Tradiční manželství – jak vypadaly sňatky ve starověku?

Poslední dobou se velmi oblíbeným fetišem stává "tradiční manželství". Co to vlastně je? Jak moc je blízké představám gay-haterů?

Antické Řecko: Účelem manželství je zplodit potomstvo

Stejně jako většina starověkých řídících orgánů, neměly Athény právní definici manželství. Výroba potomstva byla skoro jediným důvodem pro sňatek. Hezkým příkladem je tento výrok jednoho Řeka:

“Máme kurtizány pro potěšení, konkubíny pro každodenní péči o naše tělo a ženy pro rození legitimních dětí a péči o dům.”

Stát totiž kontroloval pohyb majetku děděním. Bylo natolik důležité, aby majetek zůstal v rodině, že dívka, jejíž otec by zemřel bez zanechání dalšího mužského dědice, byla nucena vzít si jejího nejbližšího mužského příbuzného. A to i v případě, že by se kvůli tomu musela rozvést se svým aktuálním manželem.

Manželství dokonce nebylo považováno za ideální svazek, alespoň podle elitních členů společnosti. Mnohem lépe bylo pohlíženo na  bubny, prosím  homosexuální partnerství. U heterosexuálníh svazků se nepředpokládalo, že by si navzájem poskytly emocionální naplnění.

Domorodé národy: Život je těžký, tak si vemte, koho potřebujete

V některých kulturách si muži brali několik žen, aby si mohly navzájem pomoci se všemi pracemi potřebnými k udržení rodiny. Ženy v Botswaně měly přísloví: “Bez spolu-manželky, ženská práce nikdy nekončí.” V drsných přírodních podmínkách Austrálie domlouvali Aboriginsi sňatky pro děti na základě strategické dostupnosti pozemků.

Některé kmeny amerických Indiánů vysoce respektovali “dva-duch” jednotlivce, tedy osoby schopné dělat práci mužů i žen. “Dva-duch” lidé mohli vstoupit do svazku s osobou stejného pohlaví, protože zvládali všechny úkoly potřebné k udržování domácnosti. Manželství byla založena spíše na principu práce než na pohlaví.

Antická Čína: Proč omezit manželství?

Konfuciánští filozofové argumentovali, že nejsilnější rodinné vazby existovaly mezi otci a syny nebo mezi bratry. Manželské vztahy byly až na druhém místě. Hlavní byly ty rodinné.

Jedna z nejzvláštnějších manželských tradic vůbec je nepochybně ta čínská. Praxe svateb duchů. Aby lidé, kteří umřeli svobodní, nebyli v posmrtném životě osamělí, rodinní příslušníci jim přichystali svatbu s jiným zesnulých. Dva byli při rituálu sjednoceni a v hrobu spolu byli v kontaktu (doslova). Přestože je to dnes zakázané, svatby duchů se zde stále odehrávají. 

Starověký Egypt: Manželství ve snaze o superdůvěryhodnou pokrevní příbuznost

Vládcové roztříštěné říše Alexandra Velikého používali manželství jako politický nástroj. Brali si i více žen, aby vytvořili spojenectví s jinými králi. Na rozdíl od botswanských spolu-manželek se tyto většinou navzájem nenáviděly, neboť se obávaly vzestupu moci některých z nich. Kvůli snaze odstranit pochybnosti o legitimnosti dědice docházelo k sňatkům mezi sourozenci.

Nižší třídy bez velkého bohatství v sázce měly trochu větší volnost při výběru partnera. Ale i zde byla manželství většinou vnímána jako obchodní smlouvy, neboť být single bylo tenkrát náročné. Sám orat pole i starat se o dům není nic jednoduchého. Otrokům bez vlastních domovů bylo manželství zakázáno.

Starověký Řím: Pojďme využít naše ženy jako politickou měnu

Tak jako v mnoha jiných kulturách bylo hlavním cílem římského manželství produkovat potomky. Muži byli viděni více jako manažeři než členové rodin. Kromě nutnosti oficiálního povolení pro cizince nebyl stát nijak zaujatý tím, kdo si vzal koho. Státníci dokonce provdávali manželky, aby vytvořili spojenectví s jinými mocnými muži. Marcus Porcius Cato to udělal, když se rozvedl se svou ženou Marciou a zařídil jí manželství se svým přítelem Hortensiem. Zajímalo by mě, jak se asi Marcia cítila.


Znáte i vy nějaký zajímavý příklad “časem prověřeného, tradičního způsobu manželství”? Podělte se o něj na našem Facebooku!


Foto: Flickr.cz (Boston Public Library)

Zdroj: huffingtonpost.com

Podobné články