ŽENY SE ŠTĚTCEM: 1. díl

V prvním díle seriálu o významných ženách, které svými počiny na plátnech měnily svět, se zaměříme na excentrickou mexickou malířku 20. století, jejíž život byl pomalu tak barevný, jako její obrazy.

Frida Kahlo se narodila 6. července 1907 v „Modrém domě“ v mexickém městě Coyoacán a po předcích zdědila maďarsko-židovsko-španělsko-mexicko-indiánský původ. Její život poznamenala nejen těžká dětská obrna, ale hlavně havárie autobusu, při které byla vážně zraněna a více než rok strávila na nemocničním lůžku. Zotavovala se ze zlomeniny páteře, klíčních kostí, žeber, pánve, ramen a zranění nohou. Navzdory více než 30 prodělaným operacím prožila zbytek života v neustálých bolestech sešněrovaná do ocelového korzetu. Na uvolňujících injekcích morfia se stala dokonce závislou.

Nehoda jí ale přinesla i pozitivum. Během rekonvalescence začala malovat olejomalby inspirované mexickým lidovým uměním, které jí bylo už od dětství velmi blízké. Začínala s naivními jasně barevnými autoportréty, jež jí doprovázely celý život. Kahlo namalovala celkem 143 olejomaleb, z čehož 55 jsou autoportréty. Na otázky ostatních proč maluje hlavně samu sebe, odpovídala: „Protože jsem tak často sama, že jsem subjekt, který znám nejlépe.

Ve svých jednadvaceti letech se zamilovala do o dvacet let staršího mexického malíře Diega Rivery a následovalo dlouhé bouřlivé manželství poznamenané nevěrami, lesbickými avantýrami Kahlo, jejím chabým zdravím a hlavně neschopností mít děti, kterou způsobila nehoda autobusu v dětství. Vášnivé manželství bylo navíc na krátkou dobu rozvedeno a znovu spojeno. Svému manželovi ale byla nadosmrti oddaná a krátce před smrtí se kamarádce svěřila, že už si přeje jen dvě věci. Malovat a žít s Diegem.

Poslední večeře

Oba manželé byli aktivními členy Komunistické strany v Mexiku a Frida Kahlo své nadšení pro komunismus promítla i do několika pozdějších maleb.

Celý život žila ve stínu svého slavnějšího manžela, ale po její smrti se situace obrátila. Často byla označována za surrealistickou malířku, čemuž se vehementně bránila se slovy, že nezaznamenává sny, ale realitu.

První výstavy se Kahlo dočkala až v roce 1938 v New Yorku a o dva roky později si už užívala značného úspěchu, ačkoliv její sláva začala rapidně stoupat až po smrti. Paradoxně svými výstavami zvedala věhlas spíš svému manželovi, protože byla často označována za jeho žákyni. Nakonec se jí podařilo vydobýt si status samostatné umělkyně.

Klíčové pro její tvorbu je hledání vlastní identity, s čím se Frida jako míšenka evropské a mexické kultury potýkala. Toto dilema je nejvíce patrné v obraze Dvě Fridy, na němž je malířka vyobrazena hned dvakrát, na jedné židli sedí v tradičních evropských krajkových šatech a na druhé je oděna do oděvu typického pro mexické město Tijuana, ve kterém často pobývala. Svým dílem se snažila propojit aztécké tradice s křesťanstvím. Rozpor je patrný i na obraze Autoportrét na hranici Mexika a USA, ze kterého je patrné, že ačkoliv s manželem žili velkou část života ve Spojených státech, nikdy se s jejich kulturou nesžili.

Autoportrét na hranici Mexika a USA Dvě Fridy

Obrazy se během života staly i Fridinou terapií a způsob vyrovnávání se s problémy. Objevovala se v nich touha po dítěti, zoufalství z divokého vztahu s Diegem, strach, časté deprese nebo zmatek. Obraz Zlomený sloup zobrazuje Fridiny neustálé bolesti od hrůzné nehody. Umělkyně je na něm zobrazena s rozeklanou hrudí, hřebíky napíchanými po celém těle a slzami tekoucími po tvářích. Frida byla třikrát těhotná, ale pokaždé potratila. Jednou kvůli manželovi a dvakrát kvůli svému zdravotnímu stavu.

Dalším motivem Fridiných maleb byl pak manžel Diego. Malovala ho vždy vyššího a statného, čímž se mu snažila ukázat svůj obdiv. V jednom z autoportrétů se dokonce Diego objevuje v podobě třetího oka.

V posledním roce svého života Kahlo zapojila do své tvorby i marxistické ideály. Své komunistické přesvědčení například ukázala v obraze Autoportrét se Stalinem. Její poslední obrazy už nejsou tak precizní a charakteristické jsou nejasné detaily a tenké tahy štětcem. V této době ji navíc lékaři amputovali nohu od kolene dolů a její psychika se mnohem zhoršila.

Frida Kahlo zemřela 13. července 1954 za nejasných okolností. Podle lékařské zprávy se jednalo o plicní embolii, podle přátel o sebevraždu

Její pohřeb se stal stejně šokujícím jako celý její život. Během pohřbu způsobil výbuch hořlaviny v otevřené spalovací peci narovnání jejího těla a vlasy jí hořely a svítily jako svatozář. Celý život si pečlivě zapisovala do svého deníku, poslední zápis zněl: „Doufám, že konec je radostný- a doufám, že se nikdy nevrátím. Frida

Zlomený sloup

Pozůstatky slavné malířky jsou uloženy v „Modrém domě“, kde po celý svůj život žila se svým manželem Diegem, který ho rok po Fridině smrti věnoval mexické vládě, aby se z něj stalo „Muzeum Fridy Kahlo“. Díky velké vnitřní síle a odhodlání bojovat se stala velkou inspirací pro feministické hnutí.

Zaujal vás život této kontroverzní malířky? Můžete se o ní dozvědět něco víc ve filmu Frida. Podívejte se na trailer:

Zdroj fotek: Google.com
Zdroj videa: Youtube.com 

Podobné články

Jak napsat dobrou úvahu?

Mnoho studentů si myslí, že úvaha se řadí mezi ty nejlehčí slohové útvary. Jenže mnohdy se do svýc...