Christian byl kdysi ženatý s Gisele. Když mu začala lézt na nervy, rozhodl se předstírat smrt a začít znovu – se Sabine. Ta mu začala lézt na nervy taky, a tak znovu fingoval vlastní smrt a teď žije se Sidonií. Ta mu ale leze na nervy ještě dřív, než se s ní oženil, a proto plánuje svoji fintu vyzkoušet potřetí. Protože ale přece jenom má srdce, vždy uzavře vysokou životní pojistku, aby jeho „vdovy“ nezůstaly bezprizorní.
Jinými slovy, Christian za sebou táhne bednu plnou výbušnin, kterým stačí jen nepatrná jiskra a vybuchne celý jeho život. A najednou se v časopise objeví jeho fotografie a jiskra je na světě. Dvě hodiny šíleného, absurdního, promyšleného, situačního a sexuálně nabitého humoru můžou začít.
Během prvních minut divák bez problému a bez složitého vysvětlování pochopí, že Sidonie Christiana bezmezně a naivně miluje, a proč Christianovi tak leze na nervy. Když na scénu přijde Christianův starý přítel Maurice, divák je opět velmi rychle zasvěcen do celé historie s exmanželkami a životními pojistkami.
Po prvních deseti minutách je tedy prostor, ve kterém se bude příběh odehrávat, načrtnutý. Konfrontace s bývalými manželkami je zkrátka nevyhnutelná a pro nějaká další překvapení moc není prostor. Kupodivu to nevadí. Až po přestávku je před Christiana s neuvěřitelnou kadencí kladen jeden problém za druhým a hlavní hrdina se nezadržitelně ponořuje hloub a hloub do své minulosti. Situace kulminuje v okamžiku, kdy se mu v bytě vyskytují obě jeho bývalé ženy i současná milenka a žádná z nich nezná celou pravdu.
Ondřej Vetchý v hlavní roli doslova září. Jeho nejsilnější stránka spočívá v dialogových scénách jeden proti jednomu, kde dobře napsanému scénáři dává nový rozměr. Jeho dialogy se Sidoníí (Kateřina Hrachovcová – Herčíková) nebo debaty s Mauricem (Jaromír Dulava) jsou pastvou pro oči a uši. Celá hra se odehrává v jedněch kulisách v Christianově bytě a celkem je v ní jen šest osob. Možná proto působí dojmem kvalitního sitcomu.
V druhé půli je absurdní zápletka dotažena do ještě absurdnější roviny a zbývá jen s napětím čekat, jak se tvůrci vypořádali s rozuzlením, které podle zdravého rozumu nemůže vůbec existovat. Ono skutečně neexistuje, a tak řešení, jak celou situaci Christian vyřeší, působí vcelku úsměvně. Ale co už, přece jen to je komedie.
Velká zebra je komedie, která si nehraje na nic jiného, a to funguje moc dobře. Trochu jsem se ke konci bál, aby vtipnou podívanou nezabili tvůrci nějakým pokusem o poučení nebo moralizování, ale naštěstí se nic takového nestalo. Hra zkrátka začne jako komedie a skončí jako komedie. A tak to má být. Solidní, přímočará zábava, ze které si po několika dnech nebudete pamatovat vůbec nic, ale dobrý pocit ve vás zaručeně zůstane.
Velká zebra aneb jak že se to jmenujete (Divadlo Palace)
Hodnocení: 80 %
Foto: Divadlo Bolka Polívky
