Co myslíte?

Na tuto otázku se dá odpovědět krátce nebo dlouze. Nebudeme vás napínat a rovnou vám vyzradíme spoiler. Krátká odpověď je ano. A dnes je potřebujeme možná více než dříve. A pokud vás zajímá i proč, tak čtěte níže.

K čemu je tedy potřebujeme?

V poslední době se často z řad veřejnosti ozývají názory, které apelují buď na zpoplatnění takových oborů, nebo jejich výraznou redukci a navýšení oborů technických. Které jsou v očích veřejnosti často jedinými užitečnými aprobacemi do života a jsou chápány jako mezistupeň mezi školou a okamžitým nástupem do práce, kde(za dramatického doprovodu cimbálovky) mladí lidé v hmatatelných produktech a službách vrátí společnosti to, co do nich investovala. Strach z nekontrolovaného bujení „zbytečných“ oborů zachvacuje často lidi, kteří se s nimi nikdy nesetkali. Kde se ale to přesvědčení, že studenti humanitních oborů jsou nepotřební sobečtí hipíci, vzalo?

Pohrobek komunistického myšlení

Bývalý režim hodnotil člověka podle toho, co dokázal odvést za fyzickou práci. Studium bylo regulováno, umlčováno a jakýkoliv pokus o ponor do intelektuálna byl považován za flákačský a dekadentně západní. A ve starší generaci to pořád zůstalo zakořeněno. A pro vyléčení tolika let totalitního přemýšlení, je potřeba aspoň stejný počet let přemýšlení demokratického.

Humanitní obory prý nenabízí jasné odpovědi

Ano, humanitní obory často neodpovídají na otázky, ale učí své studenty mnohem důležitější věc. Jak si otázky klást. Pokud nenastane atomová válka, co vyhladí tři čtvrtiny lidstva a všechny počítače, tak se už nikdy nevrátí doba, kdy středověcí lidé mohli na jedné univerzitě obsáhnout během studia celé vědění lidstva. V záplavě informací a poznání neuchopitelného pro jednotlivce je teď hodnotnější mnohem důležitější rys studia – učení samostatně a kriticky přemýšlet, schopnost hledat a orientovat se v oborech, spolu se schopností dedukce a analýzy. A právě tuto mentální gymnastiku humanitní obory rozvíjí. A je úplně jedno, kterému konkrétnímu oboru se věnují. Ne nadarmo se říká, že při omezení kritického myšlení hrozí fašizace společnosti. A jak můžeme v poslední době vidět, tak tyto výkřiky po omezení podobných oborů s extremizací jdou ruku v ruce.

Zažitá představa, že student religionistiky skončí v McDonaldovi je mylná

Ano, i my jsme viděli to české nepovedené trapné memíčko o studentovi střední strojní školy a studentovi etnologie, kdy jeden už má v 25 druhý barák a druhý prodává ve večerce herák nebo co. A hádejte, který byl který. Realita je ale jiná. Absolventi humanitních oborů mají díky rozvoji mentální flexibility právě nejvyšší čísla zaměstnanosti. A to za ty šmejdy z filozofických fakult ani nijak nelobbujeme. To je prostě fakt. Takže nepanikařte, že se svou teologií skončíte na pracáku. Tohle se vážně často neděje.

Celkový přehled, vidění v širším obraze, pochopení světa – pro to je jako potřeba školy?

Ale ano. Samozřejmě, že několik málo jedinců se k tomu dopracuje samo, ale kritické myšlení se dá právě školně naočkovat. Ačkoliv většina vašich rodičů souhlasí například s tím, že je potřeba znát jazyky, tak začnou nespokojeně mlaskat při představě, že spolu s nimi do hloubky studujete celou filologii, protože jim pro praxi nepřipadá tak důležitá. Ale na těchto oborech se dá nejkrásněji demonstrovat, jak komplexní vnímání světa a kontext důležitý. Pro pochopení jazyka a komunikaci, je, v dnešní době sbližování kultur, potřeba znát dopodrobna celou historii a kulturní podhoubí celého národa. S jeho mentalitou, zvyky, frázemi. Protože pokud budete jen mechanicky překládacími stroji, tak se vám taky můžete stát, že film One flew over the cuckoo nest přeložíte místo Jeden musí z kola ven jako Ten, co vypadl z kukaččícho hnízda nebo nedejbože  nebudete vědět, že sloveso padat a letět má v angličtině v minulém čase stejný tvar a při absenci metaforického a kritického myšlení to přeložíte jako Přelet nad kukaččím hnízdem (což je dodneška největší fuckup ze všech překladatelských fuckupů). A tak to přesně dopadá, když nedáte překlad vystudovanému odborníkovi z humanitního oboru.

Závěr  – studujte prostě, co vás baví

Ano, to je přesně to, co tak kritiky humanitních oborů štve. Že máte vlastně zábavu, zatímco oni pracují. Nenechte se ale jejich záští naočkovat. Proč tedy studovat, co nás baví, bez pocitu viny? Protože žádné vědění neublíží, právě naopak. A čím víc vzdělanějších lidí (a je jedno v čem), tím lépe pro společnost. Humanitní obory mají stále stejnou budoucnost jako strojní fakulty a právě interakce mezi těmito praktickými a teoretickými obory žene společnost dál.

Líbí se mi stránka Studentpoint

Sdílejte se svými přáteli FacebookFacebook TwitterTwitter EmailEmail

Autor článku: Tereza Novotná