…

Povolání pilota je mým životním snem

Interview o létání se sympatickou pilotkou a studentkou VŠ v Ostravě - Denisou Kupkovou.

Kariéra

S Denisou jsme se setkali v létě letošního roku na Srazu historických letounů na letišti v Jičíně. Přiletěla sem s partou pilotů z Mošnovského letiště. Upoutala nás tím, jak ráda vypráví o létání. Mnoho mladých děvčat a kluků by rádo začalo létat, ale buď se bojí, nebo neví, jak začít. Proto jsme se s Denisou domluvili, že napíšeme pár tipů, jak na to. Přečtěte si Denisino vyprávění a zkušenosti:

1. Co vás vedlo k tomu stát se pilotem a v kolika letech jste to s létáním myslela opravdu vážně?

Už jako malá jsem se zájmem slevovala oblohu. K tomu stát se dopravním pilotem, mě vedl můj vlastní chtíč. Neměla jsem totiž žádné známé v letecké dopravě, proto jsem si všechno musela zjistit a zajistit sama. Když jsem byla malá taťka mi zaplatil vyhlídkový let letadlem Cessna 172, a já se od toho okamžiku naprosto zamilovala do létání. Byla jsem z toho tak nadšená, že jsem díky jeho podpoře začala létat v 17 letech motorově. Vzal si mě pod křídla skvělý instruktor Šufana v Mošnovském letišti. V 18 letech jsem udělala licenci PPL. Tehdy jsem byla na pomezí toho zda-li budu létat rekreačně anebo profesně. Velkým milníkem pro mě bylo, když jsem dělala doložku night z Jaroměřického letitě do Hradce Králové. Od okamžiku, kdy jsem poprvé přistála na rozsvícenou dráhu jako pořadí dva za Davidem Kašparem, jsem si uvědomila, že se chci stát dopravním pilotem.

2. Co jste pro to udělala? Co kondička, byla jste zdravotně schopná?

První věc, kterou jsem udělala, když jsem se rozhodla, že se chci stát dopravním pilotem, byla zdravotní prohlídka první třídy. Chtěla jsem mít jistotu, že jsem schopna vykonávat tuto práci. Když jsem úspěšně obdržela Medical 1. třídy, udělala jsem zkoušky všeobecného průkazu radio-telefonisty a začala jsem s time buildingem. Ten jsem nalétala převážně u firmy Elmontex air a Pondus air.

3. Jak pokračovala vaše cesta za splnění tohoto „snu“ ?

Šla jsem na Vysokou školu Báňskou, kde jsem po tříletém studiu získala certifikát o splnění ATPL teorie. Po státnicích jsem se ihned vydala do Prahy na úřad pro civilní letectví. Od této chvíle šlo v mém životě všechno do postranní, tím myslím převážně vysokou školu, kterou studuji v navazujícím studiu individuálně. Primárně jsem se věnovala studiu ATPL a dokončení náletu, abych mohla začít s licencí CPL. Po úspěšném udělání ATPL zkoušek, jsem odletěla do Rumunska, kde se létají vakcinační lety pro firmu Elmontex air. Létání v Rumunsku bylo pro mě velkou zkušeností. Nalétala jsem na přeletech chybějící hodiny do time building, takže jsem mohla začít s licencí CPL. Všem zájemcům o létání doporučuji tuto firmu, jelikož má dobré zázemí, velké možnosti pro piloty, skvělé podmínky, zkušené instruktory a kvalitní výcviky.

4. Jistě jste prováděla nějaké přijímací zkoušky – psychycké a také zdravotní. Byly těžké?

Ano, dělala jsem zdravotní i psychické zkoušky. Jsou to zkoušky, které se nedají ovlivnit. Buď na to člověk má nebo ne. Přijímací zkoušky jsem prozatím nedělala žádné, na školu jsem se vždy dostala do průměru, a proto jsem byla zproštěna přijímaček.

5. Jak se létalo v Zábřehu? Jaká tam byla parta, instruktoři a jak k vám ostatní přistupovali jako k ženě?

Na letišti Zábřeh u Dolního Benešova se mi létalo velice dobře. Je tam super parta lidí, jak mladých zájemců o létání, dopravních pilotů, kteří si chodí na letiště vyčistit hlavu, tak letecká skupina Follow me. Najdete zde aeroclub a firmu Pondus air. Já dělala můj výcvik CPL u Pondus air a můžu Vám ji vřele doporučit. Jsou v ni skvělí instruktoři a velice dobrý personál vstřícných lidí. Dobré zázemí a kvalitní výcviky. Já jelikož jsem zvolila volbu modulového výcviku se snažím, co nejvíce ušetřit, a proto firmu doporučuji i z finančního hlediska. Tato firma má profesionální přístup k výuce a snaží se studentům vyjít vstříc, ve všech ohledech. Jako k ženě se ke mě chovali úplně normálně. Pokud máte zájem stát se dopravním pilotem a nevíte, kde dělat výcvik, pak doporučuji Pondus air.  

Denisa si každý úspěch v létání patřičně užívá.

6. S létáním jste začala velmi mladá – co na to rodiče, nebáli se o vás ? A co dnes?

Moji rodiče mě podporují a snaží se mi vyjít vstříc, jak jen to jde. Můj taťka je mi velkou inspirací, jelikož sám vybudoval vlastní firmu, a proto mě motivuje, že když člověk chce a jde si za svým cílem, dokáže to. Na začátku se určitě báli, ale přeci jenom jsem názoru, že pro pilota je nejnebezpečnější právě cesta na letiště a ne samotné létání.

7. Jak vám šla letecká teorie a začáteční letová praxe v letecké škole?

Úspěch je směsicí tvrdé práce a velkých snů. Proto jsem vše brala zodpovědně a snažila jsem se, jak k teorii tak k praxi přistupovat cílevědomě a připraveně. Na to jak mi co šlo a nešlo se musíte zeptat mých instruktorů, já jsem totiž názoru, že v létání se člověk nikdy nepřestane učit a vždy je co zdokonalovat. Samotný cockpit za letu už je tou nejhorší učebnou, tam pokud člověk něco neví, tak už může být pozdě, proto se snažím učit věci dopředu, než jsem do letadla sednu. PPL teorie je základ létání, jedná se o 10 zkoušek v češtině a neměla jsem s nimi žádné problémy. Další zkouška, kterou pilot potřebuje splnit ve své cestě na místo v cockpitu je ATPL teorie, té jsem věnovala zodpovědně hodně času a vyplatilo se mi to. Udělala jsem všech 14 zkoušek v anglickém jazyce napoprvé ve třech sezeních. Mnohokrát jsem z mnoha předmětů měla trochu obavy, ale vždy jsem si řekla, že mohu přijmout  neúspěch, ale nemůžu přijmout fakt, že jsem to nezkusila.

9. Na jakých letounech jste začala létat a na kterých jste pak ve výcviku pokračovala?

Začínala jsem létat na Cessně 152 a poté jsem se přeškolila na Cessny (172, Cardinal 177 RG a 180) a Zlína 43. Jelikož se snažím za létání, co nejvíce ušetřit, proto dočasně létám  pouze na těchto letadlech. Momentálně se rozhoduji, kde budu dělat IR/SEP a IR/MEP výcvik. Nicméně mě lákají letadla typu Meridian, Pilatus PC-12, L410, Morava a plno dalších, takže uvidíme kam mě vítr povane.

10. Mimochodem, stát se pilotem je finančně velmi nákladné a i udělat první krok – odlétat a získat PPL, to je pilotní základ – stojí dost peněz. Můžete našim čtenářům ve zkratce sdělit, jak na to?

Je mnoho způsobů, jak ušetřit. Každý zájemce si musí ze začátku ujastnit zda-li chce létat integrovaný nebo modulový výcvik. Pokud si vyberete modulovou verzi pak si jednotlivé licence a létání volíte na základě finančních možností. Nevzdávejte se a “brigádujte”.

11. Co pro vás znamená studovat VŠ v Ostravě a jaké jsou po ukončení této školy možnosti ohledně létání?

Možnosti létání jsou vždy postavené na tom, jak je pilot dobrý a co je schopen pro tuto profesi obětovat, ovšem škola neumožňuje žádné pracovní možnosti, co se týče pozice pilota. Veškeré létání, licence, či zkoušky jsem musela dělat ve svém volném čase. Vysoká škola Báňská mě připravila na ATPL teorii a vydala mi certifikát o úspěšném splnění teorie, což je veliká finanční pomoc.

12. Co byste doporučila budoucím adeptům na letecký výcvik, zvláště ženám?

Pokud hledáte někoho, kdo vám změní život, nebo vám pomůže se s létáním, podívejte se do zrcadla! Jedině my sami jsme tvůrci svých cest, a proto nechte výmluvy v posteli, vstaňte a udělejte něco, co vás dostane do cockpitu. Je totiž úplně jedno jestli jste holka nebo kluk, je jedno kolik vám je let či odkud pocházíte. Nemějte sny, mějte cíle a ty proměňte ve skutečnost. Jdete si za tím, co chcete a na nic si nehrajte. Buďte sami sebou.

Hlavně se přestaňte bát toho co může jít špatně a začněte se těšit na to co může vyjít, protože člověk, který se bojí prohrát, už prohrál. Proto se nevzdávejte a jděte si za svým.

13. Zažila jste ve vzduchu nějaké nepříjemnosti? Řešila jste už zvláštní případy za letu?

Prozatím jsem neměla žádnou situaci, která by vyžadovala May Day nebo Pan Pan. Před každým letem si kontroluji, jak letadlo tak si dělám briefing počasí i letiště, a proto mi se mi nikdy nestalo, že bych vlétla do špatného počasí. Taktéž vždy kontroluji  olej i palivové nádrže, tudíž jsem se mnohokrát vyvarovala problémům s palivem.

S Denisou za kniplem se v kokpitu bát netřeba!

14. Vím o vás, že jste se angažovala v práci pro mládež až v USA – v mezinárodním táboře CEDAR. Mohla byste tuto akci trochu přiblížit mladým čtenářům?

Ovšem. Ve dvaceti jsem se rozhodla jet do Ameriky, protože jsem neuměla anglicky a jak každý pilot ví angličtina je základním kamenem letectví. Všechny zkoušky jsou v angličtině a poté i samotná práce, a jelikož jsem se zamilovala do létání, rozhodla jsem se tento svůj nedostatek odstranit. Našla jsem si proto agenturu (camp leaders), která mi zprostředkovala víza a letenky a odletěla jsem pracovat do kempu pro americké děti. Naučila jsem se anglicky, procestovala jsem západní Ameriku, vydělala jsem si peníze na létání a tím jsem udělala velký krok vpřed své kariéře. Také jsem si zkusila starty a přistání na vodě.

Rozhodně všem doporučuji vycestovat, v dnešní době jsou neskutečné možnosti, využijte jich!

Stát se pilotem je závazek, význam, odpovědnost, vyjádření pokory, úcty i poslušnosti. Jsou to roky dřiny pro něco nádherného. Povolání pilota je mým životním snem.

15. Děkuji za rozhovor, za váš čas a snad brzy na viděnou na některém letišti . Také vám přeji hodně zdaru a čisté nebe bez nehod. Co start, to přistání. Doufám, že brzy dokončíte výcvik a nastoupíte k některé společnosti jako pilotka.

Rozhovor vedl Jiří Kurz.


Uvažovali jste někdy o kariéře pilota? Dejte nám vědět na Facebooku!


Foto: Denisa Kupková

Sdílejte se svými přáteli FacebookFacebook TwitterTwitter EmailEmail

Autor článku: Jan Kroupa

Zapoj se do diskuze