Jean-Paul Sartre: Filozofie nemusí být nuda!

Tento měsíc jsme si mohli připomenout 34. výročí úmrtí francouzského spisovatele, dramatika, literárního kritika a politického aktivisty, J.P. Sartra.

Romanopisec narozený roku 1905 v Paříži strávil svá raná léta ve společnosti měšťanských intelektuálů. Ač jeho dětství nebylo zrovna ideální a bylo poznamenané velmi brzkou smrtí Sartrova otce, mladý hoch, žijící u svého dědečka, našel útěchu před nepřízní osudu právě v literatuře.

Navštěvoval prestižní lyceum Jindřicha IV., poté nastoupil do přípravné třídy lycea Louis-le-Grand. Následně pokračuje ve svých úspěšných studiích na neméně prestižní škole École normale supérieure, kde během studia potkává svoji první velkou lásku, Simone de Beauvoir, kterou sice nikdy nepojme za manželku, nicméně jejich otevřený vztah jej provází celý život. Studium úspěšně ukončí roku 1929 a začíná svoji profesní dráhu v roli učitele na francouzských lyceích.

Ovlivněn filosofy

Během svého pobytu na Francouzském institutu v Berlíně se poprvé dostává do styku s fenomenologickou filosofií. Ovlivněn byl například Hegelem, Karlem Marxem, Friedrichem Nietzschem a René Descartem.

Během svého života Jean-Paul Sartre hodně cestuje, mimo jiné navštívil také Prahu, kde i často přednášel. Se svoji životní družkou a pár přáteli roku 1945 zakládá časopis Les Temps modernes, který se pod jeho vedením věnuje hlavně otázkám existencialismu. A jsou to právě otázky existence lidské bytosti, které v jeho dílech hrají prim. Stejně jako velmi propracovaná charakteristika postav.

Nečekaná přiznání

V závěru života přiznal Sartre také svou fascinaci Judaismem. „Bez Židů by filosofie dějin nebyla stejná.“ Načas se dokonce přikláněl k myšlence marxismu, údajně proto, že vhodně reagovala na potřeby doby. Nicméně současně odsuzoval sovětský komunismus spojený s vojenskou intervencí do tehdejšího Československa roku 1968.

Tento vynikající filosof ateista umírá roku 1980, přičemž pár let před smrtí přichází o zrak a trpí závažnými zdravotními obtížemi.

Jean-Paul Sartre.Čtivá filosofie

Umělecké tvorba Jeana-Paula Sartra je velmi ovlivněna jeho filosofickými názory a rozhodně se nedá řadit k jednoduché, oddechové četbě. Nicméně přečtení některého z jeho děl určitě patří k všeobecné vzdělanosti každého občana.

Začít můžete třeba s knihou Pět her a jedna aktovka, která obsahuje, jak již název naznačuje, šest divadelních her, přičemž jedna z nich je hrou jednoaktovou. Při čtení vás čekají například 40. léta 20. století v USA a s nimi související rasové a sociální konflikty nebo doslova pekelné setkání tří mrtvých v místě, ze kterého není úniku. Prostřednictvím další povídky pak například nahlédneme do reality poválečného Německa a do duše jednoho velmi zmučeného muže.    

Dalším poměrně lehce stravitelným titulem je soubor povídek, kniha s názvem Zeď. Pokud máte rádi lidské chování rozebrané až s psychologickou necitelností a šokující konce, je tato kniha určená přesně pro vás. Můžete si společně s autorem zapřemýšlet, jak se nejspíš cítí člověk, který je rozhodnutý někoho zabít. Nebo jaké jsou pocity někoho, kdo spolužije s jedincem zcela nepříčetným. A jak vypadá takové životní zrání malého chlapce v bezcitného vůdce.  

Sartrovy citáty

„Člověk je nutně svobodný i proti své vůli.“

„Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.“

„Jenom to ztrácíme, čeho se sami vzdáváme.“

„Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.“

 

Patříte mezi fanoušky Sartrových děl? Podělte se s námi o názor zde nebo na našem Facebooku!

 

Zdroj: databazeknih.cz

Foto: deviantart.com

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...