Seminární a jiné práce představují nácvik na bakalářskou či rovnou diplomovou práci. Na vysoké škole je již citování považováno za samozřejmost. Máte možnost natrénovat a zvyknout si na autorskou etiketu a formální publikační zásady. Čím dříve si základní pravidla osvojíte, tím lépe.
Tím, že uvádíte zdroje, ukazujete, do jaké míry je vaše práce původní či jak moc opakujete něco, co již bylo řečeno jinde. Také tím dokazujete, že máte přehled ve zpracovaném tématu a umíte pracovat s literaturou. Myslete na to, že správně odcitované zdroje jsou jednou ze zásad každého vědeckého textu.
Pozor na plagiátorství
Toto vše si nevymysleli profesoři, kteří by vás chtěli trápit nad citacemi, ale rovnou to nařizuje zákon – autorský zákon. Jeho nedodržení může vést i k odpovídajícím postihům. Dejte si tedy pozor – nesprávným citováním se můžete dopouštět plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek či výsledků výzkumů za vlastní. Nejedná se pouze o etický prohřešek, ale i o porušení již zmíněného zákona.
Základy citování najdete v řadě článků. Pokud máte opravdu zájem, můžete si prostudovat citační normu vaší školy či mezinárodní normu ISO 690.
Zde přinášíme základní tipy a chytáky:
1. Uvádět zdroj je především morální. Vám by se také nelíbilo, kdybyste vaši myšlenku našli v cizí práci, ale bez vašeho jména.
2. V celém textu se držte jednoho způsobu odkazování (odkaz v textu či číselný odkaz).
3. Uvádějte citace všech pramenů, ze kterých jste čerpali…
4. … a naopak. Neuvádějte prameny, které jste pro svoji práci nepoužili. Cílem není uvést co nejvíce zdrojů.
5. Citace jsou mnohdy příliš dlouhé. Použijte […] pro vynechaný text.
6. Přejaté obrázky, grafy, tabulky apod. musíte zdrojovat vždy.
7. Parafráze je pouze volné zopakování myšlenek a do uvozovek nepatří. Uvádět zdroj si však zaslouží.
8. Pokud při citování jméno autora uvedete již v textu, do závorky uveďte pouze datum, neopakujte autora.
9. Čísla stránek zmiňovat nemusíte. Je však dobré jej uvádět, pro pozdější vyhledání v knize. Ať už vámi či čtenářem.
10. V případě dvou bezprostředně po sobě následujících odkazů na stejný zdroj při použití odkazů přímo v textu můžete podruhé použít zkratku “ibid” či “tamtéž”.
11. Pokud najdete v citaci chybu, neopravujte ji. Přepište text, tak jak je, chybu můžete označit [!] nebo [sic!].
12. Nezapomeňte, že citovat se musí nejen tištěné publikace, ale i internetové zdroje, média, e-mailová komunikace apod, a uvést v soupisu použité literatury.
13. U zdrojů z internetu uveďte nejen rok, ale přesný den, kdy jste citovali.
14. Používejte odborné a důvěryhodné zdroje. Ne, to není Wikipedie, Google či Seznam a podobné. Informace na internetu mnohdy ani nemají valnou hodnotu.
15. U soupisů bibliografických údajů je užitečné uvádět i křestní jméno autora, nakladatelství. Často se vám může sejít více autorů se stejným příjmením.
16. I bibliografický údaj je věta. Proto končí tečkou.
Jak tedy vypadá bibliografický údaj?
PŘÍJMENÍ, Jméno. Název knihy: podnázev. Vydání. Místo vydání: Název nakladatelství, rok vydání. Počet stran. ISBN.
Nezoufejte však – pokud se trápíte všemi těmi závorkami, velkými písmeny, kurzívou a tečkami, bibiliografický odkaz si můžete vygenerovat na citace.com. Jen doplníte potřebné informace a máte hotovo.
Máte svoje tipy a triky, jak na citování? Podělte se s námi na Facebooku či v komentářích.
Foto: Pixmac.cz
