Významný autor a obroditel Karel Jaromír Erben napsal původně jen dvanáct balad, které jsou vzájemně zrcadlově propojeny. Úvodní báseň Kytice a závěrečná pověst Věštkyně jsou výzvou pro všechny vlastence a dávají naději na lepší budoucnost. Polednice a Vodník jsou nadpřirozené postavy se zlými úmysly. Poklad a Dceřina kletba vypráví příběh o narušení mateřské lásky k dítěti. Svatební košile a Vrba popisují přeměnu člověka v neživou bytost (oživlá mrtvola nebo strom). Zlatý kolovrat má pohádkové rysy. Záhořovo lože vychází ze staré legendy. Obě balady nemají tragický konec. Štědrý večer a Holoubek jsou balady plné kontrastů (štěstí a smutek, smrt a život). Závěrečná třináctá balada Lilie nemá svůj zrcadlový odraz.
Zlatovláska, liška Ryška a pták Ohnivák
Karel Jaromír Erben je považován za významného sběratele lidové slovesnosti podobně jako jeho současnice Božena Němcová. Sbíral výhradně lidové písně, příběhy a pohádky (Zlatovláska či pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký). Mimo jiné byl blízkým přítelem historika Františka Palackého. Ačkoliv studoval práva, tak nakonec pracoval v Českém muzeu a dokonce byl i archivářem hlavního města Prahy.
Zpočátku balady vycházely časopisecky. Jako první si čtenáři mohli přečíst baladu Poklad. A následovaly další, přičemž děj většiny příběhů se odehrává na venkově. Erben využívá pravidelné rytmizace a gnomického (stručného) verše, a proto se není čemu divit, že balady zlidověly. Zcela jednoznačně se nedá určit, zda Erben tíhne k romantismu nebo k realismu. Oba směry se v Kytici prolínají. Stejně tak jako řada personifikací, přirovnání, obrazných pojmenování a metafor. Velký důraz Erben kladl na zvukomalebnost.
Nový typ literárního hrdiny
Hlavní roli v Erbenových baladách hrají ženy. Značně se tak odlišují od ideálu romantického hrdiny. Ženské hrdinky pokorně přijímají osud a jsou si vědomy své bezmocnosti vůči němu. Každý prohřešek je následován trestem, ale pokud hlavní hrdina lituje svého hříchu, tak se může dočkat i odpuštění. Nicméně někdy už je příliš pozdě zpytovat své svědomí. Marný boj proti přírodním silám! Marný boj proti vlastnímu osudu!
Úvodní báseň Kytice je vlasteneckou skladbou, která oroduje za lásku k vlasti a dodává českým vlastencům naději. Odkaz mrtvé matky (země české) ke svým dětem, které vyzývá k vytrvalému boji a vnitřní síle. Kytice přímo navazuje na poslední baladu – Věštkyně. Závěrečná balada vychází ze starých českých pověstí. Věštkyně například předpovídá návrat Přemysla Oráče, který ještě nedooral své pole.
Střet mateřské lásky
V baladě Poklad se uplatňují kromě hlavní dějové linie také popisy přírody a venkovské krajiny. Líčí i změny rázu krajiny v průběhu jednoho roku, kdy se postupně vystřídají všechna roční období. Příběh nekončí špatně, ale matka si musí mnoho vytrpět než pochopí, že skutečný poklad není zlato, co se krásně třpytí, ale její vlastní dítě. Na druhé straně balada Dceřina kletba je výpovědí matky – vražedkyně. Odsuzuje svou vlastní matku a zároveň předsudky venkovské společnosti, která na svobodné matky pohlížela s opovržením.
Svatební košile je lidovou baladou, ve které hlavní hrdinka lituje svého rouhání a úpěnlivě se modlí k Panně Marii, která ji nakonec po velkém utrpení zachrání. Dívčin milenec se z vojny vrátí pouze jako oživlá mrtvola. Cestou na hřbitov (na svatební cestu) je zbavena tří křesťanských symbolů, které ji ochraňovaly (růženec, křížek, modlitební knížku). Balada Vrba líčí úzké sepjetí člověka s přírodou. Duše mrtvé se tentokrát převtělila do vrby.
Střet mateřské lásky
Základem balady Polednice je pověrčivost. Ačkoliv příběh o babizně, která si chodí pro zlobivé děti trvá jen pár hodin, tak nepostrádá dramatický spád a vzrušení. Další nadpřirozenou bytostí je vodník. Vychází ze špatných zkušeností lidí s vodním živlem. V baladě Vodník se střetávají dvě mateřské lásky, ale celkově příběh končí velmi tragicky. Balada je velmi rytmická a má formu lidové písně. Určitě si sami vybavíte některé úryvky z básně.
Populární je balada Zlatý kolovrat. Konečně něco optimistického! Macecha brání své nevlastní dceři v lásce s bohatým králem na úkor své vlastní dcery. Důležitým prvkem pohádkové balady je živá voda, která umožní vítězství dobra nad zlem. Zlatý kolovrat je směsice Popelky a Zlatovlásky. Postavy, které vystupují v baladě Záhořovo lože, jsou netypické. Poutník se snaží napravit hříšníka Záhoře, a proto sestupuje do pekla, aby se na vlastní oči přesvědčil o pekelných mukách. Záhoř nakonec dojde k odpuštění.
Naše osudy jsou dané
Štědrý den líčí osudy dvou dívek. Jedna je předurčena k velkolepé svatbě, ale druhou čeká pohřeb. I když je příběh opět tragický, tak alespoň můžeme ocenit řadu vánočních lidových zvyků, pověr a tradic. Také báseň Holoubek vychází z venkovských zásad, a totiž, že manželství je nedotknutelný svazek. Žena toho nedbá a svého muže otráví. Jeho duše se pak převtělí do nevinného holoubka.
Kterou baladu máte nejraději? Nebo dáváte raději přednost Erbenovým pohádkám?Nezapomeňte hlasovat v anketě, a nebo rovnou piště na náš Facebook.
Foto: csfd.cz
