Postavu Viléma Tella si hýčkají všichni Švýcaři. Jeho činy sice nikdy nebyly historicky prokázány ani doloženy, to však Švýcarům vůbec nevadí, a i přesto ho s pýchou v hlase označují za svého národního hrdinu. O Tellových činech, které přinesly Švýcarsku svobodu a nezávislost, koluje spousta pověstí. Těmi se inspirovala spousta umělců, například francouzský skladatel Gioacchino Rossini nebo německý dramatik Friedrich Schiller.
A o co Tell vlastně udělal? V dobách, kdy žil Vilém Tell, bylo ještě Švýcarsko pod nadvládou rakouských Habsburků. Vládu nad oblastí držel arogantní správce Gessler, který občanům znepříjemňoval život absurdními příkazy. Jednou postavil uprostřed vsi tyč s kloboukem a nařídil, aby každý kolemjdoucí klobouk pozdravil jako jeho samotného. Lučištník Vilém Tell se nařízení vzepřel, klobouk nepozdravil a za to byl zatčen.
Gessler Tellovi řekl, že pokud chce zachránit svůj život, musí sestřelit jablko z hlavy svého syna. Vilémovi se to podařilo, Gesslera však zajímalo, proč mu zbyl v toulci ještě jeden šíp. Tell se mu přiznal, že měl v toulci připravené dva šípy, tím druhým by probodl Gesslerovo srdce, kdyby svého syna zabil.
Gesslera Tellova upřímnost rozčílila, a tak ho nechal zatknout a převést na místo, kde si bude před jeho šípy stoprocentně jistý. Během transportu po rozbouřeném jezeře se Tellovi podařilo uprchnout. Později Gesslera našel a zastřelil ho svým posledním šípem.
Díky Vilému Tellovi se Švýcaři zbavili habsburského útlaku. Jeho čin přinesl Švýcarům svobodu, nezávislost a ztracenou národní hrdost. A Švýcaři jsou mu za to vděční dodnes. Na jeho počest se dokonce v městečku Altdorfu konají jednou za čtyři roky slavnosti Viléma Tella.
Foto: humboldt.hu, elixirofknowledge.com.
