„Nechal jsem muže umírat ve válkách. Bojoval jsem v soubojích, abych zabil soupeře, prohrál jsem v kartách, kořistil na potu nevolníků, krutě je trestal, hýřil s padlými ženami a klamal muže. Lži, loupeže a podvody všeho druhu, opilství, násilí, vražda… Není zločin, jehož bych se nedopustil.“
Takto zachytil svůj život Lev Nikolajevič Tolstoj ve svém deníku. Život jako na horské dráze. Chvíli nahoře a chvíli dole.
Tolstoj se narodil v bohaté a poměrně úspěšné rodině (jeho příbuzným byl sám slavný A. S. 
Puškin), ale už od začátku školní docházky jej profesoři prohlašovali za líného a neschopného. On sám se považoval za člověka posedlého smrtí. Ve svých deníkových zápiscích velmi detailně popisuje hrůzy na bitevních polích a popravy. Děsil se smrti natolik, že byl několikrát přesvědčen, že si pro něj zubatá již přichází.
Klidnějším se stal až po sňatku se Sofií Andrejevnou. Tolstoj již v žádný rodinný život nevěřil, proto když jej právě Sofia, v té době osmnáctiletá, požádala o ruku, byl v šoku. Zřejmě se svou ženu snažil také šokovat, protože jak jinak si vysvětlit, že o svatební noci ji donutil číst jeho deník, kde podrobně líčil své sexuální výstřelky s nejrůznějšími ženami. Sofia byla, mírně řečeno, znechucena. I přesto (nebo možná právě proto?) svému muži zplodila třináct potomků a Tolstoj během šťastného manželství napsal svá mistrovská díla: Vojnu a mír a Annu Kareninu.
Nic však netrvá věčně a jejich manželství začínalo mít trhliny. Sofii již docházela trpělivost s mužem, který neustále odmítal vlastnická práva na své knihy a plnými doušky rozdával svůj majetek. Rozhodla se převzít otěže a manžela začala sledovat a špehovat operním kukátkem. Tolstoj po tomto zjištění navrhoval rozvod, ale když Sofia vyhrožovala sebevraždou, rozhodl se tajně utéct z domu uprostřed noci a strávit zbytek svého života o samotě. Bohužel však těchto pár posledních dní strávil ve vymrzlé nádražní budově, kde dvacátého listopadu 1910 zemřel s dlouhými bílými vousy zmrzlými na led. Jeho poslední slova předtím, než vydechl naposledy, zněla: „Ale rolníci… jak umírají rolníci?“
Máte nějaké další informace z Tolstého života? Podělte se o ně s námi a napište nám sem nebo na náš Facebook!
Foto: Wikipedia.org, telegraph.co.uk
Zdroj: Robert Schanakenberg – Tajné životy slavných spisovatelů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2010. 304 s. ISBN: 978-80-242-2598-2.
