Před padesáti lety by to možná napadlo jen zdatného autora sci-fi. Co kdybychom se ale na akademickou půdu podívali ještě o něco dále? Kdybychom nahlédli do historie o několik tisíc let zpátky? Vydejme se na rychlou exkurzi do minulosti a opravdu jen letmo se tu a tam dotkněme toho, jak se kdysi dávno studovalo. Třeba zjistíme, že si nemáme příliš na co stěžovat.
Místo určení: Mezopotámie – území někde mezi Eufratem a Tigridem, Bagdádem a Perským zálivem
Kdy: 4 – 2.000 př. n. l.
Proč Sumer
Přivedl nás vznik prvního písma – klínopisu (dle tvaru rákosového rydla). Zaznamenávalo se na hliněné tabulky. Vyvinul se z obrázků – piktogramů – obrácených o 90 stupňů. Písmo podnítilo verbální i číselné spekulace, ty pak myšlenky o původu lidí, řádu světa, osudu a podobné filozofické teorie. 
Velká novinka – škola
Vznikla zcela nová instituce „dům tabulek“, která posléze otevřela nevídané možnosti uchovávání a hromadění vědomostí. Bylo velkou výsadou ji navštěvovat. Prošli jí autoři budoucích literárních i vědeckých děl, kteří se stali příslušníky jedné z elitních společenských tříd – písařů. Postupně v jejich rukou spočívala literární tradice, protože toto povolání se obvykle předávalo z otce na syna (většinou se dívky nevyučovaly, ale známe i několik žen písařek). Vykonávali profese zaklínačů, plačků nebo věštců. Byli většinou apolitičtí – zaměstnávali je jak chrámy, tak vládnoucí třída.
Kam s vědomostmi
V knihovnách se podobně jako dnes shromažďovaly a uchovávaly spisy napomáhající rozvoji myšlení. Pořizovaly se kopie, výpisky, komentáře. Ne však knihy v dnešním slova smyslu. Obvyklým nosičem písma byly hliněné tabulky a nedochované povoskované dřevěné tabulky svazované dohromady (polyptychon) – předchůdci knih.
Kde se dá něco naučit
Ta se uskutečňovala v soukromých domech. V čele školy stál učitel „otec“, kterému pomáhali pokročilí žáci ve výuce začátečníků – „velcí bratři“. Učitelský sbor se skládal z „pověřenců pro sumerštinu“, kreslení a jiných. Dozorce se staral o kázeň a materiální zázemí. Platy učitelů neznáme, ale patrně pocházely od „otce“ z příspěvků rodičů. Žák – „syn domu tabulky“ pocházel většinou z privilegovaných vrstev (státní a chrámoví hodnostáři, městští správcové, výběrčí daní, dílenští dozorčí, důstojníci, úředníci, písaři).
Co a kdy se učilo
Výuka probíhala každý den, i když v měsíci bylo několik dnů volna či svátků. Žáci seděli ve společných třídách po dvou, třech na nízkých lavicích. Písanky z hlíny si vyráběli sami. Po počátečním ovládnutí rydla a zhotovení tabulky se žák učil číst a psát, opisoval texty, učil se zvládat gramatiku a sumerštinu. Posléze poznávali literární formy a nakonec opisovali celé texty. Osnovy se skládaly z odborné stránky (čtení, psaní, mluvnice), všeobecně vzdělávací (botanika, zoologie, mineralogie, zeměpis, matematika) a nakonec literárně tvůrčí stránka. Při neúspěších tvrdě trestaných rákoskou docházelo mnohdy k „úplatkům“. Většinou se jednalo o pozvání na večeři „otce domu tabulek “ provinilcovými rodiči a podobně. Rozsah získaných znalostí se lišil dle studentových schopností. Nejvyšší bylo získání „diplomu“.
Matematika a jiné radosti
Získané znalosti se však netýkali pouze literárních směrů. Užívání číselné soustavy – desítkové i šedesátinné – vedlo k rozvoji násobení, dělení. Řešili se lineární rovnice, kvadratické, o několika neznámých. Užívali se obvody, obsahy, Pythagorova věta, Ludolfovo číslo. Vše většinou s ohledem na běžný život.
Astronomie i astrologie
Bez optických přístrojů dokázali pozorovat mnoho vesmírných těles (Slunce, Měsíc, Merkur, Saturn, Venuše, Mars, Jupiter). Stanovili lunární měsíc a počátek roku ve vztahu k podzimní rovnodennosti. Věřili, že pohyby ve vesmíru určují lidský osud a dá se z nich tak poznat.
Lékařství
Dělilo se na tři odvětví. Farmacie – léčilo se medikamenty, chirurgie – zásahy nástroji, zaříkání – magickými prostředky. Objevují se diagnózy, prognózy, vyšetřovací metody. Provádějí se první experimenty.
Zvláštní znalosti
Kromě dobře známých oborů však existovaly mnohé další, které dnes ani do naší vědecky racionální reality nepatří. Magie byla ve službách kněží. Prováděly se rituály ve prospěch postiženého (manuální i slovní). Kromě předchozího se těšilo velké vážnosti i věštění. Užívá se jater, vrozených vad, snů, obecného chování lidí. Objevují se celé archivy těchto vědomostí.
Poznámka pod čarou
Možná se vám tenhle studentský život může zdát příliš odlišný. Je tu však jedna drobnost, která vám ho může přiblížit. Sumerové totiž dávali přednost rostlinné stravě zpestřené nějakou tou rybou. Nejdůležitější pro ně byly chléb a pivo. Tomu mnohdy holdovali více než nezřízeně. Nepřipomíná vám to něco?
Foto by Wikipedia
