Pokud si nevíte rady s tím, jakou knihu vybrat jako povinnou četbu, Krysař by mohl být to pravé. Tato prozaická novela od Viktora Dyka je založená na staré německé pověsti, jež vypráví o krysaři, který vyhubil někdy kolem roku 1280 v městečku Hammeln krysy. Když mu radní odmítli zaplatit, odvedl za trest všechny děti z města. Děti údajně mohl odvést dokonce i na území České republiky. Tuto pověst zpracovala Eliška Krásnohorská, ovšem ne ve formě rozsáhlejšího díla, nýbrž jen krátké pověsti s poměrně optimistickým koncem. Pověst o krysaři posloužila Dykovi jako základní konstrukce pro jeho novelu.
Krysař od Viktora Dyka nejdřív vycházel v letech 1911–1912 v časopise Lumír. Od té doby byl Krysař mnohokrát znovu vydán. Jedná se o nejznámější Dykovo dílo, které má velké poselství a je velmi nadčasové.
Krysař jako takový je romantická postava, která stojí na okraji společnosti. Je to postava bez identity, tulák bez stálého domova, záhadný cizinec. Když přichází do města Hammeln, skrz na skrz zamořeného krysami, díky mladé Agnes, ve které nachází lásku, se najednou zdá, že by právě zde mohl zůstat – že by zde mohl nalézt lásku i domov.
Naneštěstí, když krysař odvede krysy do propasti pod horou Koppel, zdá se, že měšťané zapomněli na všechna předchozí trápení. Městští konšelé mu najednou odmítnou zaplatit slíbenou sumu. Zdá se jim totiž, že krysař svou práci vykonal příliš snadno a poukazují i na jeho záhadnou identitu. Krysař je právem naštvaný. Do toho všeho do města přichází postava Fausta; záhadný muž, ztělesněný ďábel, který krysaře přesvědčuje, aby podlehl svodům a použil svou moc v jeho prospěch. Krysař ovšem svodům odolá. Do toho všeho ale přichází i zklamání v lásce a rozpolcenost mezi touhou odejít, nebo zůstat.
Jako protipól ke krysařovi stojí rybář Sepp Jörgen, zpomalený prosťáček, který všechno chápe o den později. Stejně jako krysař, i on žije na okraji společnosti, nepochopen a odloučen od veškerého dění ve městě. On, na rozdíl od Krysaře, symbolizuje realitu a reálný cíl.
V Krysaři najdeme mnoho symbolů; počínaje kouzelnou píšťalou, symbolizující kouzelnou moc a tenkou hranici mezi životem a smrtí, po samotný konec, který je symbolický celý – symbolizuje konec starého života a začátek něčeho nového. Stejně tak velký význam má rozkol mezi sny a realitou, jeden z hlavních rysů tohoto díla. Z příběhu není jasné, kdy se dílo odehrává. Víme jen, že nejspíš někdy ve středověku. Stejně tak je potlačen čas, který plyne pro krysaře subjektivně.
Dyk kritizuje společnost založenou na hamižnosti a chamtivosti, poukazuje na lásku jako hnací motor, který žene člověka dál a dál, klade silné osobnosti nad dav, který považuje za nemyslící stádo. Mnohé z myšlenek, které jsou v Krysaři obsažené, jsou velmi aktuální a nutí k zamyšlení.
V roce 1985 režíroval loutkovou verzi Jiří Barta a roku 1996 vznikl muzikál, který napsal Daniel Landa.
Co si o Krysaři myslíte vy? Svěřte se nám na Facebooku!
Foto: Wikipedie.cz, knihy Omega