Pět Remarquových es vytažených z rukávu

Jiskra života, Černý obelisk a Tři kamarádi. Mohli bychom pokračovat dále, ale to už si raději přečtěte náš článek.

Německý spisovatel Erich Maria Remarque se řadí společně s Ernestem Hemingwayem mezi čelní představitele ztracené generace. Co se rozumí pod pojmem ztracená generace? Nebyli to jen spisovatelé, ale především lidé, kteří na vlastní kůži prožili první světovou válku. Mladí kluci plni válečných ideálů na vlastní oči viděli hrůzy a válečná zvěrstva, která válka páchá po celém světě. Viděli umírat vojáky za nepřátelskou barikádou, ale zároveň viděli umírat své kamarády. Pokud měli štěstí a sami válku přežili, tak ve společnosti často hledali sami sebe. Nedokázali se začlenit zpátky. Svět jim najednou přišel odlišný. Ještě před válkou jim to mohlo připadat normální, ale po válce změnili pohled na svět.

Stále stejný konec

Remarque je autor s osobitým stylem, který se vesměs vyznačuje podobnou strukturou ve všech jeho románech. Je to kombinace lyrických prvků s drsným válečným prostředím. Od začátku nevíme, jak se hlavní hrdina rozhodne. Remarque na nás postupně kupí řadu informací z jeho minulosti, až se dopracuje k závěrečnému vyvrcholení. Jeho romány většinou končí tragicky. Často právě hlavní hrdina, který nás celým románem provází a současně hledá vlastní klid, zemře. Remarque si libuje ve filozofických myšlenkách a citátech. Jeho úvahy vyžadují soustředěnost  a naprostou pozornost čtenáře.

Po první světové válce se domů nevrátilo mnoho mužů. Někteří se vrátili jako mrzáci.

Pokud patříte mezi fanoušky Remarquových protiválečných románů a vyžíváte se v jeho podmanivých a hloubavých myšlenkách, tak jistě oceníte následující výběr jeho pěti románů, které se řadí mezi nejčtenější.

Na západní frontě klid

Hlavní postava: Pavel Bäumer je student gymnázia, který je spolu se svými spolužáky vyslán na frontu, aby hájil německou pýchu. Stejně jako jeho spolužáci je naočkován profesorem, že bojuje za svou vlast a po zásluze bude oslavován jako hrdina, který se podílel na dobytí velkého německého vítězství. Před vstupem do největší bitevní vřavy, která se odehrává právě na proslulé západní frontě musí absolvovat tvrdý výcvik. Když se konečně dostane na frontu, tak procitne. Je zklamaný. Postupně začínají umírat jeho kamarádi až zůstane úplně sám. Ponořen do svých myšlenek o naprosté absurditě války a zabíjení jako poslední ze svých spolužáků na frontě umírá.

Místo a doba děje: Západní fronta byla strategickým místem. Němci původně plánovali rychlou válku, ale jejich plán se nevydařil. Linie se uzavřela a ustála na ,,mrtvém bodě.” Francouzi a Němci stáli proti sobě ve zcela nesmyslné zákopové válce, která nikam nevedla. Remarque zasadil děj svého románu do posledních let probíhající první světové války.

Autobiografické znaky: Román Na západní frontě klid je věrným obrazem zmiňované ztracené generace, do které Remarque patřil. Sám se účastnil bojů v první světové válce, ale naneštěstí byl zraněn a musel podstoupit léčení v lazaretu. Do válečných operacích už opakovaně nezasáhl. Také hlavní hrdina Pavel je v průběhu války zraněn a podstupuje léčení. Je také vyslán na dovolenou do svého rodného města a právě tady si uvědomuje, jak se vzájemně oba světy odlišují. Nakonec usoudí, že fronta je jeho domovem a jeho kamarádi jsou jeho rodinou.

Citát: ,,Nejdůležitější však bylo, že se v nás probudil pocit sounáležitosti, soudržnosti, který se pak na frontě vystupňoval v to nejlepší, co válka přinesla: v kamarádství.”

Na západní frontě klid.

Vítězný oblouk

Hlavní postava: Doktor Ravic je Němec, který utekl před narůstajícím vlivem fašismu ve své rodné zemi do Francie. Ve Francii žije bez dokladů a nelegálně pracuje na místní klinice jako chirurg. Doktor Ravic není ani jeho skutečné jméno. Pokud to Remarquovým hrdinům dovoluje doba a prostředí, tak často vysedávají v barech a popíjejí alkohol. Je to i případ Ravica, který podléhá vábení Calvadosu. Jinak je Ravic velmi inteligentní člověk se smutnou minulostí. Navenek klidný a vyrovnaný. Odhodlán pomstít utrpení, které mu způsobili němečtí fašisté. Remarque je poměrně sentimentální a nebyl by to správný román bez lásky, který je také častým motivem jeho děl. Doktor Ravic se zamiluje do přelétavé dívky Joan Madonové.

Místo a doba děje: Jak už název napovídá, tak děj se odehrává v Paříži. Hlavní město Francie je známo svým kulturním bohatstvím a památkami. Vítězný oblouk, který nechal vystavět francouzský císař Napoleon Bonaparte, aby připomněl slavné vítězství v bitvě u Slavkova. Děj je zasazen do předválečného období, krátce před vypuknutím druhé světové války. Když je Ravic spolu se skupinou nelegálních uprchlíků zatčen, tak právě Vítězný oblouk je jeho poslední naděje, kam upírá svůj smutný pohled. Uvědomuje si, že válka ho zničí.

Autobiografické znaky: V první řadě se Remarque snaží ukázat lidem, že ne všichni Němci byli fašisté. Remarque odsoudil nacistický režim, a proto sám žil v emigraci. Pobýval v Americe a v neutrálním Švýcarsku. Za svou ,,literární zradu” si vysloužil od Němců vlnu kritiky. Jak mnohokrát tvrdil, tak se styděl za to, že je Němec. Také doktor Ravic se vyrovnává s nelehkým životem emigranta. Usadil se ve Francii. Se svou dívkou Joan pak odjíždí na krátkou dovolenou do Švýcarska.

Citát: ,,Lítost je nejzbytečnější věc na světě. Nic se nedá vrátit zpátky. Nic se nedá napravit. Jinak bychom byli všichni světci. Život neměl v úmyslu udělat nás dokonalými. Kdo je dokonalý, patří do muzea.”

Adolf Hitler podepisuje Mnichovskou dohodu. Další válka je stejně neodvratná a změní osud celého světa.

Tři kamarádi

Hlavní postava: Robert Lohkamp je jedním ze tří kamarádů, který nás provádí dějem. Jejich přátelství je opravdu ukázkové a zřejmě je posíleno i nelehkou dobou, kterou se všichni tři musí prodírat. Náš hrdina Robby má za sebou děsivou zkušenost první světové války, kde ve svém mládí musel bojovat. Přežil, ale je už navždy poznamenán hrůzami, které válka napáchala. Dost často se věnuje popíjení alkoholu po různých barech. Od lahve koňaku přechází k rumu. Pak potká dívku svých snů Patricii Hollmanovou, ale netuší, že i ona je válkou poznamenaná stejně jako většina lidí, kteří v té hrozné době strádali. Robby přesto bojuje a miluje dokud mu to Remarque dovolí.

Místo a doba děje: Přelom dvacátých a třicátých let minulého století je charakterizován dobou světové hospodářské krize, která na zbytek Evropy dolehla o něco později než na Ameriku, kde krize začala.

Autobiografické znaky: Tři kamarádi vlastní autodílnu, kde opravují ojetiny, které po vylepšení opakovaně prodávají. Přivydělávají si i taxikařením a dokonce závodí. Erich Maria Remarque miloval auta a automobilové závody. Sám byl závodníkem, který zbožňoval zvuk motoru, rychlost a vítězství. Dílo je však věnované i jeho další velké lásce, a to první manželce Juttě Zambonové. Přijela za ním i do Ameriky, ale neměla v pořádku papíry, které umožňovaly vstup do země a byla vyhoštěna do Mexika. Manželství sice skončilo nešťastně, ale Remarque svou první ženu velmi miloval stejně jako Robby svou Pat.

Citát: ,,Tu jsem náhle viděl, že můžu pro druhého něco znamenat, už jenom tím, že tu jsem a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Je to něco, pro co lze žít.”

Koncentrační tábory.

Jiskra života

Hlavní postava: Hrdinou románu je vězeň s číslem 509. Nemáme o něm žádné bližší údaje, ale tušíme, že jeho fyzický stav odpovídá dlouholetému pobytu v koncentračním táboře. Brzy se v románu dočteme, že někteří vězni jsou v naprosto otřesném stavu, který je dělí jen malinký kousíček od smrti. Jsou to musulmani. Podvyživené, deprimované a zbídačené chodící kostry. Pro kousek chleba zapomenou, že jsou lidmi a chovají se jako dravá zvířata. Vězeň č. 509 se ještě těší ,,dobrému zdraví” a také bystrému úsudku. V táboře se pohybuje natolik dlouho, aby věděl, co může očekávat. Jako jeden z mála je naplněn nadějí, a to je právě jediná jiskra, která ho ve stávajícím životě utěšuje. Původním povoláním je náš vězeň redaktor a vypadá to, že Remarque se do svého hrdiny opět zpodobnil. On sám vystřídal řadu zaměstnání. Byl učitelem, obchodním cestujícím a také redaktorem. Vězeň č. 509 v táboře ztratil svou identitu. Nikdo mu neřekne jinak než číslem, ačkoliv ostatní vězni svá jména znají.

Místo a době děje: Děj se odehrává v německém koncentračním táboře Mellern. Jako všechny ostatní tábory, tak i Mellern je novým domovem a zároveň konečnou stanicí Židů, ale také politických vězňů a jiných trestanců. Děj knihy je soustředěn do závěrečné fáze druhé světové války.

Autobiografické prvky: Možná už správně tušíte, že román skončí tragicky. Smrt hlavního hrdiny vždy na čtenáře zapůsobí a poznamená ho. Po přečtení musí čtenář stále přemítat o posledních stránkách knihy, ale i celé koncepci románu. Erich Maria Remarque byl dokonce německou propagandou označen za Žida. Musel se cítit jako vyhnanec, ale zásadní podnět k napsání románu Jiskra života mu dala vlastní sestra, která v koncentračním táboře zahynula.

Citát: ,,To, co nad chatrnými zuby a příliš velkými nosními dírkami prosvítalo ze dvou vpadlých jamek, to bylo jen něco, čím se ještě lišil od mrtvých.”

Z filmu Pianista. Vojáci mají jediný domov na frontě.

Čas žít, čas umírat

Hlavní postava: Německý voják Ernst Graeber, který bojuje na východní frontě v Rusku. Po úporných bojích je unaven a otráven válkou a zabíjením lidí. Ví, že válka se pomalu chýlí ke konci a německá porážka je už neodvratná. Ernst je obyčejný člověk, který touží po šťastném rodinném životě. Když dostane dovolenou a vrátí se domů, tak zjistí, že jeho rodné město bylo vybombardováno. Pátrá po rodičích, které dlouhou dobu nemůže najít. Potká však spolužačku Alžbětu, ke které zahoří láskou. Než vyprší Ernstova dovolená, tak se s Alžbětou ožení a navíc s dozvídá šťastnou zprávu, že jeho rodiče žijí. Smířený se svým osudem, ale zároveň s pocitem vnitřního klidu, se vrací na frontu, ze které už se domů nevrátí. Jestli se choval krutě vůči svým nepřátelům, tak v průběhu knihy se svými nepřáteli naprosto soucití, i když se pohybuje v drsném německém prostředí.

Místo a době děje: Román svou strukturou velice blízce připomíná román Na západní frontě klid. Tentokrát se v ději posouváme o dvacet let dopředu, do mnohem hrozivější druhé světové války. Nás hlavní hrdina už nějakou dobu tvrdě válčí na frontě v Rusku a sám si velmi dobře uvědomuje, že Rusové je tlačí k ústupu. Deprimovaní Němci tuší, že jsou pouze obětními beránky, kteří jen oddalují pád německé pýchy.

Autobiografické prvky: Důležitou roli v knize zastává pan Pohlmann, bývalý učitel, kterého Ernst v průběhu své dovolené navštíví. Remarque se do pana Pohlmanna částečně zpodobnil a dokonce si zahrál i ve filmu, kde přímo ztvárnil oblíbeného učitele Pohlmanna. Remarque se během svého pobytu v Americe často setkával s filmovými hvězdami a s některými herečkami prožil i milostný románek. Na jeho seznamu figurovala Greta Garbo, Merlene Dietrichová a také jeho druhá manželka Paulette Goddard, bývalá manželka Charlieho Chaplina. Láska má v jeho románech zásadní roli.

Citát: ,,Válka není pohádka, v níž všichni zlí hynou a všichni hodní jsou zachráněni. Smrt si v ní nevybírá jen spravedlivou daň na těch, kdo na svůj vrub prolili nevinnou krev.”


Který román je vaší srdeční záležitostí? Remarque je přece autorem i řady dalších románů. Přispívejte a bavte se na našem Facebooku.


Foto: csfd.cz, cs.Wikipedia.org

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...