Když jednou Honoré de Balzac poznamenal „Nejsem hluboký, ale za to velmi široký“ , nebylo jasné, zda narážel na svůj vzhled či na svou intelektuální šíři. Mnozí si myslí, že na obojí. Tento Francouz, narozený 20. května 1799, byl totiž pověstný svou chutí k jídlu, výstředním oblékáním a hrubým chováním. Jeho způsoby stolování byly vskutku nechutné. Sousta jedl přímo z nože, a když žvýkal, prskal všude kolem sebe. Není pak divu, že ho většina lidí pokládala za omezeného a neotesaného křupana.
Lidská komedie
Přes jeho nevybíravé chování mu nikdo nemůže upřít, že byl jedním z nejlepších světových prozaiků. Jeho nejznámější dílo Lidská komedie vzniklo díky celoživotnímu sledování francouzské společnosti. Toto dílo je tvořené třemi romány – Otec Goriot, Evženie Grandetová a Ztracené iluze. V prvním zmiňovaném sleduje autor dva lidské osudy. Jeden se týká studenta Evžena, který zavrhuje a odmítá cynismus a zločinnost ve společnosti. Později se však svých ideálů vzdává a míří za uznáním, bohatstvím a společenským postavením. Druhý příběh se týká otce Goriota. Ten dal svým milovaným dcerám obrovské věno. Ty se však za otce pouze stydí a jde jim jen o jeho peníze. Nakonec tedy Goriot umírá sám jako chudák. V dalším románu, Evženie Grandetová, kritizuje společnost, ve které jsou peníze a majetek nadřazené lidským citům. Poslední román z Lidské komedie – Ztracené iluze – opět kritizuje společnost, tentokrát zejména intriky v novinářské společnosti.
Droga udržujíc Balzaca při životě
Balzacovým dopingem, který mu pomáhal v jeho plodném literárním díle, byla vysokooktanová káva. Miloval ji natolik, že byl schopen vypít i padesát šálků turecké kávy denně. Když ji tento slavný Francouz neměl dostatek, rozdrtil v dlani několik zrnek a nasypal si je přímo do krku. Avšak tato závislost na kofeinu si vyžádala svou daň – Balzac z obrovského množství surové kávy míval křeče v žaludku, nadmíru vysoký krevní tlak a zbytnělé srdce. Také jeho nezřízený životní styl a otrava kávou přispěla k jeho blízké smrti 18. srpna 1850 v jednapadesáti letech.
Netradiční autor, netradiční tvorba
Během dvaceti let napsal Honoré de Balzac 97 děl, která dohromady čítají více než jedenáct tisíc stran. Některá byla tak pikantní, že hraničila až s pornografií. Jiné zaváněla tajemnem, například Serafita – román o hermafroditním andělovi, který zasvěcuje mladou dvojici do mysticismu. Z dalších jeho děl určitě stojí za zmínku Gobseck, příběh hamižného podnikatele. Balzac zde zmiňuje to, že kdo nemá peníze, ale žije si nad poměry, skončí vždy v rukou lichvářů. Jeho dalším zajímavým dílem je Plukovník Chabert. Dílo je o plukovníkovi, který byl vážně zraněn v bitvě. Lékaři ho považovali za mrtvého a nechali pohřbít. Plukovník však obživl, ale nikdo už mu nevěřil jeho pravou totožnost. Dokonce ani jeho vlastní žena ho nepoznala, a musel proto žít jako tulák. Za zmínku také stojí Šagrénová kůže – román s pohádkově fantastickými prvky, Farář Tourský, Venkovský lékař, Sestřenice Běta, Bratranec Pons či Okresní múza.
Slavné výroky Honoré de Balzaca
„Láska odpouští všechno, anebo nic.“
„Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.“
„Láska a nenávist jsou city, které se vyživují samy, ale nenávist má z těch dvou delší život.“
„Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.“
„Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život…Ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.“
Které Balzacovy knihy jste již četli? Je váš oblíbený autor? Podělte se s námi o vaše názory zde nebo na našem Facebooku.
Zdroj: Zdroj: Robert Schanakenberg – Tajné životy slavných spisovatelů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2010. 304 s. ISBN: 978-80-242-2598-2.
Foto: Wikipedia.org