vybláznit, zatancovat si.
Na vašich akcích jde vidět, že si je nesmírně užíváte. Tancujete a zpíváte spolu s davem, občas si střihnete i nějaký ten „table dance“, což se u DJs obvykle nevidí. Myslíte, že to je to, co lidi na vašich akcích oceňují a co je baví? A kde na to všechno berete energii?
J: Já si myslím, že lidé už vyrostli z takových akcí, kde by přišli jen na DJe, který skloní hlavu a dvě hodiny prostě jenom pouští hudbu. To znamená, že ta energie, kterou sdílíme s publikem, je strašně důležitá. Takže ano, myslím si, že chodí na ty akce i proto, že to spolu sdílíme. No a jak byla ještě ta otázka? (smích)
Kde na to všechno berete energii?
J: (smích) Romane, kde na to bereš energii?
R: Ta energie jde od lidí. Když vidíme, jak se lidi baví, tak nás to prostě strhne spolu s nimi, a vzhledem k tomu, že je to i naše oblíbená hudba, tak se chceme také bavit. Je to taková výměna energie mezi publikem a námi. Nás to prostě strhne.
Jak Electro Swing Fever, tak Swing It! se vrátí zase až na podzim. Jaké máte plány na léto? Chystáte něco pro milovníky electro swingu, nebo si dopřejete zasloužený odpočinek? Uvidíme vás třeba na nějakém letním festivalu?
J: V létě určitě budeme na festivalech v Čechách i na Slovensku, z těch větších nebo známějších to je na Slovensku Grape Festival a v Čechách jsou takové menší, lokální akce, plus tam určitě budou naše vystoupení v pražské Stromovce, o kterých po minulém roce víme, že jsou krásné, lidi je mají rádi.
R: My se hlavně teď na léto přestěhujeme z klubů pod širé nebe, takže budeme mít pár akcí i v Praze i v Brně, ale určitě to bude venku.
Jak dlouho a odkud se znáte?
J: Spolu vlastně chodíme od základní školy do jedné třídy. Takže od základky, od nějakého třetího čtvrtého ročníku.
R: Já jsem potom na základní strávil pět roků v hokejové třídě, ale přes to všechno jsme se přes přestávky scházeli a vyměňovali si hudbu a na střední škole jsme spolu seděli v jedné lavici a sdíleli jeden discman.
Hrajete spolu asi docela často, nelezete si občas na nervy? (smích)
J: Určitě lezeme, to je prostě takový vztah, že spolu trávíme opravdu hodně času, víc, než je asi zdravé, ale jako velký dík za to, že každý bydlíme v jiném městě, to znamená, že se máme v podstatě vždycky kde schovat.
R: Povahově jsme každý úplně jiný, většinu času se prostě doplňujeme, ale občas máme různé názory. Ale to je úplně přirozené.
Jak často se svým vytížením býváte doma?
J: Tak jako, kdybych měl považovat za domov to místo, kde trávím nejvíc času, tak to je asi ve vlaku mezi Prahou a Brnem, ale doma v Praze určitě minimálně dva až tři dny v týdnu.
R: Já asi úplně stejně, většinu roku hráváme tak třikrát čtyřikrát do týdne a většinou nebo skoro vždy v jiném městě. Ale doma se cítíme já v Brně a Jakub asi v Praze.
Je ještě něco, o čem sníte, čeho byste chtěli dosáhnout? Nebo už jste si splnili všechno, co jste chtěli? Co považujete za svůj největší úspěch?
J: No, určitě musíme mít nějaké sny, musíme mít něco, co nás žene dál. Myslím si, že, jak Roman řekl, jsme každý trošku jiný, ale já teď zkusím popsat nějaké svoje sny. Já bych si velmi rád zahrál v Japonsku a na festivalu Sziget v Budapešti.
R: Já bych si strašně rád zahrál v Paříži a v Londýně. Já si myslím, že už jsme si splnili postupně pár snů. Dostali jsme se do Berlína, do Ameriky…
J: Mexiko… No, v podstatě Evropu máme relativně prolezenou, máme tam hodně známých, ale zrovna ta Paříž a Londýn jsou města, která nám unikají.
BLESKOVKA NA ZÁVĚR
3 věci, bez kterých byste nemohli být?
J: Mmm… můj počítač, moje sluchátka a univerzální tašky MALALATA. (smích)
R: Asi… asi nějaké zázemí, hudba určitě a… skvělé jídlo. (smích)
Nejdivočejší párty, na které jste byli v poslední době?
J: Uau, za mě to byla shodou okolností asi naše akce zhruba před třemi týdny v Bratislavě.
R: Mně se velmi líbil koncert Parova Stelara, vlastně naše after party.
Hudební úlet poslední doby, který vás naprosto dostal?
J: Hmm… to je zákeřná otázka.
R: Písnička Rolling In The Deep v provedení jedné ukrajinské kapely, s ukrajinskou angličtinou, v dechovkovém stylu.
J: Mě asi nenapadne nic, asi v poslední době mám takové období, že stále pátrám, pátrám a asi jsem nenašel úplně nic takového, co by mě vyloženě dostalo.
Oblíbený podnik?
J: Mmm… myslím si, že aktuálně to je asi Café Neustadt v Praze, kde trávím nejvíc času.
R: U mě asi Cattani v Brně.
Praha nebo Brno?
J: Za mě Praha.
R: Za mě určitě Brno. Zbožňuju ho.
Česko nebo Slovensko?
J: To se nedá říct, mám to rád i tam i tam. Nebo cítím se doma i tam i tam.
R: Párty jsou pro mě větší divočina asi na Slovensku, ale na život asi Česko.
Byli jste s touhle DJskou dvojkou na nějaké akci? Jak se vám jejich hraní líbí? Napište nám to na náš Facebook!
Foto: Mike Straka a Vojtěch Vomáčka, Electro Swing Bohemia
