Původem českého spisovatele Milana Kunderu zná snad každý. Kdo ne, tak tedy ve zkratce jeho základní údaje. Narodil se 1. dubna 1929 v Brně, kde i studoval. Nejprve gymnázium, následně pokračoval na Filozofické fakultě UK literární vědou a estetikou, po dvou semestrech však přestoupil na FAMU, kde zprvu studoval filmovou režii a poté scenáristiku. Tento již 82 letý spisovatel žije od roku 1975 ve Francii, píše česky i francouzsky. Patrně nejvíce je proslavený jeho Žert (1967), Směšné lásky (1970), nebo Nesnesitelná lehkost bytí (1984).
Jak to všechno bylo?
Kundera v roce 1948 vstoupil do komunistické strany, ze které byl za dva roky zase vyloučen. V roce 1956 mu bylo členství opět obnoveno a 1970 byl zase vyloučen. Na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů ostře vystoupil proti zákazu filmů Věry Chytilové.
Po vydání knihy Kniha smíchu a zapomnění (1978), mu bylo české občanství v roce 1979 odebráno. V roce 1981 však získal občanství francouzské. Do Česka se téměř nevrací a svoje díla překládá do různých jazyků, krom češtiny. Jeho díla byla v Československu až do Sametové revoluce zakázána. Dnes je nabídka českých vydání Kunderových knih solidně omezena. Než dá Kundera svolení k publikaci, pečlivě reviduje texty všech česky napsaných románů.
Po Pražském jaru vypukl mezi Kunderou a Václavem Havlem spor o jeho smysl. Padla i ostřejší slova – Milan Kundera častoval Václava Havla titulem „mravně sličný chlapec“. Budoucí pan prezident užil označení „lehce skeptický intelektuální světák“. Po roce 1989 však Václav Havel prohlásil, že měl v tomto sporu před dvaceti lety pravdu.
Kundera a udavačství?
Dne 14. března 1950, mezní datum pro Milana Kunderu, Miroslava Dvořáčka i Ivu Militkou. Po čistce v armádě Dvořáček už nebyl letcem, byl převelen s kamarádem Juppem do Plzně k pěšímu pluku, tam ale nikdy nedorazili. Při útěku na Západ, než se dostali přes hranice, nějakou dobu pobývali u pražských příbuzných kamarádky Ivy Militké. Zatímco Dvořáček a Jupp spolupracovali s americkou armádní kontrarozvědkou a Františkem Moravcem, Kundera studoval a zastával místo studentského předáka na pražských kolejích na Kolonce, kde bydlela i Iva Militká. Ta v té době chodila se studentem Miroslavem Dlaskem, který byl ,,zapálený“ komunista, a s nímž se rovněž znal i Kundera.
Dvořáček vyjel do Československa splnit úkol a najít Inženýra Václavíka v Praze. Najít ho nemohl a při procházení Prahou narazil na kamarádku Ivu Militkou, doprovodil ji na koleje na Kolonce a nechal si u ní kufr. Sám potom šel dále do města hledat Václavíka. Mezi tím se Iva sešla se svým přítelem Dlaskem a řekla mu, co se stalo, a ať za ní večer nechodí, protože u ní Dvořáček možná přespí. A co se dělo dál? To nikdo přesně neví, uvádí se, že Dlask informoval Kunderu, který udal na policii Dvořáčka. Potom, když se Militká vracela z města, čekala na ni policie, odvedla ji stranou a v jejím pokoji o něco později téhož večera byl Dvořáček zatčen.
Miroslav Dvořáček byl v září roku 1950 odsouzen za zběhnutí, velezradu a vyzvědačství. Byl mu sice navržen trest smrti, ale nakonec mu bylo vyměřeno 22 let těžkého žaláře a pokuta 10 000 korun, propadnutí veškerého majetku, ztráta občanských práv na dobu 10 let.
Jak to doopravdy bylo, by nám dnes mohl sdělit už jen Milan Kundera, který ale říká: „V červnu roku 1985 jsem se definitivně rozhodl – už nikdy žádný rozhovor“. Zvídavci, novináři i další to ,,zkoušeli” dokonce na jeho monopolní nakladatelku Jitku Uhde, která říká:,,Je totiž nutné smířit se s tím, že spisovatel se s novináři už šestnáct let až na pár výjimek vůbec nebaví.“.
Teorií proč Kundera, a jestli to byl vůbec on, udal Dvořáčka je mnoho. Usmíření s komunisty, na popud žárlivého kamaráda Dlaska, nebo jedna z teorií uvádí, že kdo udával, nebyl Kundera, ale Dlask, který se jako Kundera podepsal a legitimoval. Jaká je pravda se jen těžko dozvíme. Pokud se přece jen chcete ponořit do věci hlouběji, mrkněte se.
Závěrem tedy odpověď na úvodní otázku, kde má Milan Kundera domov? Patrně tedy ve Francii, soudě dle občanství, trvalého bydliště a podle jazyka, ve kterém píše nejvíce svých současných děl. Sám Kundera říká, že zášť ale proti nikomu v Česku necítí.
Zdroje: http://respekt.ihned.cz/c1-36370990-udani-milana-kundery,
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/190855-milan-kundera-prevzal-v-parizi-cestne-obcanstvi-rodneho-brna.html
Foto: Profimedia.cz
