Je možné studovat dvě fakulty současně?

Studenti Marek Atanasčev, Petr Jedlička a Michal Řiháček nám prozradili jak je náročné studovat více fakult najednou a jaké jim to přináší výhody.

Přemýšleli jste někdy o studiu dvou nebo více fakult zároveň? Pokud ano, jistě vás hned ze začátku napadlo, že to musí být příliš namáhavé a že byste to nemuseli zvládnout. Kupodivu ani jeden ze tří brněnských studentů, které jsme vyzpovídali si na nedostatek času nestěžuje, právě naopak. Svá rozhodnutí si nemohou vynachválit a kromě školy stíhají i další aktivity.

Marek Atanasčev začal studiem portugalského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde je v současné době už v doktorském studiu. Po roce si pak přidal italský jazyk a literaturu a později ještě Evropská hospodářská, správní a kulturní studia na Ekonomicko-správní fakultě. Ekonomický obor si k jazykům přidal kvůli uplatnění: „Z praktické stránky je studium cizího jazyka a ekonomie velmi silnou kombinací, která na současném trhu práce nachází uplatnění. Navíc jsem se chtěl dozvědět něco o ekonomii, která v dnešní době hýbe téměř všemi sférami lidské činnosti.

Petr Jedlička chtěl jít jedině na starořečtinu, která je pro něj srdcovou záležitostí. Z čistě praktických důvodů si ji vzal jako dvouobor s Kulturními studii Číny na brněnské „fildě“ a nabral si k tomu ještě právo. Přestože si nemyslí, že by se jeho tři obory navzájem doplňovaly, dá se o nich říct, že se všechny zabývají slovem a jeho různými významy. „Znalost znakového písma se člověku uchová i po mozkové mrtvici, to ovšem neplatí o schopnosti verbálně komunikovat. Navíc je čínština poměrně jednoduchý jazyk, nemá žádné skloňování ani časování. Právo dá zase člověku velmi dobrou průpravu pro to, aby se neztratil v dnešním komplikovaném světě plném byrokracie, slovíčkaření a klamavé reklamy,” pochvaluje si Petr svou volbu.

Zato Michal Řiháček, student magisterského oboru Analytická biochemie, má ve všem od začátku naprosto jasno a jeho obory se dokonale doplňují. Už v prvním ročníku si všiml, že na Přírodovědecké fakultě MU je důraz kladen na experimentální stránku věci: „Více se učíme jak zacházet se vzorky, jakou metodou je můžeme analyzovat a jak interpretovat výsledky. Chemické vzorce, metabolické dráhy a genetiku si nemůžeme nikdy tak dokonale propojit s konkrétními onemocněními a jejich projevy jako lékaři.“ Hned druhý rok si proto přibral Všeobecné lékařství na Lékařské fakultě MU.

Jaké vidí nevýhody?

Mezi nevýhody studia více fakult současně patří větší časová náročnost a z ní vyplívající občasné potíže s docházkou. Člověk se jednoduše nemůže věnovat všem oborům stejně a musí dělat kompromisy. Zároveň existuje riziko, že některý z oborů nedostuduje. 

Doktorand Marek Atanasčev studuje tři různé obory na dvou fakultách.



Pro Michala je nejtěžší zvládat stres z velkých náročných zkoušek, jako je ta z anatomie a histologie, když k nim má zapsány tři další na jiné škole. Méně času na každý předmět u něj má za následek také provinilý pocit z nedokonalé připravenosti na každou zkoušku. „Pokud člověk studuje dvě fakulty, vždycky se bude muset smířit s tím, že nemůže perfektně umět všechno, vždycky bude muset jít cestou kompromisu,” říká zase Petr. Všichni se nicméně shodují na tom, že na koníčky a přátele si vždycky čas najdou. I když zkouškové období pro ně znamená hodně stresu, rozhodně to nejsou asociálové, co by jen seděli nad knížkami. „Ten kdo má nejvíc času si ho často paradoxně dokáže nejméně najít a naopak,” říká Michal. Petr přiznává, že i kdyby měl třikrát tolik volného času, kolik má, nedokázal by ho efektivně využít ke studiu ani zčásti. Při svých třech oborech tak stíhá ještě chodit pětkrát týdně na tříhodinový trénink.

Výhody jednoznačně převažují

Hlavní výhoda je pro mě osobně v tom, že člověk získává větší přehled a nahlíží na různé věci z více úhlů,” říká Marek. Také Petr oceňuje zejména osobní rozvoj a nové věci, které se naučí z různých odvětví. Na studiu na vysoké škole je pro něj nejcennější ta práce, kterou udělá doma navíc, to co se dozví ve škole je jen základ. Pokud jde o právo, myslí si, že člověk se stejně naučí nejvíc až praxí. “Hodně právníků studuje ještě jiný obor a myslím si, že je to na místě, protože práva, ačkoliv je těžké se tam dostat, nejsou zas moc náročná škola. I se svými třemi obory si stále myslím, že dělám tak polovinu práce, co medici nebo přírodovědci a podobné obory.Michal vidí v souběžném studiu medicíny a přírodovědy okamžité výhody: “Na bakalářské práci jsem pracoval se vzorky krve dětských onkologických pacientů. Nyní mám možnost jako medik na toto oddělení přijít a vidět že to není jen 1ml krve s cytostatikem ve zkumavce, ale konkrétní dítě bojující s pomocí lékařů s nesmírnou zátěží, kterou nádorové onemocnění a chemoterapie pro organismus představuje.” Kromě toho má díky vedoucímu své diplomové práce, který je lékařem a ředitelem výzkumu špičkového centra pro výzkum nádorových onemocnění RECAMO, možnost pravidelně navštěvovat ambulanci a vzdělávat se v ambulantní praxi.

Co mají společného?

Marek, Petr a Michal patří mezi studenty, pro které je studium jednoznačnou prioritou. Neberou ho jako povinnost, ani automatické pokračování středního vzdělání, ale jako velké privilegium. „Mám pocit, že v prioritách velké části vysokoškolských studentů se nachází právě studium ne úplně dostatečně vysoko na žebříčku hodnot. Často pod prací a brigádami, cestováním, někdy i studentským životem a hospodami,“ tvrdí Michal. Hlavně ale dokáží ocenit skutečnou hodnotu vzdělání, které si svobodně vybrali. “Já mám pocit, že zrovna právo, ani klasickou řečtinu ani čínštinu se prostě nikde jinde nenaučím, než ve škole,” říká Petr.

 

Také studujete dvě fakulty zároveň anebo znáte někoho takového? Podělte se o své zkušenosti s ostatními čtenáři na našem Facebooku!

 

Foto: econ.muni.cz, Wikimedia Commons, Barbora Ponešová, online.muni.cz

Podobné články