Jaká byla vaše oblíbená literární postava? Když jste byli malí, tak jste k ní vzhlíželi a chtěli být stejní jako ona. Ať už byla vaše postavička statečná, chytrá nebo naopak zlá a sebestředná, tak jste ji obdivovali a ve svých snech jste si představovali, jak jezdíte na koni a dobýváte divoký západ, nebo jak za pomocí kouzelnické hůlky dokážete proměnit žábu v krásného prince. Teď už jste dospělí a nejspíš máte i jiné ideály.
S věkem se mění ideály
Například Iva (49) už od dětských let obdivuje hrdinu Old Shetterhanda, ale dnes se spíše ztotožňuje s Herculem Poirotem. ,,Old Shetterhend měl mnoho kladných vlastností. Byl čestný, statečný a kultivovaný. Pro mě vysněný hrdina, který měl ještě jednu výjimečnou vlastnost. Věřil, že v každém zlu je alespoň kousek dobra, které se snažil najít,“ popisuje, ,,Když jsem byla starší, tak jsem si velmi oblíbila detektivní romány Agathy Christie a shlédla jsem se v postavě Hercula Poirota. Ani mě tolik neuchvátil jeho francouzský šarm a elegance jako způsob, kterým řešil své případy.“
Monika (27) obdivuje hned několik hrdinů současně. Mezi její favority patří král Lear, zarputilý Oidippus nebo Dostojevského ,,geniální Idiot.“ ,,Na otázku je těžké odpovědět. Dostojevského Idiot je až nadpozemský geniální, král Lear je tak přesvědčivý a Oidippus ve své zarputilosti nedokáže pochopit fatálnost lidského života. Taky mě zaujala mě zaujala prostota a upřímnost postav z Hemingwayovských povídek, či postava fenoménu města, které svou mocí osudu zasahuje do života svých obyvatel (Petrohradské povídky, Neviditelná města, Smrt v Benátkách).“
Úspěšná knižní publikace se často dočká i filmového zpracování, ale v některých případech vás zklame herecké obsazení a hlavní hrdina se vám rázem znechutí. Na druhé straně se najdou i případy, kdy dojde k pravému opaku. Nemusíme snad opakovaně zdůrazňovat, že na prvním místě je kniha a až poté je film. I když je pravda, že já jsem svého vysněného hrdinu poprvé poznala z televizní obrazovky. Tenkrát ho představoval Jim Caviezel a naprosto mě okouzlil příběh hraběte Monte Christa, neboli Edmonda Dantese. Když jsem se odhodlala přečíst i originální předlohu Alexandra Dumase, která byla navíc rozčleněna do třech tlustých knih, tak jsem v žádném případě nelitovala. Strhující proměna naivního a důvěřivého mladíka Edmonda Dantese ve vyzrálého muže bystrého úsudku, který touží po jediné věci, po pomstě. Jedině pomsta a vlastní vůle mu dává smysl života. Je to působivý příběh o člověku, který ztratil veškeré ideje a představy o spravedlivém světě, ale přesto nepřestával věřit sám sobě. I když někdy propadal skepsi a beznaději, i když chtěl ukončit svůj život, tak přesto mu vlastní já nedovolilo povolit. Čas je spravedlivý soudce.
Hrdina má i své stinné stránky
Studentka gymnázia Martina (19) tvrdí, že její oblíbená literární postava vychází z toho, co právě čte nebo v nedávné době četla. Právě je ponořena do četby historického románu od francouzského spisovatele Stendhala – Červený a černý. ,,Ústřední postavou příběhu je Julien Sorel, který obdivuje Napoleona, ale sní o kariéře kněze. Nicméně zápletka příběhu je milostná a celý román končí tragicky. Julien Sorel je muž, který je velmi inteligentní a především velmi charakterní postavou, a to mě na něm přitahuje,“ vyzdvihla Sorelovi přednosti Martina, ,,i když na druhou stranu je poněkud pokrytecký,“ dodává vzápětí.
,,Mojí nejoblíbenější literární osobností je Betty MacDonaldová v jejích autobiografických knihách Co život dal a vzal nebo Vejce a já,“ uvádí další čtenářka Dana, která tak ocenila světově známou spisovatelku a autorku humoristických románů, kterou si oblíbila zejména díky spisovatelčině vtipu. ,,Byla to pozoruhodná žena plná optimismu a přes všechny peripetie, které prožila ve svém krátkém životě, si udržela nádherný smysl pro humor, který je mi velice blízký. Hodně často mi pomohl i v kritických situacích,“ dodává. Dana také zastoupila část mužské populace a ocenila postavu Oblomova z pera ruského spisovatele Ivana Gončarova. ,,Býti mužem, tak miluji Oblomova. Je tak krásně líný a jeho ruská duše je tak velmi široká, že musí okouzlit každého chlapa. A nejvíc na světě miluje sám sebe a jídlo.“
Žít jako Robinson!
Mezi čtenáři si trvale udržuje nemalou oblibu známý trosečník Robinson Crusoe. Příběh, který se nechal inspirovat skutečným životem jistého skotského námořníka, se stal již legendou. Daniel Defoe nám nastínil život dobrodruha na osamělém ostrově, kde se musí spoléhat jen sám na sebe. Možná právě zmiňovaná osamělost a odloučení od civilizace některé čtenáře láká. Některé čtenářky zase oceňují imitaci Marie Majerové, která vytvořila krátký dívčí román o Robinsonce. Dívce, která ztratila maminku a musí se postarat nejen sama o sebe, ale také o svého tatínka. Mezi ženami boduje i nelehký osud Jany Eyrové, která sice prožije velkou lásku, ale současně musí projít řadou utrpení a bolesti.
Zapojte se taky a prozraďte i ostatním čtenářům, která literární postava ovlivnila váš život. Na vaše odpovědi se budeme těšit na Facebooku.
Foto: photl.com, csfd.cz
