Ivo Traxmandl: Můj život s Lucky Hazzard

Lucky Hazzard - česká rock and rollová značka, která si již od 90. let buduje cestičku k našim srdcím. Víte, kdo za ní stojí?

Ivo Traxmandl není otcem jen Ferdinanda a Lukáška, ale stará se i o děti přítelkyně – Káju a Natálku. Kromě těchto čtyř drobečků je ovšem také otcem celého Lucky Hazzardu. Značky, která se stará o to, aby všichni, kdo mají rádi Rock’n’Roll, Psychobilly, Rockabilly, Hot Rod, Punk, SkaPin-up, nebo zkrátka jen tento styl oblékání, měli co na sebe. Krom toho se věnuje pořádání koncertů a akcí s tímto stylem spojených. Podporuje všelijaké  kapely a sám také ve čtyřech hraje. Věnuje se boxu a poslední dobou se snaží prosadit i jako tatér. Velice si cením toho, že si mezi tím vším rock and rollovým řáděním udělal čas, a odpověděl mi na několik otázek. A že to nebylo snadné…

Lucky Hazzard.

Představ se nám pro začátek, kdo je podle tebe Ivo Traxmandl?

Všichni mě znají jako Rafana. Už můj táta byl Rafan a já po něm přezdívku podělil. Získal ji jako rázný chlapík. Miloval Country, Rock and roll a Blues. Od malička jsem dostával muziku ke snídani, obědu i večeři. Nikdy nezapomenu. Táta byl takový milovník hudby, že když nás máma dokopala jet na výlet do lesa na kolech, měl na zádech v batohu magneťák na baterky a celou cestu nám vyhrával. To samé na houbách, u vody, doma – prostě všude.

Nezdědil jsem po svém otci jen přezdívku, ale především velmi kladný a silný vztah k hudbě. Od patnácti let se věnuji hře na pětistrunné banjo. Později přibyla kytara a nakonec má největší láska – kontrabas.

S obchodem jsem začal někdy koncem 90. let. Důvodem bylo, že u nás nebylo co nosit. První roky jsem jen vysedával v krámu a nikdo pořádně nevěděl, o co se to snažím. Když zákazníci vešli do obchodu, měli srandu z toho, že tam visí šaty po babičce a košile po dědovi. Lidé znali z Rock and rollu maximálně Pomádu – a to nebrali jako COOL.

Lucky Hazzard.

Co člověka nakopne k tomu mít vlastní značku oblečení, obchod?

Mě nakoplo to, že v 90. letech opravdu nikdo v Čechách nedělal značku zaměřenou hlavně na Rock and roll, Rockabilly nebo Psychobilly. Rozjezd mi usnadnila má práce v tetovacím studiu UZI, kde jsem se staral o trika a mikiny. Mohl jsem tam pomalu přidávat i svoje věci a tím začít budovat stylový krám, který znáte dnes.

Lucky Hazzard.

Jaká byla cesta k tomu, než se obchod otevřel a než dostal svou nynější podobu?

Cesta byla první tři roky hodně náročná, nevydělal jsem si ani na životní režii – jen jsem krám dotoval z malování hennou a stěhování trezorů. Když si někdo koupil moje triko, měl jsem z toho husí kůži. Dodnes si vážím každého zákazníka. Miluji, když potkám někoho, kdo nosí mé věci. Je to neuvěřitelný pocit. Jsem rád, že lidé docení, když někdo dělá něco opravdu s láskou. Všem těm velký dík.

Nakonec, díky velké podpoře kamarádů, se mi podařilo to někam dovalit. Opravdu – bez kámošů bych to nedokázal.

Lucky Hazzard.

Prozraď nám, jak vypadá tvůj pracovní den?

Vstávám většinou později, tedy pokud nemusím vodit Ferdu do školky (stejně ho tam odvedu a pak se dospím). Moje probouzecí hodina je až tak kolem jedenácté. Krám otvíráme od třinácté. Máme léty odzkoušené, že rockeři dopoledne nikam nechodí a většinou si léčí šrámy z předešlého dne. Pak jsem až do osmnácté v obchodě, kde se buď starám o chod obchodu, anebo tetuji v nově vybudovaném studiu, které je součástí shopu. Dvakrát do týdne se utrhnu a zajdu si s kamarády zaboxovat. Když zavřu obchod, věnuji se dětem, zkouškám nebo koncertům. V noci mívám největší klid. Pracuji na počítači, kreslím nebo dělám muziku. Končím až okolo 3 hodiny ráno.

Lucky Hazzard.

Pro koho je móda Lucky Hazzard určená?

Lucky Hazzard je hlavně pro lidi, kteří jsou stejně zaměřeny jako já. Mám rád tetování, Psychobilly, Rockabilly, Hot Rod, Pin Up, Motorky. Nevím jak to shrnout, snad jen větou – Lucky Hazzard je můj život. Kdo mě zná, ví, o čem mluvím, nehraju si na nic, rád věci žiju.

Lucky Hazzard.

Bereš tedy Lucky Hazzard jako svou rodinu?

Lucky Hazzard je pro mě jako moje dítě, piplám si ho od prvního trika. Postupně se rozšiřuje (jako já). Je to moje duše. V každém motivu je schován kus mého příběhu, životní etapy. Měl jsem nabídky svoje kousky prodávat i v jiných, větších obchodech. Povětšinou jsem odmítl. Chtěl jsem mít nad věcmi dohled. Nad tím, do jakých rukou jdou. Hlavně se nechci nikdy zaprodat. Lucky Hazzard jde jen jedním směrem. Buduji ho rodině.

Kdo vlastně spadá do týmu Lucky Hazzard?

V obchodě mi pomáhá moje maminka. Stará se o spoustu věcí. Také prodává v obchodě. Má přítelkyně Katka se stará hlavně o internetový obchod. A nezanedbatelnou funkci má ještě Hugo – můj pes, který má na starosti vítání zákazníků. Samozřejmě i přátelé pomáhají, jak můžou. Je to velký ranec lidí.

Lucky Hazzard.

Čím ses živil dřív?

Jsem vyučený řezník – to jsem dělal asi pět let po škole. Poté jsem stěhoval v otcově firmě. A naposledy jsem maloval hennou a vedl obchod v Uzi.

Lucky Hazzard.

Máš kromě Hazzardu i jiné koníčky?

Hlavně klasický box, mé děti, kreslení a muzika.

Lucky Hazzard.

Jaká je tvá kapela?

Hudba je pro mě přítel. Provází celý můj život. Dřív jsem jezdíval hodně na čundry, tak jsem hrál na kytaru. Poté jsem přesedlal na banjo a založil svou první kapelu. Po několikaletém hraní po country bálech a osadách jsem si pak dal od muziky chvilku pauzu a odpočíval. Pak přišla rock and rollová smršť, která trvá dodnes. Od sevření kontrabasu jen hraji a hraji – momentálně ve čtyřech kapelách. Zní to děsivě, ale všichni jsou tak skvělí muzikanti, že to zkrátka tak musí být. Jsou to Bad Tones, Queens of everything, Carlos a jeho Kojoti, The Moonshine Howlers.

Lucky Hazzard.

Jaký máš vztah k tetování?

Tetování je moje láska, první přišlo hned v osmnácti a pak už to jelo. Díky Uzi jsem cestoval po festivalech v Evropě. Měl jsem možnost nechat se tetovat i bambusem! Většinu tetování mám od Beni a Zdenka z Uzi. Další zařídíl Petr Bobek, Martin Jíra, Lukáš Poláček, Hori Hiro, Živko a nakonec já sám.

Lucky Hazzard.

Jaké tetování preferuješ?

Zaměřuji se hlavně na old school a new school. Snažím se dělat tetování s tematikou rock and rollu – zase jen to, co mě baví!

Lucky Hazzard.

Chceš něco povědět závěrem?

Radikálně odsuzuji značky, které jdou s trendem doby. Jednou jsou jeden styl, pak další a jen vykrádají kultury. Ale jak říkám, moudrý člověk si najde, co hledá, a pozná, kdo to myslí vážně. Děkuji především všem kamarádům a příznivcům Lucky Hazzard – bez vás by to nešlo!

 

Foto: Ivo “Rafan” Traxmandl

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...