Virginia Woolf se narodila 25. ledna 1882 v Londýně jako Adeline Virginia Stephen. Její otec byl historik a matka modelka. V době, kdy se seznámili, byli již oba ovdovělí a měli děti z předchozích manželství, Virginia tedy vyrůstala s mnoha sourozenci, vlastními i nevlastními.
Její dětství ale nebylo nijak zvlášť šťastné. Dva z jejích bratrů ji sexuálně obtěžovali, a když v roce 1895 zemřela její matka, z otce se stal nesnesitelný tyran. Virginia situaci neunesla a poprvé se nervově zhroutila. Výkyvy nálad a depresivní stavy ji pak provázely už po celý život.
O několik let později zemřel i Virginiin otec, což bylo jistým způsobem osvobozující, zanedlouho ovšem přišla velká rána ve formě smrti milovaného bratra Tobyho. Došlo k dalšímu nervovému zhroucení, i k hospitalizaci v psychiatrické léčebně.
Pomíjivé štěstí z Bloomsbury
Když se Virginia trochu vzpamatovala, odstěhovala se společně se svou sestrou Vanessou do londýnské čtvrti Bloomsbury. Zde se stala členkou takzvané Bloomsbury Group, v níž se scházeli spisovatelé a umělci tehdejšího Londýna a diskutovali různá tabuizovaná témata, například i feminismus, za jehož představitelku je Woolf považovaná.
Bloomsbury Group nakonec Virginii přinesla i lásku. Přestože v mládí prožila několik intimních vztahů se ženami, zamilovala se do chudého intelektuála Leonarda Woolfa, kterého si v roce 1912 vzala. Jejich manželství bylo šťastné, Leonard svou ženu podporoval jak jen mohl, dokonce spolu založili malé vydavatelství Hogarth Press.
Nic ale netrvá věčně, bohužel ani Virginiino štěstí. Během druhé světové války se její stav opět zhoršil. Ona i její manžel byli odbojáři a Virginia měla obavu z vítězství Německa. Nedovedla si představit, co by s nimi bylo dál. Podle svého dopisu na rozloučenou dokonce slyšela i hlasy, nemohla se už na nic soustředit a nechtěla být dále přítěží pro svého manžela.
Proto si nakonec 28. března 1941 naplnila kapsy kabátu kamením a utopila se v řece blízko svého domu v Sussexu.
Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Díla Virginie Woolf mohou být pro některé těžce stravitelné. Jedno z jejích nejznámějších, K majáku, je plné symboliky, zvláštního vnímání času, je velmi popisné a filosofické. Neméně známá díla jsou také Paní Dallowayová, Orlando nebo esej Vlastní pokoj.
Spisovatel Michael Cunningham napsal knihu Hodiny, v níž sleduje osudy třech žen. Jednou z nich je právě Virginia, zbylé dvě pak „jen“ souvisí s její Paní Dallowayovou. Podle knihy byl natočen film nominovaný na deset Oscarů, nakonec však získal jen jednoho. Edward Albee zase použil Virginiino jméno pro své absurdní drama Kdo se bojí Virginie Woolfové?.
Virginia Woolf byla nepochybně velmi inteligentní, pokroková a inspirativní žena, a doufám, že ji jednou lidé přestanou vnímat jen skrz její sebevraždu.
„Někdo musí zemřít, aby si ostatní vážili svého života.“ – Virginia Woolf
Myslíte si, že byla Virginia jen přecitlivělá a tak trochu „drama queen“, nebo s ní soucítíte? Četli jste nějakou její knihu? Zaujala vás? Diskuze je otevřená jak tady, tak i na našem Facebooku!
Foto: Wikipedia.org, kosmas.cz
