Pavel Callta: Važte si rodičů, dokud tu jsou

Pavel Callta je podle mě věčný optimista. A i když zrovna prochází těžkým obdobím, umí se usmát a najít si cestu, jak jít dál...

Ahoj Pavle, jak se máš takhle při začátku dalšího semestru? Jaké jsi měl vlastně prázdniny?

Ahoj, upřímně zrovna prožívám takový zvláštní a těžší období kvůli rodinné tragédii, ale člověk musí bojovat a jít dál. Prázdniny jsem měl dost hudební a pracovní, podíval jsem se i k moři, takže vcelku dobrý. Klidně bych ještě 2 měsíce prázdnin přidal. (smích)

Pojďme teď rovnou k tvému novému videoklipu „Mami“. Co bylo impulzem pro složení zrovna téhle písničky?

Impulzem bylo období, kdy nám zemřela maminka. Pamatuju si, že jsem pár dní potom, když jsem byl nejvíc na dně, vzal papír a tužku a ruka mi začala psát sama. Dodnes to nechápu, ale celou skladbu jsem měl hotovou za chvíli, ani jsem u toho nemusel moc přemýšlet. Zkrátka jsem se potřeboval vypsat z tý největší bolesti.

Když ses rozhodl k ní udělat i klip, nenapadlo tě, že by tě mohli někteří posluchači „odsoudit“ za to, že hraješ na city?

Napadlo mě to a vždycky se najdou lidi, kterým se to nebude líbit. Ale upřímně mi to bylo jedno. Neberu to jako oficiální singl, ale takovou svoji osobní zpověď, díky který jsem mohl veřejně vyjádřit přesně to, co se ve mně odehrávalo, a mnoho lidí se v tom i našlo. Mnoho lidí mi píše zprávy, že díky tomuhle songu si uvědomili, že rodiče jsou fakt strašně moc důležití, a proto bychom si jich měli vážit. Navíc mamka byla úspěšná žena i zpěvačka a zasloužila si takovouhle „Tribute“. Každý člověk si zaslouží něco na počest nebo památku.

Jaké máš zatím na klip ohlasy?

Jak už jsem zmiňoval, ohlasy jsou krásný. Denně mi chodí desítky zpráv s krásnými slovy, a nejen krásnými, ale i dojemnými. Ani jsem nevěděl, že tolik lidí přišlo o své rodiče. Jsem rád, že jsem to vydal – aspoň lidi ví, že nejsou sami, co prožívali nebo prožívají kvůli „odchodu“ rodičů, a můžou se „opřít“ o tenhle song.

Jakou máš na maminku nejhezčí vzpomínku?

Když jsem začínal zpívat, mamka ke mně byl dost kritická, jelikož jsem zpíval sem tam falešně a ona mi to dávala dost najevo, protože byla typ člověka, který všechno řekl narovinu bez mazání medu kolem pusy. Když jsem měl svoje úplně první vystoupení se swingovým orchestrem na velkolepém swingovém festivalu, pozval jsem rodiče a přiznám se, že jsem byl nervózní, jelikož to byla moje premiéra a chtěl jsem mamce ukázat, že aspoň trochu zpívat umim. (úsměv) Když jsem dozpíval a koncert byl u konce, došel jsem za rodičema a shovívavě a nejistě jsem se zeptal mamky, jak se jí to líbilo. Ona začala brečet a absolutně emotivně mě objala a začala říkat: „Pavliku! Pavliku! To bylo úžasný! Úžasný! Já jsem něvěřila, že to zpíváš ty! Byl jsi neskutečnej!“ A to mě absolutně dostalo a dojalo. To beru za takovej nezapomenutelnej moment s mamkou. Samozřejmě těch momentů je víc…

Pomohla ti hudba vyrovnat se se ztrátou milované osoby?

Těžko říct. Možná mi trochu ulehčilo břemeno, že jsem dal kus tý bolesti do hudby a textu. Ale dodnes jsou momenty, kdy začnu vzpomínat a jsem tzv. „v hajzlu“. Ale to patří k životu. Ztráta mamky je silná emotivní rána a člověka provází do konce života, tak tomu je u mě.

Až budeš jednou rodič, jakou vlastnost rozhodně nechceš mít?

Jestli si to můžu trochu poupravit, řeknu vlastnost, kterou bych jako rodič chtěl mít. (smích) Chtěl bych bejt se svejma dětma kámoš a povídat si s nima úplně o všem. Chci je za každý situace podporovat a dobíjet jim sebevědomí. Chci jim být oporou do konce svýho života.

A na závěr klasická otázka, co chystáš pro své fanoušky v nejbližší době? A bude deska?

Momentálně chystám nový singl, který se bude jmenovat SPOJENÍ. Ten bych rád vydal v listopadu, ale uvidíme, jak se všechno bude vyvíjet. Potom bych rád v únoru vydal svojí debutovou desku a v rámci toho udělal tour po celé ČR. Uvidíme, jak mi budou hvězdy a andělé přát.

 

Foto: archiv Pavla Callty

Video: YouTube.com

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...