Patříte mezi ty studenty, kteří si troufnou přijít k maturitě bez přečtení jakékoliv knihy? Běžně se stává, že studenti nestihnou pár knih přečíst a potom nezbývá nic jiného, než doufat, že si danou otázku nevylosují. Najdou se i takoví, kteří se ani neobtěžují najít si obsah na internetu. Opravdu se vyplatí pokoušet osud? Nešťastná třináctka může padnout stejně tak dobře jako kterékoliv jiné číslo.
Důvěřuj, ale prověřuj!
Myslím, že přečíst dvacet knih za čtyři roky středoškolského studia není těžké ani časově náročné. Pokud to ovšem nenecháte na poslední chvíli jako mnozí maturanti. V takovém případě je vhodné dobře si rozmyslet, jaké knihy budete číst. Představte si, že budete povídat o knize, která je vám svým obsahem naprosto cizí. Především dívky nerady čtou knihy s válečnou tematikou. Kluci zase nemusí ,,přeslazené“ romány. Nebo si představte, že líčíte autorův život, ale jste schopni říci jen pár vět, poněvadž s autorem jste přišli do kontaktu až po přečtení dané knihy. Zkrátka si představte zkoušení, kdy sedíte před zkušební komisí, která vám hledí upřeně do očí a snaží se z vás dostat alespoň nějakou odpověď. Jste nervózní, ztracení a tápete ve vlastních myšlenkách. Říkáte si, že to znáte. Tolikrát už jste takové zkoušení zažili. Jenže případné selhání u maturity přináší mnohem více problémů než pětka z běžného zkoušení.
Stávající maturita z českého jazyka vyžaduje přečtení ,,jen“ dvaceti knížek. Podmínkou je, že musíte přečíst alespoň jedno drama, jednu poezii a jednu prózu. To znamená, že postačí, když si přečtete jedno drama od Williama Shakespeara, Máchův Máj a zbývajících osmnáct knih si můžete dovolit načíst v přirozené prozaické formě. Další podmínkou je fakt, že povinná školní četba by měla být členěna do tří částí. Světová a česká literatura do konce 19. století, světová literatura 20. a 21. století a česká literatura 20. a 21. století. Z prvního tematického okruhu si povinně zvolíte minimálně čtyři knihy, totéž platí o druhé části. V poslední části si pak volíte minimálně pět knih.
Teď už víme podle jakých kritérií vybírat, ale samozřejmě musíme vycházet ze školního seznamu doporučené literatury, která by měla být studentům volně k dispozici.
Odklon od poezie
Mnoho maturantů dává přednost klasické próze na úkor poezie. Rozebírat poezii je totiž velmi náročné, protože je těžké odhadnout, co tím chtěl básník říci. Nemluvě o tom, na kolik básnických prostředků můžete narazit. Anafora, epifora, gradace, metafora nebo epiteton. Kdo se v tom má vyznat? A ještě ke všemu musíte rozlišit rýmy či typy veršů. Jednu báseň si stejně vybrat musíte. Většinou sázíme na klasiku a sáhneme po básni Máj od Karla Hynka Máchy. Myslím, že je to dobrá volba, ale letošní maturantka Šárka (18) to vidí jinak. ,,Poezii se vyhýbám, jak můžu. Ani Máj jsem nezařadila do své maturitní četby. Pokud si tedy musím vybrat alespoň jednu poezii, tak jsem upřednostnila básnickou sbírku Kytice od Karla Jaromíra Erbena.“ Podobný názor sdílí mnoho dalších maturantů, ale Kytice a Máj přesto zůstávají ,,maturitní tradicí“. Na internetu navíc můžete najít velmi kvalitní zpracování obou otázek. Kytice je oblíbená zejména díky filmovému zpracování. Některé její verše zevšedněly a staly se legendárními.
Stále populárnějšími se stávají dramata. Bývají kratší, živější a dějovější. Drama je založeno na pěti částech (expozice, krize, kolize, peripetie a katastrofa) a má víceméně jednotnou kompozici. Je to směsice barvitých dialogů i monologů a má charakter divadelní hry. Často si studenti vybírají alespoň jedno drama od Williama Shakespeara. Platí totiž pravidlo, že od jednoho autora si můžete vybrat maximálně dvě díla. V praxi to znamená, že stačí, když si rozečtete díla jen od deseti autorů. Je to celkem výhodné, protože si tím ušetříte práci a čas. Na ukázku uvedu pár příkladů, jak zabít dvě mouchy jednou ranou:
- Přečtěte si R.U.R., Krakatit nebo jiná dvě dramata od Karla Čapka.
- Pokud jste historicky zaměřeni, tak si zvolte tragédii Král Oidipus a současně také Antigona od starověkého dramatika Sofokla.
- Erich Maria Remarque nabízí široký výběr válečné literatury (Na západní frontě klid, Vítězný oblouk, Tři kamarádi, Jiskra života…)
- Dalším autorem, který reaguje na válku, je Ernest Hemingway. Doporučila bych jeho jedinečné dílo Stařec a moře a současně také dílo Komu zvoní hrana.
- Populární je francouzský spisovatel Victor Hugo. Jeho díla jako Ubožáci nebo Chrám Matky Boží v Paříži jsou sice delší, ale na druhé straně jsou velmi známá a čtivá.
- Čeští autoři jako Božena Němcová, Jan Neruda nebo Alois Jirásek také nabízí mnoho titulů, které lze výhodně nakombinovat. Babička a Divá Bára nebo V zámku a v podzámčí, Malostranské povídky a Hřbitovní kvítí, Staré pověsti české a Psohlavci.
Čím více knih, tím lepší výběr
Základ je, abyste si zvolili knihu, která je něčím typická. Maturantka Šárka ještě doplnila: ,,Pro mě je důležité, aby kniha měla děj. Při výběru také kladu důraz na typické rysy a znaky. Přečetla jsem i pár knih, které jsou sice součástí povinné četby, ale nakonec jsem je vyřadila. Jako příklad můžu uvést novelu ruského spisovatele Alexandra Solženicyna s názvem Jeden den Ivana Děnisoviče. Jedná se o příběh, který bych spíše doporučila klukům. Mé představy nenaplnil ani humoristický román Saturnin od Zdeňka Jirotky. Na druhou stranu vřele doporučuji knihu Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda.“
Ať už máte maturitu za sebou, nebo před sebou, tak čtěte. Čtení přece přináší radost a nové informace a nemusí se přece jednat jen o povinnou školní literaturu.
Jaké knihy byste doporučili nadcházejícím maturantům vy? Zapojte se do diskuze na Facebooku.
Foto: photl.com
