Povinně: Kytice

Nesmrtelná sbírka básní je základem české literatury. Z této sbírky mít však strach nemusíte. Je krátká, srozumitelná a snadno zapamatovatelná.

Tip pro sveřepé odpůrce tištěných knih: Režisér F. A. Brabec podle této sbírky natočil stejnojmenný film, který podle mého názoru vystihuje atmosféru celé knihy. K maturitě bych si však přesto tu útlou knížečku přečetla.

Básnická sbírka náležející ke klasickému fondu české poezie 2. poloviny 19. století vyrostla z důkladného studia lidové tvorby. K. J. Erben na této sbírce pracoval dvacet let, než ji v původním složení čítajícím dvanáct balad roku 1853 vydal. Třináctá balada (Lilie) byla do sbírka dosazena později.

Obsah sbírky tvoří názory prostého vesnického člověka na život a přírodu, tak jak se odrážejí v starých českých baladách, mýtech a pověstech.

Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století.

Původní sbírka dvanácti básní je důmyslně řazena. Zrcadlově protilehlé básně spolu vždy souvisí. První a poslední balada  Kytice a Věštkyně – oslovují čtenáře přímo a mají výrazný vlastenecký ráz. Poklad a Dceřina kletba – matka zanedbající svou mateřskou povinnost. Polednice – Vodník – zde se vyskytuje záporná nadpřirozená postava. Svatební košile – Vrba – přeměna člověka v mytické tělo – do oživlé mrtvoly a do vrby. Zlatý kolovrat a Záhořovo lože – téma viny, pokání a odpuštění. Štědrý den – Holoubek – balady vystavěné na kontrastních citech, jako je láska a smrt, štěstí či smutek. Přidaná balada Lilie narušuje tuto kompozici.

Děj

Kytice: V úvodní baladě se matka po smrti přemění v mateřídoušku, aby byla stále nablízku svým dětem – mateřídouška je zde symbolem matky národa.

Poklad:  Na Velký pátek žena spěchající s dítětem do kostela spatří ve skále otvor. Zmámená vidinou pokladu, odkládá dítě a zanechá jej v jeskyni. Jeskyně se však záhy uzavře a dítě pohřbí. Otvor ve skále se otevírá vždy na Velký pátek. Žena musí čekat tedy rok, než své dítě opět spatří. Ponaučená, popadne dítě a pokladu už si nevšímá.

Přirozený řád přírody byl pro Erbena v jeho sbírce ústředním tématem.

Svatební košile: Patří k nejstarším skladbám sbírky. Vypráví o dívce, která se modlí k Panně Marii, aby jí byl vzta život, pokud jí nevrátí milého z vojny. Za svůj hřích je hrdinka potrestána tím, že si pro ni přijde oživlá mrtvola jejího milého. Po modlitbě a pokání je však dívce odpuštěno a je zachráněna.

Polednice: Matka v úzkosti, že nestihne připravit muži oběd, zavolá na své zlobící dítě polednici. Ta si pro dítě přichází. Matka v obavách před strašidlem dítě svírá v náručí, až jej zadusí.

Zlatý kolovrat: Král zabloudí v lese k chalupě, kde bydlí stařena a její vlastní a nevlastní dcera Dora. Král se zamiluje do Dory. Stařena a její dcera Doru zabijí a zbylá dcera se přestrojí za Doru. Král nic nepozná. Dceru však zláká vidina zlata ve zlatém kolovrátku, který nabízí pod zámkem ke koupi kupec. Falešná královna jej postupně kupuje za údy mrtvé Dory. Když kupec – kouzelný dědeček – získá zpět tělo Dory, živou vodou ji vzkřísí. Král po odhalení zrady matku s dcerou vyžene. A ty padnou za oběť vlkům.

Štědrý den: Marie a Hana si usmyslí, že chtějí znát svůj osud. Na první adventní den se má vysekat díra do jezera a v ní se může spatřit, co je čeká. Dívky tedy běží k jezeru a vysekají díru. Jedna uvidí ženicha, svatbu a štěstí a druhá truhlu, kříž a svou smrt.

Holoubek: Mladá vdova oplakává svého zesnulého manžela. V tom si ji všimne mladý muž a nabídne jí nový sňatek. Do měsíce se koná nová svatba. Na hrobě zesnulého manžela však vyroste dub a na něm sedává holoubek, který svým vrkáním žaluje na vdovu, že otrávila manžela. Tu postupně doženou výčitky a skočí do potoka.

Záhořovo lože: Poutník na své cestě narazí na loupežníka Záhoře. Ten ho propustí jen pod podmínkou, že mu přinese zprávy z pekla, kam se poutník chystá pro úpis se svou duší, kterou prodal poutníkův otec ještě před jeho narozením. Poutník se vrací se zprávou, že nejhorším trestem v pekle je Záhořovo lože, které je přichystané pro loupežníka Záhoře. Loupežník se vydá na cestu pokání a prosí za odpuštění. Poutník zabodl jeho kyj do skály a řekl Záhořovi, že u toho kyje musí prosit o odpuštění tak dlouho, dokud se pro něj poutník nevrátí. Jeho návratu se dočká až po devadesáti letech, pak dojde k vykoupení jeho hříchů.

Vodník: Dcera jde i přes varování matky k jezeru. Lávka se pod ní prolomí a ona spadne do jezera a stane se vodníkovou ženou. Porodí mu syna. Prosí vodníka, aby ji na okamžik pustil za její matkou. Vodník to dovolí. Matka však dceru nechce pustit zpátky do jezera. Vodník proto zabije jejich syna.

Vrba: Muž se dozví, že duše jeho ženy je ukrytá ve vrbě. Nechce se o ženu se stromem dělit, tak se rozhodne, že vrbu pokácí. Se stromem však umírá i žena. Muž chce svůj čin napravit, tak udělá z vrby kolébku pro jejich syna a zasadil její proutí podle vody. Až syn vyroste, udělá si z nich píšťalku, a tak bude moci se svou matkou rozprávět.

Lilie: Mladá dívka zemře a přeje si být pohřbena do lesa. Na jejím hrobě vykvete bílá lilie. Mladý pán jede kolem a kvítek jej uhrane a odnese si jej domů. Kvítek se opět promění v mladou dívku, která však nemůže na denní světlo. Mladý pán musí do války a svou ženu svěří do opatrování matce. Ta si však přeje dívky smrt a vpustí ji na světlo, dívka umírá a syn po návratu matku prokleje.

Dceřina kletba: Dcera stařeny zabila své dítě a je smutná. Jako řešení zvolila oprátku a proklela zrádného milence. Po otázce „A co necháš svojí matce, jež tě milovala sladce a draze tě chovala?“ proklela mladá vražedkyně svoji matku za to, že ji vychovávala příliš volně.

Věštkyně: Závěrečná balada. Pojednává o budoucnosti českého národa. Věštkyně zvěstuje a upomíná na slávu českého národa prostřednictvím bájí o Přemyslu Oráčovi, Libuši a jiným slavným bájím.

Karel Jaromír Erben (1811–1870)

Narodil se v Miletíně v Podkrkonoší, studoval gymnázium v Hradci Králové a práva v Praze. Osobně znal Máchu i Karla Sabinu. Svým uměleckým výrazem byl ale jejich protichůdcem. Lákala ho tajemství skrytá v lidovém podání. Ve folklóru hledal řád, jenž odedávna vládne všemu lidskému konání. Působil nevýbojně, plaše. Stranil se veřejnosti.

Filmová adaptace Erbenovy Kytice dosáhla také úspěchu.

S výjimkou básně Věštkyně se všechny příběhy v Kytici týkají vztahů mezi matkou a dítětem. Celkově jde o porušení obecně platných morálních pravidel. Tato porušení jsou ve většině případů pokutována trestem. Někdy lze vinu odčinit nebo zmírnit pokáním. Kromě lásky mateřské se v Kytici objevuje i láska vlastenecká. Erbenova Kytice byla chápána jako odkaz na lidské a národní hodnoty, ohrožené bachovským absolutismem.

Jazyk

Jazyk této sbírky by vydal na samostatnou kapitolu. Dodnes básně z této sbírky slouží v čítankách a učebnicích za vzorné ukázky jazykových jevů. Básně jsou vystavěny převážně na gradujících dialozích. Vynikají zkratkovitostí a úderností. Také řeč vypravěče naléhá na čtenáře – řečnické otázky, nedopovězení, kladení kontrastních promluv, opakování slov. Střídání rytmu. Výsledkem je uzavřenost, napětí a dějový spád. Jsou zde použity jak básnické prostředky typické pro lidovou poezii – přirovnání, zvukomalebnost, výrazný rytmus; tak i prostředky umělecké – metafora, personifikace, živé dialogy…

 

Jaký máte názor na tuto sbírku? Podělte se o něj s námi na našem Facebooku.


Foto: deviantart.com/blue-blood-Karina, deviantart.com/goblinStockcsfd.cz/photo Česká televize

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...